Mistr a Markétka

Kdo nečetl román, může mít občas pocit nelogického posunu či skoku v čase, ale jinak velmi dobrý pokus o zfilmování nezfilmovatelného. Některé triky sice působí levně a o vizuální vhodnosti obsazení některých postav lze pochybovat (v knížce jsem si představoval některý úplně jinak, hlavně Wolanda), přesto se mě to jako celek celkem líbilo, ale nemůžu jinak než všechny urychleně poslat do knihkupectví a tento šperk světové literatury si koupit a přečíst nebo budete po zbytek života ochuzeni o jeden skvostný zážitek. (04.05.2010)

Hodnotit budu až po skončení celé série. No, mám smíšené dojmy zatím. Knížka je bezchybná, její převedení na filmové plátno minimálně komplikované.. Ale tato adaptace má jedno velké plus: herecké obsazení. Neznám žádného z herců, ale na své role sedli jak facka na ksicht. Jsou to typicky ruské postavy, trochu vtipné, trochu vážné, prostě ruské. Ivan nemá chybu. Mám trochu problémy s některými symboly (barvy - proč je něco barevně a něco černobíle mi došlo včera), ale zatím nemám důvod to nijak hatit. Uvidíme.___ Nu, tak včera to doputovalo do finále a zde moje závěry: Neznám žádnou jinou adaptaci. Nemám tuto Markétku s čím srovnávat, jen s knižní předlohou a v tomto případě je to nesrovnatelné, knížka je nezfilmovatelná. Zvládla jsem všech deset dílů bez nějaké újmy, bez pohoršení, bez nadávek. Jenom už vím, co mi na tom vadí: ta okázalá, nabubřelá a milionkrát zviditelňovaná lacinost. Tvůrci jako by si byli vědomi sousta, které před nimi stojí, a jako by si vetkli do erbu preferovat laciné vyznění symbolů, postav, děje, hudby (ten "akční" hudební motiv budu mít v hlavě do smrti). Škoda, jsem přesvědčena, že tohle šlo zvládnout jinak - využitím parádních interiérů, kostýmy i již zmiňovanými hereckými výkony. Škoda podruhé, jinak by to bylo důstojné uchopení neuchopitelného. (23.03.2010)

"Fakta jsou nejtvrdohlavější věc na světě". Tato slova slavného románu mám zakotvené v paměti ještě z dob čtení. Způsob, jak příběh ukázal seriál by byl možná pozoruhodný, ale nezaslouží si žádného komentáře o své pamětihodnosti. Možná konečně vysvětlil těm, kdo román nečetl O CO TEDA JDE. Ale tu velkou pointu Bulgakova myslím ztratil někde u druhého dílu. Jak moc bych si přála, aby ten film byl o něco lepší. Nehledě na to, že zaostávají efekty, film má spoustu talentovaných herců jako je třeba Galkin, Abdulov, Filippenko nebo Oleynikov. Skvělé výkony! Bohužel se jim scénář a režie nedovolí se ukázat naplno. Také se cení hudba, která mimochodem sice v průběhu celého seriálu je stejná, a občas někoho začíná i nudit, a nedělá svou úlohu, ale je skvělá, když se to vezme zvlášť od filmu. A přeci je to škoda, z takovými prostředky (herci, hudbou, příběhem!) mohlo vzniknout víc, o hodně víc. (13.02.2010)

Zatím po prvním dílu dávam čtyřku, možná to později ještě zkoriguji. V každém případě to stojí za vidění, to je jisté. Mohu srovnávat jen s literární předlohou, která je skvělá. Člověk se holt musí smířit s tím, že na obrazovce to vypadá jinak než v jeho představě. Jak to natočili Poláci, nebo další adaptace, jsem zatím neměl možnost vidět. Ale tohle úroveň nepochybně má.... - dodatek: Po shlédnutí polské adapatce z roku 1990 musím konstatovat, že ta je lepší. (02.03.2010)

Pro ty, co nečetli knihu, asi trochu nepřehledné, asi trochu dost. Proto jsem to nechtěla vidět dřív, než si přečtu knihu, protože jsem tu nepřehlednost předpokládala. Tady skládám poklonu scenáristovi a režisérovi, kteří dokázali z knihy udělat, za nemalého přispění skvělých herců a doprovodu úžasné hudby, takhle výborný seriál. Nepřipadalo mi to zdlouhavé a natahované, nebyla tam totiž žádná hluchá místa o ničem. Velké plus je, že tam byla spousta triků a přitom jen tak mimochodem, jako naprosto organická součást děje. Kdybych nevěděla, že krev se jen tak beze stop nesmete, nepoznám, že se jedná o trik. Koště taky nelítá, o tom jsem se bolestivě přesvědčila už v dětství, a tady úplně přirozeně lítá a nepochybovala jsem o tom, že Markétka opravdu proletěla na koštěti nad Moskvou až někam do míst, kde žijí bosorky, na oslavu Valpuržiny noci. Oslím můstkem jsem se dostala k Markétce, tak ta je jedním slovem nádherná. Muži šílí, ženy závidí. Co dodat, Anna Kovalčuk překonala i moje představy. S mými představami se hrubě neshodoval Jošua Ha-Nocri, Ježíš byl semita, pokud sám tvrdí, že jeho otec byl Syřan, měl by být tmavovlasý a tmavooký, což Sergej Bezrukov v žádném případě není, ale on opravdu BYL Ježíš. Protože Ježíš byl člověk. Ježíš tady je opravdu hluboce lidský a přesvědčivý ve svém klidu, poddajnosti a mírnosti. Sergeje Bezrukova si člověk užije nejen v roli Ježíše, ale užije si i jeho hlas pokaždé, když promluví Mistr. Tedy v originále si užije. Woland není ďábělský, ale on ani v knize vlastně není. Proč by, ke všem čertům, ďábel měl mít potřebu být okázale démonický? A Kocomour v lidské i kočičí podobě je ztělesnění dokonalosti. Jeden z nejvtipnějších momentů seriálu je, když ho Kravinkin drbe za uchem, v lidské podobě, a on nahlas přede. Humor z knihy se neztratil, on se transformoval. (06.08.2011)