Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Muž, který prodává válku. Čím krvavější je bitva – tím vyšší je cena…a na téhle vydělá majlant. Cynický a pragmatický britský agent William Walker přijíždí v devatenáctém století do Queimady, portugalské kolonie na Antillách. Jeho cílem je podnítit revoluci a získal pro Anglii výhodné podmínky při obchodu s cukrem. V nosiči vody a zavazadel José Doloresovi rozpozná potenciálního vůdce vzpoury otroků... portugalské jednotky jsou vyhnány z ostrova a moc za podpory britské vlády přebírá prozatímní vláda prezidenta Teddyho Sancheze. O deset let později Williama najme Královská společnost a vláda Queimady, která pátrá po plantážích cukrové třtiny. Jeho úkolem je dopadnout José Dolorese, který se svou armádou vzbouřenců narušuje ekonomické zájmy Anglie. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (60)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Režisér Gillo Pontecorvo je podepsaný mimo jiné pod dokumentárně pojatým válečným dramatem Bitva o Alžír a patřil k levicově orientovaným filmařům své generace. Ani v tomto případě v sobě politické angažmá nezapře. Ostrov v ohni nemá smysl považovat za klasickou dobrodružnou podívanou v kulisách exotického karibského ostrova. Pontecorvo natočil politické drama, kde se na příběhu podivného spojenectví a pozdějšího konfliktu britského emisara Williama Walkera a vůdce domorodé vzpoury José Dolorese vyrovnává s v 60. letech 20. století v kruzích euroamerické intelektuální levice hodně přetřásaným tématem - neokolonialismem. Po 2. světové válce se evropské koloniální říše rychle rozpadly, někdejší centra moci se ale pokoušela udržet svůj vliv aspoň nepřímo podporou vstřícných místních pohlavárů, korupcí a nátlakem. Na ostrov Queimada ovládaném Portugalci přijíždí britský agent Walker s cílem vyhnat za pomoci místních obvyvatel koloniální pány a umožnit proniknutí britského kapitálu do oblasti. Vytipuje si vhodného vůdce lidové vzpoury a vyprovokuje místní elity k vyhlášení samostatnosti. Jenže ani zrušení otroctví neznamená zlepšení životních podmínek prostých obyvatel a jednou zažehnutý duch vzpoury ve společnosti hoří dál. Postava Williama Walkera je skvěle napsaná, nejednoznačná, komplikovaná a ve svých činech a cílech rozporuplná. Walker je skvělý pozorovatel, analytik a organizátor, navíc nebezpečný manipulátor a cynický pragmatik, který slouží tomu, kdo ho platí. Ale zároveň i člověk, který chápe těžký úděl lidí "tam dole" a kterému vůbec není proti mysli jejich postavení zlepšit. Třeba i tím, že se ve vhodném okamžiku poněkud přitlačí vládnoucí vrstva ke zdi. Jeho protějšek Dolores naopak dokonale odpovídá schematickým představám o rozhodném a nekopromisním revolučním vůdci tak, jak si jej představovali příznivci Fidela Castra a kubánské revoluce. V konfrontaci těchto dvou charakterů stojí Gillo Pontecorvo předvídatelně pevně při lidovém vůdci. Je mi líto, ale praktická zkušenost plynoucí ze studia dějin hovoří jednoznačně ve prospěch oportunistů typu Walkera. Uspějí reformátoři, nikoliv spasitelé. Ti umí bořit, ale roli vyjednavačů, tvůrců a garantů nezvládají, až příliš často končí jako samolibí autoritáři typu Mugabeho nebo zoufalí ztroskotanci schopní s sebou stáhnout i své okolí. Co si právem zaslouží pozornost, je výkon Marlona Branda v roli Williama Walkera, která patří k těm nejzajímavějším v jeho dlouhé a rozsáhlé kariéře. Celkový dojem: 65 %. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Pokud svobodu jen tak dostanete, není to svoboda. Svoboda je totiž něco, co si musíte vzít sám." Nemám žaludek rozpoutat revoluci kdekoli na světě, slíznout její plody a následně ji zkusit porazit. Sir Walker na to žaludek má a to je dobře. Jeho cynismus a pragmatismus je totiž dokonalej, i když trošku hnusnej. Jeho ekonomickej pohled na volbu mezi manželkou a prostitutkou je geniální, ale pro mne přišla dobrá rada příliš pozdě. A jelikož jsem ve škole chyběl na hodinách rasismu, tak mne zaujal názor, že cokoli řekne bílej člověk, je pravda. Dobře to měli anglický a portugalský kluci na těch plantážích zařízený. Jen mě mrzí, že kvůli tomu teď musíme koukat na klečící fotbalisty. ()

Reklama

italka63 

všechny recenze uživatele

Malinko mi to přišlo nevěrohodné, ale Marion Brando byl jako vždy famózní. Kolonizační válka Britské koruny na ostrově s cukrovou třtinou, kde zájmy Královské společnosti pro obchodování s cukrem hájí její vyslanec. A ten vlastně sám stvoří odpor domorodců proti nadvládě, který vyústí v místní válku. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Ťažké filmy o vzburách, či povstaniach a domáhaniach sa za svoje ľudské, alebo národnostné práva mám rád. No tento bol natočený pomerne zložitou a náročnou obsahovou stránkou. Drsné zobrazenie černošskej tyranie a otroctva je síce otrasne reálne, no vecná stránka a pointa filmu mi väčšinu času chýbala. Samozrejme som rád, že som si doplnil zbierku o ďalšieho výborného Brandona, no aj tak mi to stačí len na 65%. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Skvělý film. Takřka učebnicový průvodce revolucí. Jak se začíná, jak probíhá i jak proti ní státní moc zasahuje. Vše je samozřejmě umělé a organizované zvenčí, za zcela jiným účelem než je zlepšení životních podmínek revolucionářů. Tak jako bylo u všech povstání a revolucí v novodobé historii. Úžasný Marlon Brando v roli agenta, výborný je i jeho černošský protihráč. Konec nezklamal, celý film je zkrátka na plné hodnocení. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (21)

  • Mnoho kritikov interpretovalo film v kontexte vietnamskej vojny a studenej vojny a chválili jeho surové a neoslavné zobrazenie kolonializmu, imperializmu a otroctva. V The Brooklyn Rail napísali: "Burn! je ticho bezútešná, neochvejná prezentácia otroctva, post-otrokárskej rasovej nenávisti, úlohy rasy v politickej moci a koloniálnej manipulácie všetkých vyššie uvedených. Pontecorvo preberá tieto témy tak jasne a priamo – pričom ich necháva na druhom mieste vo vzťahu k dramatizácie príbehu – že Burn! sa stáva lekciou o tom, ako málo iných filmov sa touto témou vôbec zaoberá.“  (Arsenal83)
  • Postava, ktorú hrá Marlon Brando, je pomenovaná po Williamovi Walkerovi, slávnom americkom dobrodruhovi, ktorý žil v rokoch 1824 až 1860. (Arsenal83)

Reklama

Reklama