Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

Legas 

všechny recenze uživatele

Často o tomto filmu čtu, že ho někdo tak úplně nepochopil. Můj případ to není, mně ten film řekl hodně, i když občas trochu šílenou (ale zábavnou) formou, a neměl jsem s ním sebemenší problém. Akorát tempo někde v půlce trochu povolí. Zde jsem našel několik scén, které bych vzhledem ke zkrácení stopáže s klidem vypustil. Konec mi to ale vynahradil. Moc se mi líbil. Stejně jako výkon Richarda Krajča. Jan Budař mi občas trochu "nesedl", ale vzhledem k tomu, že hrál v podstatě hajzlíka, tak jsem to spolkl. Rozhodně to ale není film pro široké publikum (viz. Nuda v Brně). ()

cross 

všechny recenze uživatele

***1/2 - Komediální drama s velmi dobrými hereckými výkony, několika vtipnými scénkami, zábavnými dialogy a mírně přešvyhlou stopáží. Kdyby tvůrci ubrali na 90 minut, mohlo to být za ****, takhle film ztrácí především v třetí čtvrtině tempo a začíná trochu nudit. Každopádně trochu nevyvážená směska žánrů i stylů - jako divák nemohu jednoznačně doporučit, ale ani zatratit... ()

Reklama

delaware 

všechny recenze uživatele

Komedie? Jen z části. Jinak vidím spíš psychologické drama, možná avantgardu. Film by se mi asi býval nelíbil, být řadovým divákem, očekávajícím dobré pobavení a snadné pochopení... Já jsem ale měla tu možnost zajít v hradeckém Klicperově divadle na představení Akvabely, režírované právě V. Morávkem. Mezi příběhem Hrubeše a Mareše a přiběhem Akvabel lze nalézt jisté paralely, možná proto jsem děj Hrubeše snáz pochopila, vstřebala. Občas se ve filmu vyskytuje až příliš sprostých slov, ale do života, který je na plátně zobrazován, patří. Resumé? Hrubeš a Mareš rozhodně není hloupý film, myslím, že má v sobě spoustu zajímavých myšlenek. Jen to chce mít čas a chuť je v něm nacházet. ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

NEŠLAP NELÁMEJ!!!!! .... ..... ......... ......... ........... ........... .......... ......... ............. Z Morávka jsem měl pocit už u Nudy v Brně, že se svými postavami nesoucítí, a že se jim vysmívá. V tomhle případě to platí taky. Druhá výtka směřuje k tomu, že samotný příběh, na kterém je film postavený (Z revizora Dalajlámou) je slabý, takže film spíše zachraňují jednotlivé veselé momenty, které ale dokážou pobavit - třeba "Dneska peru bílý", scéna masturbace v uniformě, vše spojené se Zagorkou, objednávání přestárlých prostitutek ("No tohle je ale nehoráznost") a některé další ()

VasaX 

všechny recenze uživatele

Buď ho milujete, nebo nenávidíte. Některé pěkné scény a hlášky, žádná revoluce se nekoná, ale podle mého ani propad. Pokud se naladíte, jak tu bylo Altamirem řečeno, na notu ve které se film nese, bude to pro vás dobrá podívaná. Pokud vás film , jako Hanka Zagorová Mareše, neosloví, či se na notu nenaladíte, film po jeho skončení, tedy pokud si vás jako poslední záchranu nezíská konec, jej zatratíte. Mé oblíbené scény (mimo jiné): (Hrubeš a Mareš u jídla, hraje Marešova oblíbená Hana zagorová z gramofonu): "Ty, Pepo, musí to tak řvát? Mě do ucha?" (Mareš jde vypnout gramofon, chvíle ticha) "Proč to posloucháš?" "Co proč?" "No ty nesmysly proč posloucháš?" "Protože mě to..." "Co tě to?" "...oslovuje." "Tebe to oslovuje?" "Hm." "Tak to potom jseš kokot."___________________ (Olinka s kočárkem v metru a Hrubeš revizor): "Občanku." "Já vám nic nedám, já jízdenku mám." "No to máte, ale bohužel neoznačenou. Občanku." "Ale já jsem z Brna." "To už mě vůbec nezajímá, já jsem zase z Prahy. Občanku." ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Richard Krajčo (Mareš) vzpomínal na práci se Stellou Zázvorkovou (babička): "Bral jsem to tak, že jsem se setkal s legendou. Vypadala trošku jako moje babička, kterou jsem strašně miloval. Když jste ji viděli hrát... Ona se jen nějak postavila a hned to tam bylo a fungovalo to. Říkal jsem si, jak je to neuvěřitelné, když má člověk takový dar a něco vyzařuje. A pak jsem přišel na plac a tam ji viděl za rámečkem jako moji filmovou babičku a měla přes sebe černej proužek, protože v tom filmu umřela. A o pár hodin později někdo volal, že paní Zázvorková umřela doopravdy. Tak se to ve vás nějak spojí a je to hrozně zvláštní pocit." (NIRO)

Reklama

Reklama