Poslední traper

Nádherný dokumentárně hraný film o traperovi žijícím na okraji spíše civilizace než přírody, o jeho strastech, radostech, zkušenostech a o jeho věrných psech. Život, který žije nám v dnešní době může připadat neuvěřitelný, avšak jemu nic nechybí a snímek to dokonale vykresluje. Krásná příroda i hudba. "Vlci nesnášejí psy. Na lidi neútočí, jak se o tom píše v knihách." - Věta, ze které vše čiší. 90% = 5/5 (25.08.2010)

Absolutní divočina. Příběh by se vešel do žaludku zajíce a poutavý asi tak jak hodinové pozorování spící srnky. O komplikované zápletce se také moc bavit nemusíme. Přesto je to krásná, obsáhlá esence kanadské divočiny a životě trappera v ní. Skvělá atmosféra, realistické a kouzelné, že by jste si hned šli zabalit batoh a vzali první let směr Kanada. (09.04.2015)

Tak toľko, čo hlavný hrdina, sa nenacestoval ani Frodo s prsteňom - smer Mordor. Krásnym na tomto diele je, ako režisér využíva rozpohybované obrázky. Sú ako obrazy umelcov, ale dynamické. V tomto prípade mi vôbec nepekážalo, že chýba akákoľvek zápletka a scenár a že dialógy starých známych sú také bezcitné, ako by sa tí ľudia videli druhý krát v živote. Čo mi ozaj vadilo sú poľovnícke keci o tom, ako je človek potrebný v prírode a udržiava rovnováhu divočiny. Predsa to, či nejaký živočíšny druh prežije nijako neovplyvní fakt, že niekoľko jeho kusov odstrelí lovec. On v skutočnosti nevyberie najslabšieho jedinca, sám sa v obchode chválil, že ulovil veľkého rysa. Príroda sa reguluje sama. Prežijú najzdatnejší jedinci každého druhu, z predátorov najlepší lovci a predátor nevrhne viac mláďat, ako by ich revír dokázal zasýtiť. Človek je v prírode na obtiaž, je to parazit. Myšlienku - vziať si toľko, koľko z prírody potrebuješ - s tou sa stotožniť viem. Scenár je v tomto taký slabý, že si v týchto dvoch tvrdeniach odporuje. Ako psíčkara ma tento film hrial pri srdci. Nenechajte sa ale opantať romantickou predstavou, že husky bude kráčať desať krokov za vami. Je to nezávislé plemeno, so silným loveckým pudom, ktoré si rado robí prechádzky bez dovolenia... (08.12.2013)

"Jestli je to naše poslední sezona, proč sis dal letos se srubem takovou práci?" Nicolas Vanier ukázal život Normana Winthera jak s jeho krásou, svobodou a oddaností přírodě, tak i s nekonečnou pakárnou v podobě mrazu, neustále se někam propadávajícího psího spřežení a dřevorubců, kteří tu svobodu neúprosně otesávají. Ukázal ho pomocí nádherných obrázků (hodně moc), příjemné hudby (méně) a nějakých těch moudrých průpovídek - z toho ovšem netřeba míti strach, poslední traper moralizuje zhruba stejně, jako (dosaď jméno staršího příbuzného) na návštěvě - povinně a přímočaře. Netouží povýšeně poučovat, chce si jen povídat o divočině, trapeřině a úctě k přírodě. Norman Winther je starý paličák, který věří, že takové pouto má smysl. Škoda, že jemu podobných už tolik není. (18.02.2012)

Dobre sa na ten film pozeralo v obývačke vyhriatej jarným slnkom, Na nádhernú krajinu, kopec snehu, na topenie sa v ľadovej vode, ladom polepená brada a fúzy. Ukážka života trapera a jeho ženy a psov v odľahlej krajine. Na to sa človek musí narodiť a musí taký život milovať. Neplatí dane elektrinu televíziu .... jednoducho si žije tak ako to má rád. K tomu nádherná sláčiková hudba čoby soundtrack .. v jednom moment dokonca aj Cohena bolo počuť :) Odporúčam milovníkom divočiny a krásnych scenérii . Tá cesta v zamrznutom kaňone bola úchvatná. Plavba v kanoe popri grizlym loviacom lososy ... hmmm mňam. (23.05.2017)