Nepohodlný

Nepohodlný je opět jeden z filmů, který rozhodně nepatří na pole filmové zábavy. Což se ostatně už díky zajímavě obsazené režisérské stoličce dalo čekat, a bylo to i naplněno. Film je syrové, téměř dokumentární politické drama. Taky je to film o lásce, podivné. Hra barev, podivných úhlů záběru, hluchých scén (doslova), záměrných kontrastů, podivného štěstí v neštěstí (procházka po keňském slumu) a také herecký koncert pro „zahradníka“ Ralpha Finiese a jeho ženu „aktivistku“ Rachel Weisz, která sice na plátně příliš dlouho nepobude, nicméně zanechá nesmazatelnou stopu pochyb a hádanek, které nás provází až do definitivně smrtelného finále. Film ukazuje, že lze najít v hnusném prostředí, alespoň trochu krásy, lidskosti, ač nad vším vládne krutá ruka nelidskosti a nadnárodních společností, na straně druhé je v něm cítit jasná rezignace a marný boj s penězmi svrchu. A že všechno je ve výsledku zapříčiněno zmatenými a obranými tahy pěšáků, kteří si myslí jak veledůležití jsou (ve výborném podání britského kvarteta Huston, McSorley, Nighy, Postlethwaite – mimochodem). Nepohodlný by byl zcela emotivně nekoukatelný, kdyby do něj nebyla přimíchána polívčička oddaného mažela, a tentokrát to nemyslím ironicky, protože to, co drží hlavu hlavního hrdiny nad vodou - vzpomínky, byť třeba trochu přimalované- drží nad vodou i diváka. Jinak by byl film čistě dokonalým a fiktivně chladným dokumentem. (13.03.2006)

[7,5/10] (Potboiler, Epsilon, Scion, U. K. Film Council) (Barevný /// Produkce: Simon Channing-Williams /// Scénář: Jeffrey Caine podle stejnojmenného románu Johna le Carrého /// Kamera: César Charlone /// Hudba: Alberto Iglesias /// Oscar: Rachel Weisz (herečka ve vedlejší roli) /// Nominace na Oscara: Claire Simpson (střih), Alberto Iglesias (hudba), Rachel Weisz (herečka ve vedlejší roli), Jeffrey Caine (scénář)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (16.01.2008)

Jedno z nejlepších drama poslední doby dojíždí na délku, která není vyplňena potřebnou dávkou kvality. Ze začátku se dozvídáme vše o vztahu obou manželů a zjistíme velmi zajímavé věci. Vše postupně graduje ke konci, který se dá pochopit a je slušně zvládnutý. Kdo je nepohodlným, zůstane jím navždy. Krásná práce kamery a režie otce Města Bohů Fernando Meirellese. Nutnost pro každého kdo miluje politická spiknutí a rád celý film přemýšlí jak to vše bylo. (20.02.2006)

Přiznávám, že třetí hvězdu jsem filmu dala hlavně kvůli tomu, jak závažné a dost opomíjené téma zobrazil. Je to přece jen jistá odvaha natočit film, který nese masovým publikem nevyhledávané poselství. Minimálně odvaha producentů riskovat, že se jim jejich peníze nevrátí.___ Filmařsky už je to slabší. Dobrá kamera i herecké výkony, ale délka snímku je neúnosná a v druhých dvou třetinách jsem se často nudila. /27. 10. 12./ (27.10.2012)

Po Městě bohů, které jsem viděl ve stejný den musím uznat, že opět výborná režie, kamera a scénář, z filmařiny nemám moc co vytknout, Rachel je úžasná a Fiennes se také snaží, ale film je pro mne nezajímavý, moc mě neoslovil zdlouhavý příběh, který poukazuje na více globálních problémů, takže 3in1. Kvalitní drama o pvysoké politické hře po všem stránkách, ale ta délka, není stejně vyvážena kvalitou. (17.03.2008)