Hooligans

Danny Dyer ve své (nejspíš) nejvýraznější roli ztvárnil (velmi sugestivně) fanouška z tvrdého jádra fotbalového klubu FC Chelsea jménem Tommy Johnson, jenž je jakýmsi alter-egem Johna Kinga, autora knižní předlohy. Přestože film nemá víceméně žádnou výpovědní hodnotu (a ani se nesnaží mít), jeho akční tempo a vtipné hlášky všech zúčastněných z něj dělají pravděpodobně nejpovedenější snímek z prostředí fotbalových chuligánů. Bitky jsou natočené celkem přehledně a „líbivě“, děj filmu vás tak vtáhne do tohoto sugestivního světa, jehož středobodem je rozbít držku fanouškům konkurenčního týmu. Pro všechny ostatní, které tato problematika (a fotbal celkově) nechává chladným, nejspíš průměrný film, pro mě osobně však jeden z těch nejoblíbenějších. Danny Dyer je prostě borec (jenž své zkušenosti, jakožto letitý fanoušek West Ham United, prodal i v zajímavém dokumentárním cyklu „The Real Football Factories“). (06.06.2011)

Šťavnatá ostrovní záležitost. Žádné sentimentální kecy a hollywoodské hvězdičky, za to rázný slovník a Danny Dyer a jeho "fokin' Cockney accent". Rozhodně lepší než Amerikou nasáklý snímek Green Street Hooligans. Tento film vcelku podařeně ukazuje anglické hools, kteří to všechno kdysi začali. Dannyho Dyera tenhle filmek katapultoval mezi anglické filmové celebrity a zasloužil se o dvě dokumentární série o opravdových hooligans. Zvláště The Real Football Factories International stojí za to. "Je to lepší než orgasmus." "... jako sex s dvěma holkama." - říkají tam borci z celého světa. Nevím, nebudu zkoušet. (21.05.2008)

Zajímavé. Atmosféra podobná jak americký konkurenční film, ale jinak je to film úplně o jiných lidech. Americký film mi byl trochu blíž, protože tamnější fanoušci žili přes týden normálním životem a o výkendech se z nich stali zvířata (šli na fotbal). Drogy v tom filmu nebyli ani zmíněné. Možná proto mi to bylo blížší. Drogy bere podle mě člověk, který má problémi s uvědoměním si vlastního života. Lidi, fanoušci, kteří každý výkend riskují život, "jen pro svůj tým" si podle mě, když rány rozdávají a dostávají uvědomí život a jeho váhu úplně nejvíc. Nepotřebují k tomu drogy. V tomto Anglickém filmu sou však fanoušci představeni jako partička nemyslících feťáků, kteří se vždy vyjedou a dou se mlátit. Drogy je jen otupí a oni nedokáží tu řež prožít. Místy mi hierarchie mezi fanoušky připadala jako hierarchie v mafii, ale po dokoukání filmu můžu říct - zlatí mafiáni se smyslem pro čest a se smyslem pro "svoji" spravedlnost. Mafie mají své rodiny a osudy. V tomhle filmu se můžete těšit na krachující spolek lidí, kteří poamlu umírají a STOJÍ JIM TO ZA TO. Kdyby to nebyli feťáci dal bych pět hvězd, ale takhle... Nemůžu si odpustit ještě jednu poznámku, paranoia hlavního hrdiny filmu je ztvárněna dokonale a celý film je ví než dobrý - možná se divíte že dávám 4 hvězdy a při tom jenom kritizuji, ale já kritizuji lidi, kteří sou ve filmu představováni a ne film. (18.10.2006)

Naprosto nechápu zdejší hodnocení tohoto filmu. Nejenže je nenápadnou oslavou magorů, jejichž nejoblíbenější činností je někomu rozbít hubu, ojet nějakou rajdu a prokládat to šňupáním, navíc je ale taky dost nudný, plný nesympatických postav (karikatur na chlapy), chybí nějaká zajímavější dějová linie a místy zajímavá kamera to nezachrání. Nejvíc mi ale vadí, že ten film s fotbalovými bitkaři dost sympatizuje - a nikdo mi to nevyvrátí. Kdyby aspoň hlavní hrdina na konci došel k jakémus takémus morálnímu ponaučení, bylo by to klišé, ale v tomhle případě bych ho přijala lépe než zjištění hlavní postavy, "že to za to vlastně stálo". A postavy, které mají být pohledem opačné strany (děda-válečný veterán) jsou tam spíš do počtu. Při sledování jsem si vzpomněla na Klub rváčů, který však Football Factory mnohonásobně převyšuje už jen tím pohledem na "oddychové" mlácení se mezi sebou - tam je spíš důsledkem deziluze hlavního (inteligentního!) hrdiny a jeho nespokojenosti s životem, který mu byl víceméně předurčen a který si sám nevybral. Tady se ale látají vypatlaní agresivní tlučhubové, kteří se mlátí, protože je to prostě baví (a protože jejich drogama vymyté mozky nic jiného ani nedokáží). (03.08.2007)

Filmů s tématikou chuligánů už bylo na můj vkus natočeno dost, ale když jsem viděla zdejší hodnocení 75%, rozhodla jsem se přece jen ještě jeden z nich shlédnout, třeba přináší něco objevného...Už před první polovinou bylo zřejmé, že se žádný zázrak konat nebude, ale pořád jsem ještě sázela třebas na závěrečnou tečku...která ale bohužel nepřišla! Přemýšlím, za co vlastně teda dávám dvě hvězdičky: určitě za sympaťáka hlavního hrdinu, potom za báječnou britskou angličtinu a nakonec za pár vtipných momentů, kterým vévodí scénka s ukradeným mobilem. (03.04.2010)