Nepřemožitelné zlo

Did Simon come back? Balagueró umí strašit půvabným, (nad)přirozeným způsobem. Přestože opakovaně používá jedny a tytéž postupy a podobné motivy, dokáže to nenápadně a zároveň s takovou intenzitou, že pokaždé dosáhne svého a nikdy v divákovy nevzbudí dojem recyklace sebe samého. Nebýt toho zbytečného uříceného závěru a přehršelu cgi efektů, bez váháni bych šel s hodnocením výš. (03.06.2009)

S hororom ako takým má tento film spoločné možno dve scény. Nato aby sa na horor tento film mohol hrať tak by potreboval výrazne minimálne vyrovnať pomer scén plných šteklivého napätia s tými ktoré posúvajú respektíve v tomto prípade neposúvajú dej ďalej. Ten povinný základ, ktorý si bez problémov dokáže vybudovať väčšina japonských hororov už za prvých 10 min sa tu podarí dosiahnuť asi tak v tretej štvrtine filmu. Najmä prvá polovica filmu vyzbieva úplne naprázdno. No a keď už na scénu aj konečne príde oná pani druhého poschodia tak sa len pár krát mihne so svojou peknou tváričkou. No aj keby som sa na tento film pozeral bez ohľadu na absenciu hororových scén a napätia tak ani ako thriller neobstojí. Dej je priezračný a na dne človek vidí všetko. Sú zachované všetky klišé tak ako sa pekne patrí. Jednou z anjhorších scén je jednoznačne resustitácia. A ku Caliste flokhart môžem dodať len to, že nehrá prirodzene jej výraz je neustále naplnený afektom a už vonkoncom sa nehodí do "hororu". 1* za peknú tváričku opatrovateľky a zlomenia pár kostí. (30.08.2006)

Celkom sympatický to španielsky pokus o horor na tému "bledé dlhovlesé dievčatko sa mstí zo záhrobia" + ako hl. postava zúrivá zdravotná sestra Ally McBealová......znie to strašne, ja viem, ale atmosféru to malo celkom fungujúcu a v dobrom slova zmysle to pripomenulo Del Torovho Princa bez kráľovstva..... (21.01.2009)

Španělských hororů jsem moc neviděl, Fragile je vlastně teprve druhým. A to hororem překvapivě (vzhledem k debilnímu českému distribučnímu názvu, jaké to překvapení) kvalitním, s příjemně studenými kamerovými filtry, deštivým anglickým počasím, Ally McBealovou neříkající jen shit, ale mnohokrát i fuck (zdravím Toma), hutnou atmosférou a bezchybnou hudbou. Mnohokrát ohraný příběh je podán ve spojení s právě onou nádhernou hudbou, díky čemuž i tato obehraná písnička zní jako nová. Prostředí starých opuštěných nemocnic a nejrůznějších ústavů ja velice rád, tady jsem dostal jen jedno patro, na druhou stranu i to patro ke 4* tentokrát stačilo. (17.08.2008)

Této duchařině trvalo možná až příliš dlouho, než se u mě na ty tři a půl hvězdičky vyšplhala, ale závěrečná půlhodinka a samotný duch to celé zachránili. Již stokrát viděné, ale tohle provedení není zas až tak špatné, aby se na to člověk nepodíval po sto prvé. Za samotnou Charlottu zaokrouhluju nahoru. (12.07.2009)