Velký Gatsby

Nevím, jestli je to kvalitou filmu, nebo spíš podobností představ mých a Jacka Claytona (popřípadě Francise Forda Coppoly, autora scénáře), ale film se mi líbil hlavně proto, že naprosto kopíroval dojem, který jsem měl předtím z knihy Francise Scotta Fitzgeralda. Mia Farrowová excelovala tak jako Robert Redford nebo Karen Blacková jako Jordan Bakerová. Nejvěrněji se knize přiblížila pasáž mezi Long Islandem a new Yorkem - pustina, které vévodí reklama s brýlemi doktora T. J. Ecklenburga, symbolizující něco vyššího, a benzinová stanice s jejím majitelem Wilsonem a jeho ženou. Hvězdičku ubírám hlavně kvůli dlouhým vyprávěcím monologům, kterých by se nepůvodní scénáře měly spíše vyvarovat, aby necitovaly svůj originál. (15.09.2010)

Tento komentář je společný pro všechny tři existující filmové verze, dopustím se v něm jejich srovnání a může se tak spolu s hodnocením ještě několikrát měnit. Verze 1949: Mělo to být velké, ale není. Škoda exteriérů, které příliš smrdí ateliérem. Gatsbyho minulost je tu flashbackově zobrazena ve stylu gangsterky, postava vypravěče Nicka se s Gatsbym pere o divákovu pozornost a tříští sympatie, o které scénáristům, ořezávajícím slavnou literární předlohu k obrazu svému, zjevně dost šlo (důkazem je poslední záběr na Gatsbyho ruce, pomalu sklouzávající do bazénu, a tady se zase nabízí paralela s DiCapriovým Jackem z Titaniku :-). Poválečný Gatsby není zklamáním, ale ani výhrou. Verze 1974: Téměř hodina stopáže k dobru proti poválečné verzi je znát, z knížky se tak do filmové adaptace dostalo víc, a ruku na srdce, i fakt, že představitelé hlavních postav jsou známí (přinejmenším Redford a Farrow), hraje ve prospěch Claytonovy režie. Samotný Gatsby (Redford) se ve filmu objeví mnohem později než Alan Ladd v roce 1949. Na druhou stranu, téměř dvě a půl hodiny udržet pozornost prakticky nejde, tempo vyprávění proto kolísá, je tu příliš mnoho zpocených čel. Překvapivý prostor dostává Karen Black v roli nevěrnice Myrtle Wilsonové, výtečný je Bruce Dern, moc pěkná Lois Chiles. Verze 2013: Ne ne, spektákl už byl definován Moulin Rougem a je krajně nevhodné se k němu vracet. Umělejší je snad už jenom domeček pro Barbie od Mattela. Více v mojí externí recenzi pro kult na konci května. (12.05.2013)

Rozvleklé a utahané dílo, navíc s puncem nudy… Mia Farrow mi zde přišla nezvykle nesympatická, možná to bylo postavou patetické Daisy, která na mě působila jako povrchní připitomělá husička co vidí jen prachy. Tahounem filmu jsem předpokládala že bude Redford, kterého mám odjakživa ráda, ale i ten na mě působil nemasně neslaně. Jsem zvědavá na Luhrmannovu verzi, a podání již zmiňované Daisy, pro mě vesměs oblíbené Carey Mulligan. (02.06.2012)

Snímek zcela otrocky kopíruje povrchní aspekty Fitzgeraldovy literární předlohy. Vše je propracováno do detailu – domy, kapela, účesy a oblečky, či žvásty zbytečných vedlejších postav, které jsou do snímku násilně vecpány snad jen kvůli režisérovu maniakálnímu přesvědčení, že cokoli opomenout by byl hřích. Ono místy rozkošné vizuální ztvárnění však časté nepochopení postav a s ním spojený mizerný výběr herců neskryje. Zahrát panáka Gatsbyho, který by měl veškeré pocity a pohnutí vyjadřovat očima a mimikou, se jinak skvěle uhlazenému Redfordovi nepodařilo. Mia Farrow udělala z postavy sice pitomé, na papíře však snesitelné, postavu, jejíž afektované výlevy nelze přejít ani při vypnutém zvuku. Bruce Dern jako Tom Buchanan je důkazem režisérovy přehnané snahy o ukázkového omezence. Největším krokem vedle je však Karen Black v roli Myrtle. Marně jsem pátrala po jakémkoli náznaku přerodu z blbounovy špindíry od benzínky v šelmu z města, který je pro jeji postavu a chování určující. To, že místo plnoštíhlé dračice vybrali pohublou šmudlu, radši přehlížím. Snad jen pro ňoumu Carrawaye nemohli vybrat nikoho lepšího, než věčně vyjeveného Watersona od kterého se nějaké to herectví snad ani očekávat nemůže. S takto mrzkým základem pak už nepřekvapí, že vztahy mezi postavami – především ten mezi Gatsbym a Daisy – postrádají náboj a vyznívají úplně jinak, než-li tomu bylo v předloze. Z Velkého Gatsbyho se tak stává slizem potřená romance, kterou již tisíckrát ožmoulal a vyplivl kdejaký tvůrce červenoknihovní a na kterou je radno rychle zapomenout. (05.09.2011)

(Koment na film z 2013) Už viem, prečo nečítam knihy. Také naťahovanie sopľa by som v knihe bez obrázkov či iných pornografických záležitostí nedal. Ja som však išiel na film, takže som si musel to predplatné na sadomasochistické hrátky odtrpieť až do konca. Začalo to nevinne, párty, chlast a orgie, až kým sa z reprákov neozval repík, ktorý do filmu zasadol asi tak ako keď sa uvelebím v poriadnom trse pŕhľavy. Aby toho ešte nebolo málo, zabil to Tjesto so svojím partyremixom charlestonu. A ja som sa v tom trse pŕhľavy otočil. Nebyť sexi kriviek vzduchom chladených veteránov, nie je sa na čo pozerať. A nezachránil to ani starnúci Kapor či celofilmovo doblba čumiaci Toby. Ak by som nemal rád babku, ale mal zálusk na jej majetok, utčite by som ju vzal na opätovnú projekciu. Ak by ju neklepla 8 a pol hodinová stopáž, určite by ju dorazilo, že ten film neskončil a dej sa odzačiatku nikam nepohol. (18.05.2013)