Recenze (6)
Film, který mě uhranul svoji nazaměnitelnou atmosférou. Pokud se oprostím od alegorického pojetí děje, vyniká Tobenai chinmoku zvláště zpracováním - počínaje záběry kamery a konče hudbou. Takto "plné" filmy obsahující vše co by měly často doplácí na jednotlivé chyby, které v kontextu kvalit rostou; u díla Kazuo Kurokiho je však vše v plné harmonii a celek vytváří neopakovatelný zážitek, který mohu srovnávat pouze s pozdější a podobně kvalitní Yurīkou (2000) Šindžiho Aojamy. ()
Nedoceneným a žánrovo neohraničeným filmovým skvostom, ktorý v sebe reflektuje povojnové obdobie v Japonsku, nás sprevádza čierny motýľ z čeľade otakarkovitých Papilio memnon. Kurokiho dielo, z hľadiska skladby a štruktúry rozprávania, podľa môjho názoru nemá v danom čase konkurenciu. Je obdivuhodné, s akou ľahkosťou sa dostávame z vidieka do mesta, s akou prirodzenosťou sa ocitneme z detského sveta vo svete dospelých, z prírody v meste, z noblesy až na okraji spoločnosti. Za to všetko môžeme vďačiť najmä podmanivej kamere Tatsua Suzukiho s osobitým citom pre detail. Film v sebe miestami nesie až dokumentaristický charakter, ktorý mám ja osobne inak veľmi rád. Stretáme sa tu napríklad s výpoveďami obetí, ktoré prežili atómové bombardovanie v Hiroshime a Nagasaki, protivládnymi demonštráciami či povestnými bitkami v parlamente. Poetickým mementom pre tých, ktorí radi snívajú je výstraha pred tapírmi. "They can eat yor dreams". ()
Plazící se housenka jako putující metafora, štěpící příběh do mnoha záblesků životních obratů a traumat a hlavně: štěpící a sjednocující konkrétní a obecné, osobní a dějinné. Zas a znovu se potvrzuje velikost 60. let, které dokázaly spojovat jedinečný životní osud s jeho vnějšími podmínkami, traumata společnosti s vnitřním světem hrdinů. Člověku zdánlivě vnější a cizí housenka se stejně jako vnější a "objektivní" dokumentarismus Hirošimi po bombě atd. stává jeho vnitřkem, intimita úběžníkem širšího pozadí, z něhož vyrůstá, aniž by ztratila něco ze své lidské naléhavosti. Ať si to uvědomujeme, nebo ne, tento vyprávěcí styl popírá dodnes vládnoucí ideologickou liberální/ buržoazní/ hollywoodskou představu o odděleném světě niternosti sebezakládajícího se individua (fikce) a vnější objektivní realitě (dokument) - a ukazuje se, že lze tvořit skutečně lidskou výpověď bez toho, abychom se uzavřeli do "klasických" opozic vnitřek x vnějšek, duch x hmota, jedinec x společnost a jiné metafyziky. /// Kéž bych znal více japonskou kulturu, asi jsem zachytil jen střípky, ale i to bohatě stačilo. /// Japonští kameramani té doby navíc byli absolutní špička - ach, ty jízdy, k tomu jedna skvělá kompozice střídá druhou... ()
Hypnotická Mariko Kaga v hlaví roli mysticky zahalené metafory japonského vývoje. Pojetí je opravdu náročné, trochu jako kdyby své síly spojili "Kiju" Yoshida a Kanai Katsu. Člověk, který nezná dobře Japonsko a jeho dějiny, bude nepochybně tápat a snímek se tak rozpadne na několik univerzálně platných střepů, mezi kterými však budou chybět zjevná pojítka (řekněme každý pochopí motivy kolem války a atomových bomb, patrně i sociálně satirické prvky, ať už ignorantskou zvůli mocných, či dekadenci chudiny, ti s nezakrnělou schopností zobecnění snad i motiv provázanosti a vzájemnosti atd., to je však stále jen naprostý zlomek). Upřímně přiznávám, že po pouhém jednom pokusu jsem proniknout do všech zákoutí filmu nedokázal. Základní podobenství s housenkou, které se snímkem proplétá, slouží především jako jistý orientační bod pro zákonitě, více či méně, tápajícího diváka. Nádherná, živá, téměř dokonalá kamera i celková vizuální stylizace, parádní herecké obsazení (Hiroyuki Nagato, Rokko Toura, Kunie Tanaka, Eijiro Tono...), obsahová bohatost zajišťující mnoho inspirace a zájem o další zhlédnutí - co si přát víc? Až se snímkem lépe propracuji, nejspíš zvýším na plný počet. ()
Tazko uchopitelna japonska filmova poezia, ktora v sebe obsahuje omnoho viac nez je divak mojho nekalibru schopny pojat. ()
MLČENÍ NEMÁ KŘÍDLA. popis a analýza: https://www.imdb.com/title/tt0203987/reviews?ref_=tt_ov_rt recenze: https://cinemasojourns.com/2018/11/25/embryonic-journey/ https://japanonfilm.wordpress.com/2021/02/05/silence-has-no-wings-tobenai-chinmoku-1966/ (asi 90%) ()
Reklama