The Ten Commandments
Desať Božích prikázaní
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (140)
,,JEHO BOH JE BOHOM." __ Vždy si veľmi rád pozriem tieto veľkoprodukcie klasického Hollywoodu, no ruku v ruke s touto osobitou etapou strieborného plátna vyžarujúcu predovšetkým nostalgiu za časmi dávno minulými, ide často krát aj pre väčšinu divákov ťažšie stráviteľná stopáž. Desatoro som si síce pozrel na 2x (cca 165 + 50 min.), no ak by som ho porovnal s minutážovo veľmi podobným Leanovým ,,Lawrencom z Arábie", kde som postupne upadal do mrákot, tu ma príbeh Mojžiša či už s väčším alebo menším zaujatím nútil aj napriek dobrej znalosti známeho starozákonného príbehu sledovať stále ďalej. Ešte zvláštnejšie pôsobí fakt, že práve prvá polovica (resp. 127 min. do prestávky), založená omnoho viacej na dialógoch než ,,poriadnych činoch" je omnoho viacej zaujímavejšia a snáď aj lepšie nakrútená ako zvyšok filmu, síce dejovo pestrejší a naplno predvádzajúci monumentálnu výpravu, no zároveň miestami mimoriadne patetický. Dokonca scéna keď Mojžiš predstúpi pred Ramzesa a mocným hlasom zvolá: ,,Prepusť môj ľud!" pôsobí priam smiešne či parodicky. Za zmienku stojí aj tak fakt, že Heston si za svoj výkon vyniesol nomináciu na Zlatý glóbus. Dnes by sa takejto pocty dostalo skôr pôsobivému výkonu Yula Brynnera. (255. hodnotenie, 28. komentár k filmu) ()
Dva velkofilmy z 50. let minulého století.Dva obrovsky nákladné,legendární a obrazově uchvacující kolosy.Oba s náboženskou tématikou.Na každý z nich si člověk musí vyhradit alespoň čtyři hodiny času.A v obou si hlavní roli střihl Charleton Heston.Společných rysů je celá řada,ale zatímco Ben Hur je dodnes naprosto dechberoucí spektákl,ve kterém jedna nezapomenutelná scéna střídá druhou a za celou jeho monstrózní stopáž jsem se nenudil,Desatero přikázání od svého vzniku neuvěřitelně zestárlo a a v dnešní době už nepůsobí dvakrát dobře.Navíc si nedokážu představit,že bych se na film díval vcelku,už rozdělený do dvou části mi místy připadal až úmorný.Má v sobě několik velmi působivých scén,celé to působí příjemně epicky a obrazově skutečně krásně,navíc je tady skvostný Yul Brynner,který Hestona suverénně přehrál,ale celkově už to prostě není ono.Na významu to ovšem filmu samozřejmě nic neubírá. 65 % ()
spravne epicke ako na takmer stvor-hodinovy epos hodi, ale zub casu je riadne vidiet. ci uz su to herecke vykony (i ked herci ako heston a brynner su obsadeni skvelo, tazko prehravaju a ked si clovek uvedomy ze rok predtym oscar za herecky vykon dostal brando za film "v pristave" tak uz i vtedy museli posobit smiesne), alebo rezia ktora je dost teatralna. stale to ma vsak sarm a nieco do seba, ale znovu by som si to cele od zaciatku do konca nepustil (i ked ako krovie v telke by mi to vobec nevadilo)... ()
Ak je divák pripravený stráviť nablýskanú, farebnú, miestami patetickú formu klasických veľkofilmov hollywoodskeho zlatého veku, v tom prípade ho čaká pekný plnohodnotný zážitok. Na rozdiel od iných si myslím, že dĺžka tohto spektáklu prispieva k jednoduchšiemu stráveniu dnes často zaznávanej exaltovanej formy paramountských a iných veľkoštúdiových produkcií. ()
Jedno je isté, takýto film už dnes určite nevznikne. Také davové scény si už dnes nikto nedovolí, počítač to urobí lacnejšie. Prvá časť veľkofilmu bola hlavne o súperení dvojice Mojžiš a Ramses a to je najsilnejší článok filmu. Druhá časť sa už venuje viac Bohu a Mojžišovým zázrakom a sila filmu mierne opadla... Boh spísal desatoro na kamennú dosku a jedno z najdôležitejších prikázaní hlása -Nezabiješ. Napriek tomu sme svedkami ako z Božej vôle umiera každý prvorodený syn, vrátane toho Ramsesovho, v mori utopí všetkých jeho bojovníkov a pohromu zoslal i na otrokov, ktorý pili a tancovali pod horou 40 nocí. Tak sa len tak nenápadne pýtam, Boh môže zabíjať?...Inak film po všetkých stránkach skvelo zvládnutý, navyše vzhľadom na rok výroby mi triky nepripadali smiešne, skôr im vzdávam obdiv. Desatoro si nemusíš pamätať, hlavne treba podľa neho žiť... "Tak budiš psáno, to budiš vykonáno..." 80%. ()
Galerie (230)
Zajímavosti (45)
- Snímek byl natočen v Sinai a Egyptě, kde bylo nafilmováno okolo 5 % filmu, s obrovskou výpravou a kulisami, které byly v době uvedení jedny z největších, které kdy byly vytvořeny. (JARDAHONDA)
- Film si drží niekoľko rekordov. Bol prvým filmom na svete, ktorého rozpočet presiahol 10 miliónov am. dolárov, zároveň bol svojím rozpočtom vo svojej dobe najdrahším filmom na svete. Ako prvý remake sa stal najdrahším filmom na svete po tom, ako bol aj pôvodný film najdrahším filmom na svete v dobe natáčania. V roku 2019 išlo o 8 najziskovejší film všetkých čias, po prepočítaní inflácie zarobil 2 miliardy 356 miliónov am. dolárov. (Raccoon.city)
- Mnohé z efektů, které byly použity pro scénu rozdělení Rudého moře, později využil ve svých filmech režisér Steven Spielberg. (vesper001)
Související novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)
Reklama