Fimfárum 2

Fimfárum 2 je okouzlující film, u kterého platí otřepaná fráze, že je pro děti, ale dospělí se u něj nebudou nudit. Werichův charismatický hlas navíc působí i roky po jeho smrti. Jelikož je ale Fimfárum povídkový film: Moře, strýčku, proč je slané 80 %, Tři sestry a prsten 70 %, Hrbáči z Damašku 60 %, Paleček 80 %. (24.11.2008)

Fimfárum 2 jako celek se mi líbí hlavně vizuálně. Pohádkovým příběhem vyčnívá "Moře, strýčku, proč je slané". Jakýmsi podivným pokusem o mudrcovství zaujmou "Hrbáči z Damašku". Nesmyslností a absencí pointy se pyšní "Tři sestry a jeden prsten" a jako nekonečná pohádka na dobrou noc poslouží "Paleček". (15.01.2011)

Ctyri loutkove animove pribehy z ceske knihy Jana Wericha jsou dosti nevyrovnane a nektere jsem nechapal jako pekne vypravena a zajimave vizualne lazena s nazvem Hrbaci z Damasku nebo klasika o Palecku, ktera je natahovana ale celkove pekna. Zbyle dve pohadky pro starsi a premyslive se mi nelibili at uz kvuli nelakevemu deji nebo divnemu vyusteni udalosti. Ve vysledku vychazi uchazejici prumer. 55% (09.01.2011)

Upraveno v září 2022. Fimfárum 2 pokračuje v tom, co započal první animovaný film. Stejnojmenné knižní předloze Jana Wericha byl vdechnut nový život, v loutkové variantě, přičemž ilustrace Jiřího Trnky rozhodly o směrování podoby. Pohádky mají atmosféru rozpustilosti v nadhledu. Výtvarná stránka je karikaturní, tím vlastně souzní s rozvernou, ba často až černohumornou náladou vyjevených slov. Werichovo Fimfárum je, stejně jako klasické pohádky a lidová vyprávění, odhalením archaických náboženských představ, obzvláště šamanismu. Výtvarník a režisér Jan Balej zpracoval Moře, strýčku, proč je slané? Sestup do podsvětí je velmi starobylou iniciační zkouškou, pro šamany patří k nejzákladnějším extatickým povinnostem, a Werich s tou elegancí sobě vlastní si nejen dobírá lakotu, ale také vysvětluje přírodní skutečnost. Loutkářka a zejména základní kámen celého animovaného Fimfára Vlasta Pospíšilová, s ilustrátorem a grafikem Petrem Pošem, přispěla drsnější černohumornou anekdotou Tři sestry a jeden prsten. Žádné šamanské iniciační obřady se neobešly bez rituální smrti a rituálního mrzačení nebo ztotožnění, Werich je zde troufale jízlivý. Aurel Klimt si s malířem Martinem Velíškem vybrali arabský motiv O třech hrbáčích z Damašku. Již v prehistorické době nabyli kováři pověsti ambivalentní povahy: vysoce vážení pro svůj kouzelnický um, přesto taktéž obáváni a opovrhováni (a to ze stejného důvodu, z jakého byli uznáváni, tedy pro své "mistrovství" s ohněm). Takový Héfaistos se od všech ostatních Olympanů lišil svou ošklivostí a zmrzačením, a právě to jeho zmrzačení je důsledkem iniciace magického a šamanského typu, tedy je to cena za kovářské vědění, Werich bravurním způsobem vystihl onu protikladnost a dvojsmysl kovářova postavení. Zkušený Břetislav Pojar s výtvarníkem Pavlem Koutským zakončili druhé animované Fimfárum Palečkem. Palečkova dobrodružství, v nichž fyzické nedostatky nahrazuje hrdina chytrostí, jsou vlastně proslulými extatickými poutěmi šamanů, a Werich zde ze svého anekdotického výrazu nepolevuje. Motorem animovaného rozpohybování loutkového Fimfára je Werichův hlas, doplňovaný v aktuální akci hlasem Oty Jiráka. Fimfárum 2 je zábavnou loutkovou hříčkou a zhmotněním rozvernosti Werichových slov. Karikaturní, anekdoticky surový a obhroublejší kontury života věrně vystihující požitek. (27.06.2017)

Po mistrovsky odvedené jedničce přichází pokračování ve formě druhého dílu, který se skládá ze čtyř dalších povídek (Moře, strýčku, proč je slané?, Tři sestry a kouzelný prsten, Tři Hrbáči z Damašku, Paleček). Přičemž při sledování první povídky jsem měl pocit, že to bude stejně tak vynikající počin jako minule. Jenže bohužel zbývající tři povídky jsou již slabší, přičemž Tři Hrbáči z Damašku jsou opravdu slabí. Líbilo se mi pouze jejich vyobrazení, včetně všech dalších učinkujících v pohádce. Tři Hrbáči z Damašku jsou takové loutkové obludárium, loutky jsou doslova nádherná monstra, jenže ten příběh z Orientu mi vůbec nesedl. Podobné je to i s Palečkem, který mi přišel takový natahovaný a nejlepší z něj byli Sněžní obři. Za to Tři sestry a jeden prsten je veselejší povídka, ve které mě nejvíc pobavilo, když odvážely nebožtíka na hřbitov a on jim sám slezl ze žebřiňáku. Nad těmito třemi povídkami jednoznačně vyniká hned ta první o mlýnku, který stále mele a mele sůl a bude ji mlít na mořském dně až na věčné časy. Povídkami je to tedy o hodně slabší než v prvním Fimfáru, jenže ty tvůrčí schopnosti a mistrovská animace společně s přednesem Jana Wericha a Oty Jiráka dělají i z této pohádky opět originální filmový zážitek. [7772. hodnocení, 165. komentář, 78%] (05.12.2020)