Režie:
Edward DmytrykScénář:
Edward AnhaltKamera:
Joseph MacDonaldHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Marlon Brando, Montgomery Clift, Dean Martin, Hope Lange, Barbara Rush, May Britt, Maximilian Schell, Dora Doll, Lee Van Cleef, Arthur Franz, Michael Pataki (více)Obsahy(2)
Ve válečném pekle si jen málokdo zachová tvář. Mladý německý důstojník Christian Diestl (Marlon Brando) je v civilu švec. Věří ve správnost nacistických myšlenek a v budoucnost německého národa. Po vypuknutí války však prochází postupnou deziluzí: je svědkem toho, jak se chová gestapo v okupované Francii a během tažení v severní Africe se mu zhnusí bezcitný a kariéristický velitel, kapitán Hardenberg (Maximilian Schell). V Americe jsou tou dobou mimo tisíců jiných odvedeni do armády i chudý, avšak zásadový židovský mladík Noah Ackerman (Montgomery Clift), jenž se zamiluje do křesťanské dívky, a zbabělý divadelní umělec Michael Whiteacre (Dean Martin), jehož hlavním zájmem je vyhnout se frontě. Po náročném výcviku je oba čeká nasazení v ostrých bojích v Evropě. Všichni tři muži si projdou útrapami války, na jejímž konci se jejich osudy protnou. Avšak v té době už nikdo z nich nebude tak docela tím, kým byl dřív...
Americký snímek režiséra Edwarda Dmytryka vznikl podle románového bestselleru Irwina Shawa. Snímek líčí válečné dění z obou stran fronty a spíše než na bojové akce se soustřeďuje na osobní dramata jednotlivých hrdinů. Snímek byl nominován na tři Oscary – za nejlepší černobílou kameru (Joseph MacDonald), nejlepší hudbu (Hugo Friedhofer) a nejlepší zvuk (Carlton W. Faulkner).
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (46)
Mladí lvi jsou válečným velkofilmem, bůhví proč natočeným černobíle. Dmytryk se pokusil válku vystihnout ve všech jejich podobách a tak sledujeme hned tři hrdiny. Švec a lyžařský instruktor Diestl (výborný odbarvený Brando) věří nacismu, věří ve sjednocení Evropy, ale v průběhu let si prochází peklem i osobní krizí, když vidí realitu gestapa, nadřízených, nenávist lidí, zbytečné zabíjení a ve finále i peklo koncentráku. Židovský knihovník (fantastický Clift) chce vstoupit do armády, aby dokázal sobě i své dívce, že není jen nesmělý mladík, čelí brutální šikaně a stává se hrdinou. A konečně broadwayský zpěvák (slušný Martin) se vyhýbá armádě a poté boji jak může, čelí opovržení své přítelkyně a nakonec nachází odvahu. Válka je tu opravdu ze všech stran včetně výborných akcí (noční obrana domu, čistka v Africe), bombardování Londýna a nechybí ani hrůzné osvobození koncentráku. Všechno tohle táhne film nahoru, bohužel ta stopáž je opravdu šílená. Nevím proč si každý druhý režisér koncem 50. let myslel, že musí mít aspoň 3 hodinový film. A navíc třetinu stopáže tvoří ale neskutečně moc romantiky, řeší se vztahy, úlety, lásky, Brando tu balí hned tři ženský. Nebýt toho, byl by film kratší a mnohem lepší, takhle je to taktak na 4* a to hlavně díky výborným hercům. A finální střetnutí v poslední 3 minutách také nepotěšilo i když jinak to asi dopadnout nemohlo. ()
Následovníci trůnu marše válečného. S potěšením korespondentů moci. Pod válečnou vlajkou vyzývám k souboji propagandu tyranie myšlenkovou investicí a odvahou jedince proti masám zbídačených důsledků degradace velitelů hákového kříže. Německý „oficír“ Marlon Brando - příslušník zla s lidskou tváří, rozhodnutý skoncovat s žoldem „mladého, zlatého boha války.“ Nedávat již více ani spropitné úřadu svému. Upíjet barbarství, zrůdnost, chtivost na účet lidu, je pro mě utrpením. Nadpozemský Marlon v plné síle dokresluje prostor tváří v tvář svému charismatickému hereckému fondu, stvrzuje kult své individuality, obydluje lesk minimalismu. Udává ráz postavě od víry v lepší zítřky až po naprosté znechucení dějinného marasmu, odpor k mamonu moci chlebodárců. M. Clift a D. Martin do zbraně. Montgomery Clift jako citlivý otloukánek, hrdinný voják. „Ulejvák“ Dean Martin - váhavá figura, která nezastupitelnou rolí, vykoná své. Příliš pozdní procitnutí. Shovívavé přání zborcené tváře, jež vyslovit odpuštění nedokáže. Žádná výhybka, jen faktická, banální smrt. ()
Konec padesátých let aneb dozvuky druhé světové války a ještě více korejské války, zuřící antikomunismus a mccarthismus, počínající vietnamské angažmá... Nelze se tedy divit, že si tvůrci filmu trochu poupravili původní knižní předlohu a vznikl z toho film se silným vlasteneckým patosem, který v dnešní době je až příliš viditelný a rušící. Současně to vytváří určité dilema pro hodnocení filmu. Střet tří schematizovaných typů (postupně stále méně a méně entuziastický, přesto nacista vs. Americký Žid oddaný ideálům svobody a demokracie a ochotný obětovat těmto ideálům svůj život vs. typický floutkovský WASP hledící primárně na své osobní zájmy a to, jak se vyhnout spárům všudypřítomných armádních náborářů) v knižní předloze a jeho vyústění (jako první umírá Noah, vzápětí Christian a jako jediný přežije Michael) čtu jako obžalobu jak války samotné, tak totalitní diktatury, která k ní vedla a která v marasmu po první světové válce byla schopna oblbnout většinu Německa. Posud od protiválečné knihy k vlasteneckému filmu bohužel znamená, že děj ztrácí poměrně dost ze své přesvědčivosti a je spíše poplatný své době, než že by přinášel nějaké nadčasové poselství. Ostatně ne nadarmo měl Irwin Shaw k filmu značně rezervovaný, až negativní vztah. I přesto se jedná o povedený a zajímavý film, který stojí za to vidět, v porovnání s o něco mladším filmem Morituri ale musím dát o hvězdičku méně. ()
Další z nezapomenutelných filmů Marlona Branda 50. let. Všechny tři příběhy hlavních aktérů jsou velmi poutavé a především musím ocenit koreknost a nestranost. Asi v málokterém filmu tehdejší doby by byl nacistický důstojník vykreslen veskrze kladně. Navíc když ho hraje Brando, nelze mu nefandit. Dost mě dostal i Montgomery Clift, který zažije ve výcvikovém táboře pěknou šikanu. Opět na tehdejší dobu určitě něco nevídaného. Když to shrnu tak toto válečné, ale vlastně spíš pacifistické drama opravdu doporučuju. ()
Charakterově hnané (proti)válečné drama, kterému vévodí netradičně správňácký Brando. Pohled na válku je v jeho provedení pohlcující. Americké momentky jsou obyčejné a nenabízí nic co už jsme neviděli jinde. Konec moc neladí k celkové náladě snímku a určitě mohl mít větší dopad, s trochou snahy. Přesto stojí za vidění. ()
Galerie (74)
Zajímavosti (2)
- Roli, ve které vidíme Deana Martina, měl hrát původně Tony Randall. (džanik)
- Snímek znamenal začátek sólové filmové kariéry Deana Martina poté, co se rozešel s komikem Jerry Lewisem. (džanik)
Reklama