Ples příšer

Děda rasista, otec se snaží být jako děda a svého syna bere jako slabocha, syn se snaží otci stále zavděčit. Do toho oba právě popravili v místní věznici afroamerického manžela ženy, do níž se otec po náhlém rodiné tragédii zamiluje. Může ale muž, jenž byl vychováván k nenávisti k barevným milovat ženu, jejíž muže poslal na smrt ? Naprosto poutavý a lidský film, pyšnící se nejdelší sexulní scénou v dějinách filmu. Nejvíce mne ale zaujal Heath Ledger, škoda jen že si ho člověk neužije celý film. (13.01.2008)

Viděno celkem 2x, poprvé v noci před lety na HBO v dabované verzi, podruhé nedávno na ČT2 v originálu s anglickými titulky. A závěr? Neuvěřitelně působivý film, který ve mě i dnes zanechává stejnou chuť jako před lety. Když si vezmete tvrdý, surový, realistický film, většinou si člověk představí nízkorozpočtové dílo, od kterého průměrný divák v půlce odejde. Tady sice možná opustí sál taky, ale Ples příšer je pro mě důkazem, že i film o rasismu, nenávisti a neideálním světě může být podán mimořádně atmosfericky a zároveň pro každého snad stravitelnou metodou. Za to patří vděk hlavně kameramanovi a střihači; záběry sice nejsou nijak velkolepé, ale o to působivější je jejich dopad. No a herecké obsazení? Není ani co dodávat. Halle Berry si odnesla Oscara, ale Ples příšer ve skutečnosti drží ve výšinách hlavně Billy Bob Thornton. Za to, co předvádí, by si ve skutečnosti všechna ocenění zasloužil nejvíc, jeho postava vás nechce dojmout (narozdíl od Halle), ale je od počátku tak přímá a tvrdá, tak plná oporu k černochům a tak plná nenávisti k vlastní rodině, že z toho člověka ještě zamrazí v zádech. (29.11.2007)

Komorně laděný psychologický snímek, jaký se často nevidí. Precizní práce režie, velmi dobrá kamera, skvělé zkratkovité dialogy a navíc fantastický výkon Billyho Boba Thorntona v hlavní roli. Psychický přerod hrdinů a změna jejich hodnotového žebříčku je zobrazována nenápadně, jakoby mimoděk prostřednictvím detailů. Atmosféra filmu je mimořádně silná a závěrečná tichá scéna na zápraží domu je doslova nabita emocemi. I ti přízemněji naladění filmoví fandové si přijdou na své díky naturalisticky pojaté souloži Hanka s Leticií. Pokud mi k dokonalosti přece jen něco scházelo, tak to byl výkon Berryové, která v porovnání s Thorntonem lehce přehrávala, a tam, kde měla ukázat velké emoce, bohužel přehrávala o poznání víc. Nejsilnější byla v momentech, kdy si vystačila s pouhým pohledem. Také Hankova proměna byla poněkud rychlá a přímočará. V životě sice neplatí, že starého psa novým kouskům nenaučíš, chce to ale čas a dá to opravdu hodně práce. Přes výše uvedené výhrady poctivých 90% a 5 hvězdiček k tomu. (25.07.2006)

Ples příšer je prý jedním z nejpřeceňovanějších filmů všech dob. Takto bych ho asi nenazval, spíš bych jej označil nálepkou ´film rozporuplný´. Na konci jsem v sobě měl několik otázek, které sice překryl silný dojem z příběhu, avšak je zcela nevymazal. Především tu máme záležitost Halle Berry a Oscar. Toto je prototyp ženské role a ženského výkonu, který americké akademii nejvíce imponuje. Žena s těžkou životní cestou, která toho více ztrácí, než získává, a jejímiž nejčastějšími emocemi jsou buď řev anebo pláč. Nezbývá, než aby si udělal každý obrázek sám. Další věcí je ona pověstná milostná scéna, která film předchází snad o jedno celé kolo. Nejrealističtější, nejlépe natočená, nejdelší, píše se o ní. Halle Berry následně inkasovala označení ´žena s nejkrásnější postavou´ a muži začali žárlit na Billyho Boba Thorntona. Jistě, i já bych ten natáčecí den chtěl být na jeho místě. A je třeba uznat, že ona scéna je vážně povedená. Ovšem opět si nedovoluji vyřknout závazný ortel, jestli bych nedokázal ve své paměti vylovit scénu zajímavější. Ať mi ale budou ohledně tohoto filmu létat v hlavě jakékoli myšlenky a otázky, nic to nemění na faktu, že jej považuji za velice povedený a působivý. Tok děje je sice pozvolný, ale nepostrádá na dramatičnosti a umném vykreslení všech nálad. K úplnému uspokojení mi tedy (krom Halle Berry ;-) chybí snad jen menší informovanost o filmu před projekcí. (29.01.2011)

Je mi jasné, že vo filme, ktorý netrvá ani dve hodiny je ťažké vierohodne zobraziť duševný prerod rasistického Južana na priateľa černochov a milovníka černošiek. Billy Bob Thornton sa aspoň o to pokúsil, i keď výsledok bol rovnako neuveriteľný ako vo filme Kult hákového kríža. Rasistu, ktorý to má v génoch a ktorý má vyprázdňovaciu blondínu nezmení jedna noc s černoškou. Leticia žiadnym prerodom neprechádza a jej vzťah k okoliu určuje iba momentálna finančná situácia. Celkovo som mal pocit, že režisér nemal jasno v tom, čo ide nakrúcať. Aj postava malého tlsťocha bola nadbytočná a nič neriešiaca, takže jej koniec bol východiskom pre scenáristu a úľavou pre divákov. Škoda, že možnosť udeliť pokutu amatérovi, ktorý ju daboval je už premlčaná. O tom, že je možné vysúložiť si Oscara sa tu už písalo, takže dve hviezdičky celkom za nepodarený film, ktorý nepodareným nemusel byť. (15.02.2011)