Velký Gatsby

Snímek má výborné obsazení. Jako Gatsby Robert Redford, jeho vysněnou Daisy hraje svým zvláštním způsobem krásná Mia Farrow, Toma Buchanana, jejího manžela, Bruce Dern, který se narodil pro záporné role. Jack Clayton, který natočil skvělý horor "Neviňátka" však nedokázal z příběhu vytřískat to správné. Jeho "Velký Gatsby" je nudný, místy stojí na prosto na místě a ani nedokáže oslnit, což se dařilo Luhrmanovu filmu. Jeho síla je pak v tom, že ze snímku je cítit sociální podtext, který doprovázejí dobré herecké výkony. V konečném důsledku to ale stále není film, jehož by byla skvělá předloha hodna. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/07/velky-gatsby-1974-50.html (12.07.2013)

Coppola sice vložil hercům do úst celé repliky z Fitzgeraldovy předlohy, ale nostalgii a atmosféru, která byla v knize, se mu vytvořit nepodařilo. Scény z Gatsbyho večírků jsou sice úžasné, ale i poskakování na charleston vám po chvilce začne lézt na nervy, když jste nuceni ho sledovat asi půl hodiny (hodně přepálená stopáž na tak jednoduchý příběh). Herecky mě zklamala i značně přehrávající Mia Farrow v roli Daisy a hlavně Karen Black jako Myrtle, její výkon hraničil až s hysterií a parodií. A co se týče Redforda - před 40 lety to byl sice fešák, ale nedokázal se do své role Gatsbyho vžít, celou dobu byl jakoby mimo. A neustále zpocená čela mužských představitelů tomu na zajímavosti taky nedodala... Srovnání film / knížka (F.S.Fitzgerald) - 2/8. (27.06.2013)

Viděla jsem film a velmi se mi líbil. Zaváhala jsem ale s hodnocením, protože jsem si přečetla, že snímek jen kulhá za literární předlohou. Tak jsem přečetla novelu a musím si stát za svým. Za řádky jsem stále viděla filmové postavy, bez nichž by mi ty literární těžko připadaly životné. To, co mému chápání zcela uniká na stránkách knihy, to okouzlení penězi, mi je mnohem bližší z filmu. Scénu, kdy Daisy pláče přemožena krásou pánských košil, bych si bez podání Mii Farrow vážně nedokázala představit. (28.05.2009)

Těsně předtím, než jsem šel do kina na remake, jsem si sehnal tento film. Proč? Na tohle je jednoduchá odpověď - podívejte se na ta jména. Robert Redford s Miou Farrow v hlavních rolích a scénář měl na starosti Francis Ford Coppola. Jen při čtení titulků jsem se na film opravdu těšil, a proto mě mrzí, že mě film do jisté míry zklamal. Píšu "do jisté míry" protože hned po skončení bych mu těch 70 % i dal, protože ten závěr se mi opravdu líbil, ale po pár týdnech, kdy jsem film viděl, si pamatuju spíše tu vleklou atmosféru a nevýrazné herce (Redford i Farrow měli naštěstí spousty lepších rolí, které jim sedly) než na těch pár opravdu skvělých scén. The Great Gatsby je přesně ten typ filmu, které stačí vidět jednou. 60 %. (18.06.2013)

Zpracování románové předlohy Francise Scotta Fitzgeralda snad nemohlo být zdařilejší. Pomalu plynoucí čas v předválečném životě znuděné smetánky je i do filmové řeči převeden do podoby pomalu plynoucího rytmu filmu. Čas jakoby nebyl. Teprve skutečné tragédie zahýbou i s časem - pro pumpaře končí život smrtí jeho manželky, bere spravedlnost do svých rukou a jde zabíjet. Jen pro Daisy a jejího manžela stojí čas na stále stejném místě. To, co je v tomto filmu pozoruhodné - samozřejmě kromě hvězdného obsazení - je vizuální řeč motivů. Především očí coby leitmotivu. Několikrát projedou všichni kolem reklamní tabule, na níž jsou dvě velikánské oči. Oči dohlíží na celé dění svrchu, podobně jako oko boží. Několikrát použije kameraman zajímavé detailní záběry - lampa v domě pumpařově přechází pomalým pohybem kamery v jeho (pumpařův) pohled. Detailní přiblížení na přední reflektory automobilu - tak podobné očím. Rozbité “oko” po nehodě, při které umřela pumpařova žena. A jsou to právě oči, které zradí pumpaře a vedou ho za domnělým vrahem jeho ženy. Při psaní tohoto komentáře si uvědomuji, jak je vlastně na první pohled nenápadná, uťáplá postava pumpaře důležitá. Právě na něm je vidět, jak velkou tragédii mohou způsobit zdánlivě banalní “přehmaty” mocných. Stává se nositelem děje. Gatsby je naproti tomu obrazem veleúspěšné kariéry, po celou dobu se snažíme prostřednictvím vypravěče proniknout jeho tajemství. Manželé Carrawayovi obrazem neměnnosti a jakési předurčenosti, plynoucí z vyššího společenského postavení. (23.05.2011)