Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

VasaX 

všechny recenze uživatele

Buď ho milujete, nebo nenávidíte. Některé pěkné scény a hlášky, žádná revoluce se nekoná, ale podle mého ani propad. Pokud se naladíte, jak tu bylo Altamirem řečeno, na notu ve které se film nese, bude to pro vás dobrá podívaná. Pokud vás film , jako Hanka Zagorová Mareše, neosloví, či se na notu nenaladíte, film po jeho skončení, tedy pokud si vás jako poslední záchranu nezíská konec, jej zatratíte. Mé oblíbené scény (mimo jiné): (Hrubeš a Mareš u jídla, hraje Marešova oblíbená Hana zagorová z gramofonu): "Ty, Pepo, musí to tak řvát? Mě do ucha?" (Mareš jde vypnout gramofon, chvíle ticha) "Proč to posloucháš?" "Co proč?" "No ty nesmysly proč posloucháš?" "Protože mě to..." "Co tě to?" "...oslovuje." "Tebe to oslovuje?" "Hm." "Tak to potom jseš kokot."___________________ (Olinka s kočárkem v metru a Hrubeš revizor): "Občanku." "Já vám nic nedám, já jízdenku mám." "No to máte, ale bohužel neoznačenou. Občanku." "Ale já jsem z Brna." "To už mě vůbec nezajímá, já jsem zase z Prahy. Občanku." ()

MáŠa 

všechny recenze uživatele

Jsem na vážkách, jak hodnotit. Ten styl vyprávění byl takový, že sem občas nechápal, co se tam snaží autor vůbec říci, až potom ke konci mi došlo, že ona je to vlasně taková skládačka, že se něco stane až potom a tak. Dál nevim, co si pořádně myslet o kamarádství obou hrdinů, protože ti tu jsou vylíčeni takovým stylem, kdy je Budař pořádně na přes držku, a rozhodně v tom moc není vidět, proč by měl být na něj Krajčo tak moc citově závislej. Nadruhou stranu Budař je tak moc na přes držku, až je z toho řada momentů, kterým jsem se ve filmu smál. Příběh je to celkem netradiční, asi sem rád, že nějaký takový film vnikl. Nechtěl bych moc srovnávat s Nudou v Brně, to tomuhle filmu asi škodí, ale tam ta celková poetika filmu byla vyladěna z mého pohledu lépe. ()

Reklama

delaware 

všechny recenze uživatele

Komedie? Jen z části. Jinak vidím spíš psychologické drama, možná avantgardu. Film by se mi asi býval nelíbil, být řadovým divákem, očekávajícím dobré pobavení a snadné pochopení... Já jsem ale měla tu možnost zajít v hradeckém Klicperově divadle na představení Akvabely, režírované právě V. Morávkem. Mezi příběhem Hrubeše a Mareše a přiběhem Akvabel lze nalézt jisté paralely, možná proto jsem děj Hrubeše snáz pochopila, vstřebala. Občas se ve filmu vyskytuje až příliš sprostých slov, ale do života, který je na plátně zobrazován, patří. Resumé? Hrubeš a Mareš rozhodně není hloupý film, myslím, že má v sobě spoustu zajímavých myšlenek. Jen to chce mít čas a chuť je v něm nacházet. ()

Tygrys 

všechny recenze uživatele

Film, který chtěl těžit z úspěchu Nudy v Brně. Krajčo byl fakt děsný debil, ale on takový vlastně asi být měl. Více než 3* bych dát nemohl, protože jsem se opravdu nudil. Sympatická mi byla Magdalena Borová v roli Ireny Hájíčkové. No ale onanovat v uniformě po dědečkovi před plakátem a při rádoby písničkách Hany Zagorové tak to už fakt né. Morávek s Budařem ať radši příště zkusí něco jiného, protože hrozí že se postupně zahrabou jako mr. Hřebejk. ()

BUD-SFIS 

všechny recenze uživatele

Tento styl se mne opravdu zamlouva i pri zaskatulkovani do komedie bych pridal i drama se nemuzu tesit velkemu zajmu divaku, protoze vtip neni ve vtipnych frazich, silenych scenkach ale v duchu z kazde postav a pribehu. Budar mi vubec do role ze zacatku nesedel a postupem casu, mne pripadal cil dal vic lepsi a lepsi. Jak zase moc nemusim Krajca, tak podal hodne dobry vykon az mne prekvapil. Kostra filmu je na zamysleni a take prostrihy, ktere z prvu nedavaji smysl se v zaveru vybarvi jako dobre promyslene. Mel jsem problem asi se 20 minutam pred koncem, to se mne zdalo zbytecne a natazene a film, tim ztratil svuj spad. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Richard Krajčo (Mareš) vzpomínal na práci se Stellou Zázvorkovou (babička): "Bral jsem to tak, že jsem se setkal s legendou. Vypadala trošku jako moje babička, kterou jsem strašně miloval. Když jste ji viděli hrát... Ona se jen nějak postavila a hned to tam bylo a fungovalo to. Říkal jsem si, jak je to neuvěřitelné, když má člověk takový dar a něco vyzařuje. A pak jsem přišel na plac a tam ji viděl za rámečkem jako moji filmovou babičku a měla přes sebe černej proužek, protože v tom filmu umřela. A o pár hodin později někdo volal, že paní Zázvorková umřela doopravdy. Tak se to ve vás nějak spojí a je to hrozně zvláštní pocit." (NIRO)
  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama