Návrat sedmi statečných

Mám rád westerny. Sedm statečných patří do TOP3. Jsem obvykle více než tolerantní k pokračováním. Ale tohle se stát nemělo: Nanicovatá zápletka. Kromě Chrise a záporáka dost nesympatické postavy, které kromě přestřelky s bandity vedou jalové řeči, většinou kopírující klišé z jedničky. Dobrá je jen hudba, protože motiv je zkopírovaný z jedničky. Za tu jedna hvězda a druhá za Yula s kamenným výrazem a "kovbojskou" chůzí. (22.01.2014)

Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. Dvakrát nevstoupíš do stejného Mexika. Dvakrát nevstoupíš do stejného filmu. Sequel legendárních Sedmi statečných těží jen z prvního filmu a recykluje, co se dá. Recyklování možná zachrání planetu, ale nezachrání film od průměru průměrů. Pár scén a hudba Elmera Bernsteina mě udrželo u obrazovky. Po druhé si to už nepustím. (08.09.2012)

První pokračování legendárního westernu má několik problémů, ale i přesto nepatří do kategorie odpadu. V první řadě je potřeba vysvětlit pojem "pokračování"; Než na začátku 80. let přišlo revoluční Star Wars, bylo do té doby běžným jevem, že pokračování úspěšných A filmů byla upravena zákonem klesajících výnosů - čili pokračování byla standardně Béčka se zlomkem nákladů původního filmu (čestnou výjimkou byl asi jen James Bond). Režiséra Johna Sturgese nahradil Burt Kennedy, do té doby známý asi pouze jako scénárista Béčkových (jinak ale skvělých) westernů s Randolphem Scottem z konce 50. let (Seven Men from Now, The Tall T nebo Buchanan Rides Alone). Z původních herců se vrátil pouze Yul Brynner v roli ledově klidného Chrise Adamse, zbývající dvě postavy nahradili jiní herci - Chica zahrál Julian Mateos (namísto Buchholze) a Vina zahrál Robert Fuller (namísto McQueena). Zde vidím jednu z hlavních slabin filmu - zatímco Buchholze jsem nijak nepostrádal, Steve McQueen byl zkrátka nenahraditelný. Dodnes se přesně neví, zda McQueen (v době své největší slávy) film odmítl kvůli čitelnému a neoriginálnímu scénáři anebo zda to bylo kvůli nesnášenlivosti a rivalitě s Brynnerem, každopádně jej zastal Fuller a ten mi osobně vůbec nesedl. Vedle Brynnera tak bylo nejhvězdnější jméno asi Warren Oates, známý z bezpočtu westernů, v roli holkaře Colbeeho však nijak nevyniknul a byl spolu se zbývajícíma 4 pistolníkama lehce zapomenutelnou postavou filmu. Sympatický snad byl jen Frank Riker v podání tvrďáka Akinse. Když to tedy shrnu, tak se to samozřejmě zdaleka nemůže rovnat původnímu filmu, ale i tak je to decentní Béčko, které stojí za to vidět už jen kvůli tomu Brynnerovi. PS: Ve zbývajících dvou pokračováních Yul Brynner už nefiguruje, nahradil ho (nepochopitelně) diametrálně odlišný George Kennedy a poté (o něco vhodnější) Lee Van Cleef. (08.08.2016)

Tušil jsem, že to asi bude průšvih, ale rozhodl jsem se dát filmu šanci. Zbytečně. Prvotní zklamání přijde, když zjistíte, že Vina hraje někdo jiný než Steve McQueen (nebylo by pak lepší, kdyby postava Vina ve filmu vůbec nebyla?), že dějově se tvůrci snažili přežvýkat většinu nápadů z původního filmu a že zvolení herci s výjimkou Yula Brynera jsou charismatičtí asi tak jako banda účetních na teambuildingu. Je zajímavé, že "dvojka" obsahuje snad všechny atributy jedničky, ale přesto jaksi nefungují. Výsledek je trapný a nudný. Dvakrát do jedné řeky nevkročíš.... (25.01.2014)

Tohle je jenom dojení prvního veleúspěšného filmu. Nemá cenu se na to koukat. Příběh je prakticky stejný jako v jedničce, ale tady není tak dobře napsaný, z postav si žádnou nezapamatujete a ani Yul Brynner to nezachrání. Atmosféra tu není vůbec žádná. Ovšem i tak se tomuto filmu povedlo získat nominaci na Oscara za hudbu, ale ta je stejně převzatá z jedničky. Takže… to bych nepočítal. 3/10 (01.03.2024)