Šalamoun a královna ze Sáby

Apokryf neapokryf, mě bavila právě ta nepředvídatelnost, kterou jsem u Desatera postrádala - jakkoli je to po všech stránkách lepší film. Válečné scény jsou opět zcela krveprosté a Šalamounovy fígle se štíty přinejmenším diskutabilní, ovšem Gina Lollobrigida je pěkná a Yul Brynner hrát špatně prostě neuměl. Podobně jako v Desateru, i zde je postava ženy, která dovede zamotat hlavy i zamíchat kartami, starý otec, který včas zemře, aby nezavadzel, hamižný sourozenec, který dělá potíže a jedna (ne)čekaná konverze. Bohužel ale atmosféra je v 90 % scén nulová, přestože se o ni tvůrci občas urputně snažili (pohanský obřad), a protože se občas nesnažili vůbec (Šalamounův comeback do Jeruzaléma). Jednoznačné zklamání. (02.07.2012)

Zub času v případě Šalamouna ohlodal nejvíce trikové scény, což je pochopitelné. Po stránce dějové je však film stále perfektní, potěší herecké výkony Yula Brynnera (to je nezvyk vidět jej s vlasy!) a Giny Lollobrigida, hudba a interiéry. Co stojí také za obdiv proti dnešním historickým velkofilmům, jsou davové scény, neboť tehdy to opravdu byli komparzisté, lidé z masa a kostí, a žádné digitální triky. :) (29.05.2014)

Bál som sa podobnej nudy, akým bol Alexander veľký. Vedel som, že druhý Ben Hur to nebude. Lenže King Vidor bol proste King, čo sa dá povedať aj o Brynnerovi a o tom, že Lollobrigida bola Queen, snáď nikto nepochybuje Najväčším kladom filmu je podľa mňa jeho jednotná atmosféra, jeho dramaturgická zovretosť a nie príliš jasná predvídateľnosť. Občas je to už archaické, ten tanec Egypťanov už vyvoláva úsmevy, ale film môže poslúžiť aj ako taká zjednodušená hodina dejepisu s peknými obrázkami. Bitky 50. rokov nie sú vďaka svojej statickosti tiež už to pravé orechové, na druhú stranu tu cítiť ručnú prácu, tú skutočnú kinematografiu, čiže drinu na pľaci. Veľmi milé prekvapenie. (24.07.2014)

Izraelský král Šalamoun (Yul Brynner) se zamiluje do krásné a bohaté královny ze Sáby (Gina Lollobrigida). Když jí však povolí vykonat pohanský obřad na posvěceném místě, dojde mezi Izraelity k velkému pohoršení. Nastálého zmatku využijí Egypťané a na Izrael zaútočí... Jedná se o poslední Vidorův film. Šalamouna původně hrál Tyrone Power, který však zemřel 15. listopadu 1958 při natáčení poslední scény, souboje s George Sandersem, na srdeční příhodu. Vše tak muselo být natočeno znovu s Yulem Brynnerem. Se svým milostným příběhem a stále ohromujícími bojovými scénami je tento film jedním z nejlepších monumentálních děl padesátých let. (28.02.2005)

Klasický představitel hollywoodské éry velkolepých historických či biblických eposů.   Zajímavým bylo  sledovat Brynnerovu hustou kštici a Lollobrigidin dekolt, nohy a figuru, horší už to bylo s uvěřitelností jejich hereckých výkonů. Brynner jako vášnivý milenec, ehm a Lollobrigida jako polepšená mrcha, inu tu mrchu, tu bych ji  i věřil.  Nezapomenutelnou je pak ale scéna z její koupelny, kde to chvíli i vypadalo, že King Vidor zapomene, že jsou léta padesátá a   povedl se i pohanský rituál Sábanů. Obojí vytrhne z letargie  navozené  klasickým  teatrálním věrozvěstným stylem vyprávění. Vše pak doplňují jak jinak než výborné bitevní scény, ale žádného Ben Hura prosím nečekat. Nejsilnější je asi poslední střetnutí s Egypťany a zejména pohled na jeho výsledek.   Snesitelná tříčka. (29.11.2022)