Million Dollar Baby

Mám rád subžánr boxerských dramat, ale Million Dollar Baby je něčím víc než jen filmem o boxu, je to především film o jednom z nejsilnějších mezilidských vztahů, totiž o vztahu otce a dcery. A samozřejmě s tím spojeném specifickém druhu lásky. Million Dollar Baby je také jedna z moderních analogií ryzí antické tragédie. Obojí dobře maskované mimikry boxerského dramatu. Jímavý příběh o té zoufale přirozené potřebě otce překonat propast mezi ním a jeho dítětem, o jeho vlastní citové pasti, do níž se vlivem blíže nespecifikovaných okolností dostal. Trenér Frankie Dunn a jeho náhradní dcera boxerská svěřenkyně Maggie Fitzgerald jsou vlastně dva životní ztroskotanci, naprosto osamělí bez zjevného smyslu života, opuštěni nejbližšími, a teprve protnutím jejich životních poutí se u obou samota zvrátí a prázdnota života se začne zaplňovat. Jako katalyzátor působí vypravěč Eddie. Čistý film, který je definován svým tragickým koncem. Antihollywood. Vyprázdněnost amerického snu. O režisérských, hereckých a lidských kvalitách Clinta Eastwooda se, myslím, nemá ani smysl rozepisovat... (19.05.2014)

"Mlať ji do prsou, až jí zmodraj a upadnou." Co je víc sexy než ženský box? Snad jen ženské vzpírání, ale na to nemám žaludek. Tady o ten box naštěstí až tolik nejde, protože Frankie je prvotřídní mrzout, Maggie je neuvěřitelně odhodlaná a kámoš Eddie má taky co nabídnout. Já si to tedy hodně užil, ale jelikož nepatřím mezi milovníky slzou zmáčených filmových koncovek, tak si dovolím jednu hvězdu ubrat. Objektivita se přitom sice třese vztekem, ale já naštěstí absolutně netuším, co je to být objektivním hodnotitelem. (16.11.2015)

…jednou, až bude srdce velké jako oceán, rád se v něm utopím se všemi svými sny. Neboť tehdy všechny hvězdy, co jindy dlí mi nad hlavou, budou se v mém srdci zrcadlit. Přemýšlel jsem, jaký citát vymyslím, abych nějak pojmenoval tu tenkou hranici mezi prostě lidskou, srdečnou realitou a fikcí z obrazu, která svou srdečností, lidskostí nijak za vší opravdovostí nezaostává. Jistě, klidně by to mohlo znamenat, že patetický důchodce Clint Eastwood naservíroval laciný, omšelý a klišovitý příběh (najust pojetím podobný testosteronové verzi s Rockym) o cestě k naplnění života, jenže to by byl omyl. Million Dollar Baby je zvláštním spojením surového, přímočarého vyprávění v přímé konfrontaci s uvěřitelnými, neobyčejně obyčejnými osudy, postavami, které se vypořádají s celou řadou vnitřních nepřátel, pohnutek a vzpomínek. Byť je tohle v prvé řadě sportovní drama, ten box kolem tady slouží spíš jako propocený nátělník, to důležité bije pod ním. To, že Hilary Swank zahrát umí, že krom své nepopiratelné, přirozené krásy jí věřím každý výraz tváře, každou slzu i každý úsměv, o tom sem ani na vteřinu nepochyboval. O tom, že Clint, byť už mu pumpička s drsným Harrym v kroku nestačí, umí uchopit příběh s nějakou nepopiratelnou duševní hloubkou, o tom jsem taky nepochyboval. Ke všemu ještě charismatický Morgan Freeman a jímavě podmanivá, smutná a pronikavá hudba z Clintovi vlastní dílny. Ne, další slova už by byla jako pouštět loďku na ten šírý oceán. Oscary ve správných rukách a u mě za [9/10] (29.06.2008)

Na Eastwoodovi nechápu hlavně jednu věc: Za svojí hereckou i režisérskou kariéru natočil už obrovskou spoustu filmů a STÁLE dokáže překvapovat dalšími kvalitními projekty vedenými jeho bezchybnou (a již také pořádně zkušenou) režisérskou rukou. MDB je dalším z nich. Hlavní věcí, která z něj dělá něco víc než jen dobře odvedenou mechanickou práci, je zvrat v cca 2/3 filmu, kdy se z rozjetého boxerského trháku v rockyovském stylu stane naprosto komorní a pořádně smutné drama. To člověku uštědří opravdu pořádný pravý hák...Jinak se ale jedná o prostě "jen" kvalitní film, s dobrou režíí, výbornými herci, atd., ale takové to "něco", duše filmu (nebo nějaká jinak pojmenovaná pitomost v tom smyslu:)), tu pro mě chybí. Takže asi zůstanu na čtyřech hvězdách. (09.04.2007)

Tématem jednoduše skvělé. Clint svůj film již tradičně narval emocemi a perfektně se mi trefil do noty i s jeho hudebním motivem. Ani po letech však nemůžu přijít na to, co mi tady vlastně chybí. Je to pocit a rozhodně maličkost, ale při každé další konfrontaci s MDB jen zoufale krčím rameny a zoufám, že nemůžu dát plnou palbu. Ale třeba si to jednoho dne sedne... (12.08.2015)