Pleasantville: Městečko zázraků

Pôvodne sa Pleasantville tvárilo ako prostoduchá komédia o návrate súrodeneckej dvojice do akéhosi seriálu z 50tych rokov. Aké však bolo moje prekvapenie, keď sa film postupne začal plynule prelievať do vydarenej drámy s komediálnym podtónom a dokonca s hlbokou myšlienkou. Tu som doslova videl, čo je to nenávisť voči farebným :) Navyše kontrast niektorých farebných a niektorých čierno bielych postáv v jednom zábere má neskutočné čaro a príjemne nostalgicky na mňa zapôsobil. Bez debaty film, ktorý stojí za pozornosť. (01.12.2009)

Pleasantville mi svojou hravosťou a sci-fi prvkom pripomenul trilógiu Návrat do budúcnosti, svojou atmosférou potom utopistické diela klasického Hollywoodu, ktorým vzdáva svojim spôsobom hold. Okrem viditeľných posolstiev typu Ľudia sa menia, spoločnosť sa tiež nenávratne mení a paralel s rasizmom a inakosťou sa film naváža aj do náboženských dogiem, čím ma obzvlášť potešil. Nereálne "prikázania" starostu, mesto, ako jediný bod vo vesmíre, kde okrem neho existuje už iba nebeská klenba. Diváci v našich končinách si nájdu vo filme aj paralely s našim predošlým režimom, je to taký bonus navyše, ktorý tvorcovia neplánovali. Pleasantville bol skvele načasovaný na koniec storočia, pretože zhŕňa spoločenské zmeny západnej spoločnosti jeho druhej polovice. Nato, aby ľudia skutočne ožili, potrebujú dušu a rovnako je to aj s dobrými filmami. (09.12.2012)

Tenhle snímek je velice podobný filmu Interstate 60, kdy oba filmy velice nenásilně nesou poselství zabalené ve velmi příjemné atmosféře. David je upnutý šprt, který se se svojí sestrou (školní dávačkou) dostane pomocí kouzelného ovladače do idylického sitcomu z 50. let. Nejedná se o žádnou parodii na podobné seriály. Film jim svojí stylizací vzdává holt. Seriálové postavy jsou správně omezené a vykrystalizované. V městečku Pleasantville padne každý míč do koše, každý je hodný, vše je tak krásné, že by i Walschovi záviděli. Jenže David a Jennifer začnou městečko měnit, když přinášejí poznatky, které seriálové postavy neznají. Film bojuje proti rasismu, stereotypu a omezenosti, ale opravdu vám nic nevnucuje. Herecké obsazení je velice sympatické. William H. Macy se pro tuhle snad narodil. Ovšem nejvíce zaujme skvělá vizuální forma, která prolíná černobílé s barevným. Chytrá oddechovka, která nemůže zklamat. (29.04.2007)

Príjemný, pohodový film, ktorého invencia sa vyčerpá ďaleko pred záverečnými titulkami. Nerozplývam sa nad originalitou nápadu, pretože som pred niekoľkými desiatkami rokov videl Jasného Až přijde kocour a pomerne nedávno aj Truman show. Obaja hlavní predstavitelia sú údajne slávni, ale filmy, v ktorých hrajú nepozerám, takže ani oni nemohli prispieť k môjmu vyššiemu hodnoteniu. A narážky na stupídnosť televíznych seriálov, na životné stereotypy a na rasizmus sú síce niekedy vtipné, ale podané tak jednoducho, aby si ich všimli aj notorickí sledovači stupídnych televíznych seriálov. Celkovo veľmi ľahký nadpriemer. (03.04.2011)

Film jsem si moc neužil, za což vděčím hlavně svojí hyperaktivní makovici, která se celou dobu snažila přijít na to, do jakého seriálového kultu bych se chtěl nechat transportovat já. Do Ulice radši skočím z okna, na Pojišťovnu štěstí nebudu nikdy dost smutný, do růžové zahrady bych nevkročil ani na rande, natož za doktorem, no a Cesty domů znám i bez nápovědy. Ze zahraničních připadá v úvahu třeba takový Dr. House, protože bych mohl být jízlivý, sarkastický, krutý, protivný a stejně milován, dále Kobra 11, poněvadž na rozdíl od Semira bych po vystoupení z auta viděl aspoň přes svodidla, a napadl mě i Útěk z vězení, jelikož při zachování současného životního stylu by se mi tyhle zkušenosti jednou mohly hodit. Nicméně, po dvou hodinách usilovného přemýšlení můj testosteronový supermozek nedokázal přijít na nic hodnotnějšího než na Beverly Hills a Pobřežní hlídku... (31.10.2013)