Alibi

komedie nadsazená ještě o stupínek výše, než je obvyklé. pro mě naštěstí a pro jiné možná bohužel dost vysoko na to, aby se nepříjemně zřetelně vykreslily všechny nedostatky (nepomůžu si, ale tohle slovo zůstane bez uvozovek), které ovšem neodmyslitelně patří k subžánru. ano, všechny ty špionážní, akční, komediální a jiné filmy o tajném spolčování, loupení a organizování překombinovaných plánů, ve kterých jde zkrátka o všechno od milionů dolarů, přes lidské životy po srdce překrásné ženy (zde, mimo všechna klišé, opravdu velice krásná Rebecca Romjin) zde nejsou neoriginálně "vykrádány", jako spíše s nadhledem ironizovány. realisticky vzato absurdní vzorce, které bývá i ve filmech obtížnější strávit, nejsou šikovně zahlazovány a nejenže nejsou, oni se je režiséři nesnaží ani nešikovně omluvit. vyhýbají se té obvyklé, potupné snaze. dokonce na ně v příznačně klišovitém voice-overu hlavního hrdiny opakovaně upozorňují; jako kdyby říkali: sledujete naprostou bláznivost. tentokrát si to nelze neuvědomovat. jiný rozměr tak dostává obvyklá determinace, plochost charakterů i postava hlavního hrdiny, který byl zcela proti všem zvyklostem obsazen Stevem Cooganem. britský herec s velkým potenciálem komika i schopný představitel vážnějších rolí má vskutku daleko do mužných, prvoplánově přitažlivých hrdinů obvyklých pro popsaný subžánr, těch, kteří mají pod kontrolou zkrátka všechno a všechny a jejich sebevědomí kompenzuje poněkud umělé charisma (i když s těmi bychom se právě rádi identifikovali). ne, jeho Ray... Jack, či jak se jmenovala jeho postava, nic z toho nemá, naopak, má namísto toho charisma skutečné. a snad, i když opět s nadsázkou řečeno, bychom mu uvěřili neodolatelnost pro prototypickou krásku. divákům nezbývá než přijmout pravidla hry, tentokrát nikoliv bezděčně, ale vědomě, protože jsou tučnými písmeny vypsána před metaforickými vstupními dveřmi. a tak věřím, aniž bych četl jakékoliv reakce ostatních, že se diváctvo rozdělí do dvou táborů: jeden plný potěšených cinefilů, přístupných pravidlům i při jejich očividnosti, kteří se dovedou těšit už jen tím, že sledují výjimečně inteligentní komedii a zcela neobvykle upřímný, nikoliv manipulativní film, a druhý tábor plný vlažných diváků, kteří se naopak při filmech rádi nechávají klamat, vyžadují přetvářku a nespokojí se s "pouhým filmem", chtějí falešný kult. no, aniž bych dále vysvětloval proč, najdete mě v té první z obou skupin. (12.02.2011)

Co nakráčelo ladnou chůzí jako mladá dvacítka se šibalským úsměvem a sexy pohledem, se na konci belhalo o hůlce coby babča ztrhaná přemírou snahy říct nám toho co nejvíce za co nejkratší dobu. Proč má tak vděčný námět jen 86ti minutový prostor, ve kterém se musí na závěrečném finále začít pracovat už od půlky, aby zůstalo v tom všem shonu stejně nakonec nepřehledné? Alibi mělo potenciál stát se mou Biblí a nejlepší příručkou, jenže to bych si ředitele té žážitkové společnosti musel dělat sám. (08.03.2012)

Překombinovaná míchanice všeho možného. Jen jedno tu není - humor. A jelikož se má jednat o komedii, je to docela průser. Na druhou stranu, jedna věc se táhne celým filmem. A tou je všudypřítomná a řádně otravná nuda. Tohle je opravdu paskvil. Jediné plus tohoto filmu je krásná Rebecca Romijn. Jen kvůli ní nedávám odpad. (27.11.2010)

Další z řady poměrně inteligentních podfukářských komedii, i když zajímavý nápad nebyl, podle mne, úplně dopracován až do konce. Víc než originalita tam bylo k vidění kopírování nápadů odjinud. A možná tam bylo až příliš mnoho známých hereckých jmen, kterým byla vytvořena záměrně nějaká postava a divák se pak mezi nima ztrácel. (15.07.2007)

Výtečný námět, který si přímo říkal o řádnou dávku cynismu a černého humoru. Jenže scénář jaksi potenciál nechavá ve stavu... nu prostě potenciálu. Je zde pár vydařených momentů, Steve Coogan se snaží seč může, ale ve výsledku je to vlastně jen běžná tuctová podrazácká komedie decentně říznutá romantikou. Prostě nezajímavě zpracovaný zajímavý nápad. (14.07.2007)