Obsahy(1)
Pánové! Je zle! Jede k nám revizor! Kristepane! A inkognito! Krátký popis: Kdo by neznal notoricky známý začátek hry Revizor ruského klasika N. V. Gogola. Hrál se na mnoha jevištích, památná inscenace je ta z konce 60. let z Činoherního klubu, v níž hostoval Oleg Tabakov. Tato inscenace se stala úspěšná i pro svůj politický podtext, který si v něm každý v tehdejších letech totality rád našel. Pozoruhodné je, že po mnoha desítkách let není hra o nic méně aktuální. Genialita autora, patrně. I v jednadvacátém století bují úplatkářství, protekcionalismus, lemplovství, požitkářství, snaha vyšvihnout se na ohnutých zádech druhých, submisivita k nadřízeným... A osvobozující smích nad tím vším a stále stejným lidským hemžením, které se projevuje konstantně napříč věkem právě proto, že vyvěrá z lidského charakteru. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Kromě toho, co o Revizorovi napsal Oskar (a je fakt, že ani Vlasta Burian se neutrhl ze řetězu tak, jako Oldřich kaiser), bych si ještě s dovolením rýpnul do "výkonů" Josefa Cardy a Kateřiny Hrachovcové, které jsou opravdu, vážně, vskutku a doslova mizerné. Pokud bych měl srovnávat s nedávno viděnou Kačerovou inscenací z jednasedmesátého roku, Chlestakov, jakého předvedl Jiří Kodet, opravdu nemá konkurenci. ()
Bohužel, Polesného Revizor je nedobrá inscenace. Oldřich Kaiser je přesvědčivý jen v první poloze - člověka na dně, bez peněz, který musí žebrat o kus shnilé ryby, protože hostinský už nechce dát na dluh. Ve zbytku - již jako obávaný a vážený revizor - se chvástá spíše ve stylu svých televizních vystoupení než ve shodě s ostatním hereckým ansámblem (který je natolik nesourodý, že inscenací boří ještě více). Hvězdičky dávám za úvodní monolog Chlestakovova sluhy v podání Josefa Dvořáka. Tak úžasnou a smutně svíravou hereckou miniaturu jsem v televizi velmi dlouho neviděl. ()
Osobně tuto verzi Gogolova Revizora považuji za bezkonkurenčně nejlepší. Oldřich Kaiser je zde ve vynikající formě a hraje přesvědčivě s grácií sobě vlastní. Velice se mi líbila rovněž Simona Stašová a v tomto počinu jsem vzal taktéž na milost herecké propadlíky, Kateřinu Hrachovcovou a Josefa Cardu, byť tuším, že vlastně ani moc hrát nemuseli. ()
Výborné převedení divadelní hry na televizní obrazovku a to v tom dobrém i špatném, jednak je tu neskutečně kvalitní slet herců, kde i nejvedlejší role hrají herci tak dobří, že na divadle by se tahle skvadra nikdy neslezla, druhak se mohou opřít o Gogolovo text, který je jak jinak super, ale, žel, třeťjak už je horší, ono je to totiž převedení otrocké, vůbec nepřizpůsobené obrazovce, aneb se to odehrává ve třech místnostech (což by až takové mínus nebylo), ale hlavně většina herců své party divadelně přehání, což v mnohých scénách nepůsobí dobře, nebo ještě jinak, vypadá to jako karikatura karikatury, aneb čeho je moc, toho je moc, aneb Loupežníci na Huvlenštajnu. ()
Zatímco kniha a některé filmové verze Revizora apelují na svědomí a text i herectví jde víc pod povrch věcí, tato verze se zaměřila na karikování už tak karikatur ve snaze diváka hodně pobavit. Mě to ale v žádném případě neuráží, naopak, je jen logické, že každý režisér hledá "svůj" přístup a pokud je ještě Oldřich Kaiser v takovéto formě, tak já se královsky bavím. ()
Galerie (12)
Photo © Česká televize / Pavla Černá
Reklama