Pozdní léto

Pozdní léto je názvem a zároveň synonymem. Jiří Hubač opět nahlédl do obyčejnosti lidské duše a vytáhl z ní skvělý dramatický příběh dvou stárnoucích partnerů, kteří svůj dosavadní život zasvětili naplněním svých snů. Teď, v pozdním létě jejich života, zjišťují, že neuspěli a hledají jeho nový smysl. Oním impulsem je malý chlapec z dětského domova, který má přinést novou radost a nové výzvy, spojené s výchovou dítěte. Jiří Vala v roli Karla svádí vnitřní boj se svou novou rolí náhradního otce. Různě mu radí lidé z jeho okolí, jak se s tím vším vyrovnat. Výtečně zde zahrál Vladimír Krška a neméně důležitá postava Karlova otce v podání Josefa Hlinomaze, která ukazuje, jak je Karel jen nástrojem pro plnění jeho snů. Cítil jsem ten tlak a tíseň některých momentů, kdy je někdo do něčeho tlačen proti své vůli a také zjištění, že každý z nás si ke všemu musí najít cestu sám. Pozdní léto si snad ani nezaslouží tak vysoké hodnocení, ale já rád malinko přidám. Už jen za Michala Suchánka, který byl jako prcek naprosto k sežrání. 90% (25.04.2017)

Prosta sentimentu musím smeknout před Medřickou a Peškem, přestože oba doteď nepatřili mezi mé top herce. Dokonce i dětská role Michala Suchánka je tady úžasně spontánní, uvěřitelná, rozmilá. Mnoho moudrých výroků padlo z úst prarodičů. Mezigenerační soužití, jak má být - tak akorát konfliktní, tak akorát otravné a zároveň nadčasově moudré. Pozdní léto nyní považuji za poklad české filmové tvorby. Psychologicky výživná a z hlediska manželského soužití a bilance sociálních priorit bezdětného páru velmi hodnotná studie. (14.04.2017)

"Dědečku máš cigarety? " "Proč?" "Chceš si semnou zapálit?" Krásný, citlivý, milý alei velmi dojemný film, pamětihodná sekvence ve vlakovém kupé je nezapomenutelná. Souhlas s Kleopatrou co se týká názoru na Michala Suchánka, který se dostal k filmu, díky svému otcovi, ale to je druhá věc, stejně tak jako pozdější netáhlo Kopeček. Snímek je svým citlivým obsahem a ztvárněním daleko lepší než třeba pozdější "Indiáni z větrova", také rodinný film, a také z prostředí dětského domova, ale i kterýkoliv jiný z dnešní doby. A to byl v uvozovkách film jen vyrobený pro televizi.. (17.08.2008)

Jiří Hubač - Antonín Moskalyk - Luboš Fišer. O civilní a lidský zážitek je postaráno. Do toho naprosto přirozené herecké tváře Věry Galatíkové a Jiřího Valy jako manželské dvojice, které si chtějí adoptovat malého chlapce z dětského domova (výborně a přirozeně zahraného mladičkým Michalem Suchánkem) a otce a matky Věry v podání Ladislava Peška a Dany Medřické jsou ukázkou charakterního a uvěřitelného herectví, které zmíněným hercům prostě věříte a zobete z ruky. Tohle jsou televizní filmy, které nikdy nezestárnou. Jiří Hubač byl mistr ve vyprávění a jeho interpretace jsou nesmrtelné. Moc mě dostala třeba věta Ladislava Peška, když se vrátí domů ve veselé náladě a povídá : " Když Tě potká štěstí, musí radost ven a když musí ven, něco musí dovnitř. " Geniální. (04.10.2015)

Velice hluboký snímek o 7 letém klukovi ,kterého si chtějí vzít bezdětný rodiče,ale majího na víkend a pak ho vrátí ,protože jim to nák neklape. Babička s dědou jsou proti ,ale přesto ho tam děda zpátky odváží. Nakonec chlapec ,krerému všichni říkají ,že ho vrátili a už ho nechtějí ,přesto uteče zpátky za náhradní rodinou a ty konečně pochopí ,že k nim patří a už si ho nechají. Je to hodně dojemný snímek o lidské lásce a pochopení. Za zmínku stojí výkon Dany Medřické a Ladislava Peška. (17.08.2008)