Uvnitř tančím

Takýchto filmov je pomerne dosť - námatkou Prelet nad kukučím hniezdom, Nedotknuteľní, čiastočne aj Svet podľa Prota. Uvnitř tančím je výnimočné hlavne vďaka skvelému využitiu talentovaných mladých hercov, a nekorektným rebelantstvom hlavnej postavy (McAvoy je proste skvelý). Navyše sa mi ešte nikdy v živote nestalo, že by som sa pri sledovaní nejakého filmu každé 3 minúty uchechtával a každých 10 minút dostával záchvat smiechu. Filmu však samozrejme nechýba ani smutný, ťažký a správne na emócie diváka tlačiaci príbeh, ktorý sa rozhodne neskončí happy endom. (13.09.2013)

Rory O'Shea vozíčkáře nutil dělat, co dělat nemohou. Nesnažil se tančit uvnitř, ale navenek. Český překladatel to popletl. Moc moc nám chtěl film asi říci, že má smysl žít i s tak závažným postižením. Jaká je to (skoro) neustálá sranda. Zase tedy hlavně navenek, ne uvnitř. Ale kýčně. S ironickými hláškami. S nenaplněnou láskou, jež ve mně vyvolala takové pocity jako pohled na samečka yorkshirského teriéra, který se sápe na trpělivou, leč poněkud znuděnou fenu německého ovčáka. Nepoplakal jsem si. Slabé ***. (02.06.2010)

Tak často ten film na Cinemaxu dávají, že se z něj stal hned 101. nejlepší. Dle mého názor, neprávem! Zase takový bomba to není. Nejen, že je to místy nezáživné, ale to vydírání je nepřehlédnutelné. Hvězdičku za jakš takš slušného McAvoye, druhou za název a tu třetí jen tak, abych nevypadal jako úplný bezcitný hovado. (15.04.2008)

Komediální drama o přátelství dvou vozíčkářů mi udělala velkou radost. Výborná hudba, skvělý scénář a hlavně herecké obsazení si zaslouží zvláštní vypíchnutí. Pustil jsem si to hlavně kvůli Jamesi McAvoyovi. Nezklamal. Je úplně geniální a ty jeho hlášky a životní optimismus by rozesmály i naprostého suchara. (18.07.2009)

Upřímně řečeno, Rory O'Shea - onen živel, který vnesl trochu života do žil apatickému, po mozkové obrně na okolí zcela závislému Michaeolvi - mi přišel jako nesnesitelně nesympatický, narcistický hejsek, který své okolí a zejména Michaela i přes svůj vlastní hendikep pouze využíval a zneužíval ve svůj prospěch.. Takový byl můj dojem 3/4 filmu a v závěrečné části bylo jasně vidět, že jeho styl života a pohled na svět není to pravé a není zdaleka ten nejšťastnější - a díky tomu pro mě příběh těchto dvou hendikepovaných mladých lidí, kteří se snaží nějakým způsobem bojovat s nepřízní osudu, neuhnívat v izolaci Carrigmore a prožít něco víc, než jen každodenní rutinu ohraničenou všemožnými "pravidly", díky tomu pro mě tento příběh nabývá na zajímavosti a důležitosti. Rory uvnitř trpí a maskuje to nenuceností a živelností, Michael je navenek bez života, ale uvnitř tančí. Snímek je skvěle napsaný a natočený, ovšem v některých místech dost nepravděpodobný a idealistický. Pochybuju, že by se ve skutečnosti našla nějaká Siobhan... To však filmu neubírá na síle a zejména scénáristicky vyšperkované finále může slabším povahám vehnat do tváře několik krůpějí slz.___ Existuje film s podobným tématem, který bych rád doporučil a který je u nás dosti opomíjený. Na rozdíl od tohoto snímku je to romantický příběh postiženého muže a ženy a na rozdíl od Roryho je mi postava Bruce ve snímku Běsnící měsíc mnohem sympatičtější... (20.07.2008)