Chino
Valdez, il mezzosangue
Caballos salvajes
Chino
Valdez Horses
Obsahy(1)
Režisér Sedmi statečných John Sturges nabídl ve svém posledním westernu již popáté výraznou roli charismatickému Charlesu Bronsonovi. Ten se představuje coby samotářský rančer Gino Valdez, na jehož dveře jednoho večera zaklepe mladičký Jimmie Walker s prosbou o práci. Gino a Jimmie spolu dobře vycházejí a Jimmie se od staršího muže učí starat se o stádo výstavních mustangů, kteří jsou Valdezovou pýchou. Míšenec Valdez se ale musí neustále vyrovnávat se šikanou majitele půdy Morella, jehož banda má pod palcem celý kraj. Situace se vyostří, když do hry vstoupí Morellova krásná sestra Catherine... Western byl sice natočen v italsko-španělské koprodukci, místo akční a divoké „špagetové“ podívané jde však spíše o výborně napsaný, pozvolna gradující western s podmanivou atmosférou, umocněnou hudbou bratří De Angelisů. Jinak ovšem nabízí klasické ingredience žánru: Charlese Bronsona v hlavní roli sympatického vyvržence, Jill Irelandovou jako křehkou krásku a Marcela Bozzuffiho coby ukázkového padoucha. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
John Sturges toho natočil dosť a väčšinou vždy kvalitne, videl som zatiaľ 9 jeho filmov. Dvaja režiséri na jednom projekte, to je väčšinou nejaký problém. Mňa však zaujíma výsledok. Ch. Bronson má charizmu aby utiahol film, ale tento príbeh mu nedal veľa príležitostí. Prvých 30 minút, kde sa zoznamuje s chlapcom je ok, ale potom i tak pomalé tempo upadá a krátka love story filmu tiež nepomohla. Trochu sklamaním je záver, kde som čakal ostrejší stret medzi Bronsonom a hlavným záporákom. Priemer, ktorý stačí vidieť raz. 60%. ()
Realisticky pôsobiaci western, kedže je skôr pohodový ako akčný, hodí sa na popoludňajší oddych. A aj keď má pomalšie tempo a nejednoznačnú zápletku, vôbec nenudil. Za čo vďačí dobre napísanému scenáru s realisticky pôsobiacimi charaktermi postáv, ale aj ťahúňovi v podobe Bronsona. A v takýchto osobných minipríbehoch majú aj komicky ladené scény svoj veľký význam. Klobúk dole aj pred netradičným a nečakaným záverom, v ktorom hl. hrdina vie, kedy má skloniť hlavu a neísť ňou proti múru. ()
Od první minuty ne úplně klasický western. Žádné přestřelky, pronásledování, pistolníci, snad jen občasná rvačka protne jinak poklidný a pracný život jednoho polo indiána, který se živý chovem a prodejem koní. Krásných koní mimochodem. Je to pomalé, ale má to atmosféru a jediná dobře popsaná postava, je ta hlavní, v podání charismatického Bronsona. Vše ostatní je jakoby jednostranné, což zamrzí hlavně v závěru, který je odbitý. ()
Je to western z doby, kdy westernování už končí. Pláně, po kterých se prohánějí divocí mustangové, začínají vlastníci přehrazovat plotem. A drsný Bronson už je taky končící relikt, pozůstatek časů, které právě uplynuly. ____ Western je to posmutnělý, málomluvný, v pomalém tempu a víc než na co jiného se zaměřuje na vztah muže a chlapce, který k němu vzhlíží. Je to zadumané dílko, které nenápadně vypráví o změně, která nastala nevyhnutelně, přesto můžeme litovat, že absolutní svoboda už končí na úkor civilizace a jejích pravidel. Proto se mi líbil i závěr, nic zdánlivě dramatického, přesto jasný přelom. SHRNUTÍ: Divokého koně nemůžeš zavřít do ohrady, aniž bys ho tím nezlomila. ()
Nenechajte sa pomýliť tým, že sa jedná o taliansko-španielsku koprodukciu. Ak budete očakávať divoký spaghetti-western, v ktorom zaznie viac šteknutí koltov než ľudských slov, unudíte sa k smrti. Ak však budete mať náladu sledovať pozvoľna rozprávaný, solídne napísaný, dobre zahraný a postupne gradujúci western, ktorý sa vyhrotí až v záverečnej štvrťhodine, nebude to pre vás stratený čas. Napokon, Bronson tu síce nemá harmoniku, ale na winchestrovku hrá takisto pekne. ;-) Áno, od Sturgesa sme už videli onakvejšie a napínavejšie filmy, ale ani toto nie je zavrhnutiahodná hovadina. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (6)
- Dej filmu sa odohráva v Novom Mexiku, USA, no v skutočnosti sa natáčalo v španielskej Andalúzii. (m.a.t.o.)
- Scenár je napísaný podľa románu Lee Hoffmana "The Valdez Horses", ktorý bol prvýkrát publikovaný v roku 1967. (m.a.t.o.)
- Postava Jill Ireland bola v kinoverzii pomenovaná ako Catherine, no v iných verziách filmu vystupuje pod menom Louise. (m.a.t.o.)
Reklama