Hooligans

„Casual sex, watered-down lager, heavily cut drugs. And occasionally kicking fuck out of someone.“ Víkendový rituál kolektivní sounáležitosti. Cyklus, který je tvořen dobou. Dobou, co tvoří Hooligans.. Nick Love neobhajuje, neobžalovává, nevynáší soudy a přitom není pravda, že by nabízel jen nezúčastněný pohled s koncem ala British History X, či nenutil k zamyšlení (viz. linie s dědou válečným veteránem). Kdo není ostrovan, těžko to pochopí.. Kolikpak dneska vlastně hrála ta naše Chelsea..? (11.02.2013)

Film přesně v tom stylu, jakej mi vyhovuje. Formou mi nejvíc připomínal asi Trainspotting, kterej je sice kvalitativně o něco lepší (to bude spíš už v knižní předloze), ale tohle byla zase větší prča. Nebo taky Human traffic. Naštěstí chybí jakýkoli pitomý moralizování, který by mě fuckt sralo. Film co zmlátí každou blbou náladu. Oi! (30.05.2008)

Drogy, nezávazný sex, alkohol, a nadměrné násilí. O tomhle všem je tenhle film. Je to vlastne taková anglicka verze českého filmu Non plus ultras. To se však nedá srovnávat. Hlavní hrdina filmu hooligans Johnson mi byl celkem sympatický. Nechapu jen tenhle koníček. . . (jestli se to koníčkem dá nazvat). Mlatit se hlava nehlava, do toho šňupat Heroin a chlastat do němoty, tohle neni z myho soudku. Ale jinak film byl docela dobře zpracován. Dokonce i trocha srdcervoucich momentků. Hlavne kdyz jeden z veteránů umře, a taky když druhý se zastává imigrantů a málem zkolabuje. (17.04.2008)

Co se filmu nedá upřít je ta správná fotbalová slangová mluva. Slovníček fanoušků Chelsea je přesně takový jak jsem si ho představoval. Ale co je veliký nedostatek, je naprostá absence fotbalového prostředí. Nikde žádný náznak toho, že jde o fotbalové fandy, za celý film se tak nepodíváme ani na minutku na zelený trávník. A to vzhledem k tomu, že se jedná o fotbalové fanoušky, i když poněkud radikálně smýšlející, je zkrátka veliká chyba. (07.05.2007)

Zajímavé. Atmosféra podobná jak americký konkurenční film, ale jinak je to film úplně o jiných lidech. Americký film mi byl trochu blíž, protože tamnější fanoušci žili přes týden normálním životem a o výkendech se z nich stali zvířata (šli na fotbal). Drogy v tom filmu nebyli ani zmíněné. Možná proto mi to bylo blížší. Drogy bere podle mě člověk, který má problémi s uvědoměním si vlastního života. Lidi, fanoušci, kteří každý výkend riskují život, "jen pro svůj tým" si podle mě, když rány rozdávají a dostávají uvědomí život a jeho váhu úplně nejvíc. Nepotřebují k tomu drogy. V tomto Anglickém filmu sou však fanoušci představeni jako partička nemyslících feťáků, kteří se vždy vyjedou a dou se mlátit. Drogy je jen otupí a oni nedokáží tu řež prožít. Místy mi hierarchie mezi fanoušky připadala jako hierarchie v mafii, ale po dokoukání filmu můžu říct - zlatí mafiáni se smyslem pro čest a se smyslem pro "svoji" spravedlnost. Mafie mají své rodiny a osudy. V tomhle filmu se můžete těšit na krachující spolek lidí, kteří poamlu umírají a STOJÍ JIM TO ZA TO. Kdyby to nebyli feťáci dal bych pět hvězd, ale takhle... Nemůžu si odpustit ještě jednu poznámku, paranoia hlavního hrdiny filmu je ztvárněna dokonale a celý film je ví než dobrý - možná se divíte že dávám 4 hvězdy a při tom jenom kritizuji, ale já kritizuji lidi, kteří sou ve filmu představováni a ne film. (18.10.2006)