Velký Gatsby

Jeden z velkých románů literatury U.S.A. Za posledních dvacet let nevyšel v češtině, asi zde není tak velký, jako řada jiných titulů, co jsou jen - smetím - na pultech knihkupectví. Román je to značně autobiografický, neb autor správně odhadl, že vše co napíše, co nejpřesněji ze svého života, a podá zajímavou formou, tak bude interesantní pro bystrého čtenáře. Film je jen - doplněk k románu. Jen filmaři konkretizovali obsah autorovi práce. A to ještě s ohranými herci, ale je více vydařený než jiné filmové katastrofy klasických literárních děl ...***(15. 10.2010) (16.10.2010)

(Koment na film z 2013) Už viem, prečo nečítam knihy. Také naťahovanie sopľa by som v knihe bez obrázkov či iných pornografických záležitostí nedal. Ja som však išiel na film, takže som si musel to predplatné na sadomasochistické hrátky odtrpieť až do konca. Začalo to nevinne, párty, chlast a orgie, až kým sa z reprákov neozval repík, ktorý do filmu zasadol asi tak ako keď sa uvelebím v poriadnom trse pŕhľavy. Aby toho ešte nebolo málo, zabil to Tjesto so svojím partyremixom charlestonu. A ja som sa v tom trse pŕhľavy otočil. Nebyť sexi kriviek vzduchom chladených veteránov, nie je sa na čo pozerať. A nezachránil to ani starnúci Kapor či celofilmovo doblba čumiaci Toby. Ak by som nemal rád babku, ale mal zálusk na jej majetok, utčite by som ju vzal na opätovnú projekciu. Ak by ju neklepla 8 a pol hodinová stopáž, určite by ju dorazilo, že ten film neskončil a dej sa odzačiatku nikam nepohol. (18.05.2013)

„Rádoby důležitým lidem tohoto světa šlo vždycky jen o dvě věci: o peníze a jejich vlastní postavení, pověst.“ Gatsby působil jako jejich prototyp. Jenže jemu šlo paradoxně o něco úplně jiného – o tupým manželem důsledně vykrmovanou husu jménem Daisy. Moje úsilí přežít nemilosrdnou stopáž bylo hnáno povrchní touhou pohledět zas jednou na starodávného fešáka Redforda. Bohužel tady je podáván v rosolovité omáčce, která se leskne mastnotou a už napohled je silně prošlá. Postavy jsou nesnesitelné, vedle zmíněné husy zevluje na dvorku opelichaný kapoun Nick a kolem něj pobíhá hejno pomatených slepic v ubíjejícím rytmu charlestonu a komíhání cingrlátek. Zlatej Leo. (29.12.2020)

Snímek zcela otrocky kopíruje povrchní aspekty Fitzgeraldovy literární předlohy. Vše je propracováno do detailu – domy, kapela, účesy a oblečky, či žvásty zbytečných vedlejších postav, které jsou do snímku násilně vecpány snad jen kvůli režisérovu maniakálnímu přesvědčení, že cokoli opomenout by byl hřích. Ono místy rozkošné vizuální ztvárnění však časté nepochopení postav a s ním spojený mizerný výběr herců neskryje. Zahrát panáka Gatsbyho, který by měl veškeré pocity a pohnutí vyjadřovat očima a mimikou, se jinak skvěle uhlazenému Redfordovi nepodařilo. Mia Farrow udělala z postavy sice pitomé, na papíře však snesitelné, postavu, jejíž afektované výlevy nelze přejít ani při vypnutém zvuku. Bruce Dern jako Tom Buchanan je důkazem režisérovy přehnané snahy o ukázkového omezence. Největším krokem vedle je však Karen Black v roli Myrtle. Marně jsem pátrala po jakémkoli náznaku přerodu z blbounovy špindíry od benzínky v šelmu z města, který je pro jeji postavu a chování určující. To, že místo plnoštíhlé dračice vybrali pohublou šmudlu, radši přehlížím. Snad jen pro ňoumu Carrawaye nemohli vybrat nikoho lepšího, než věčně vyjeveného Watersona od kterého se nějaké to herectví snad ani očekávat nemůže. S takto mrzkým základem pak už nepřekvapí, že vztahy mezi postavami – především ten mezi Gatsbym a Daisy – postrádají náboj a vyznívají úplně jinak, než-li tomu bylo v předloze. Z Velkého Gatsbyho se tak stává slizem potřená romance, kterou již tisíckrát ožmoulal a vyplivl kdejaký tvůrce červenoknihovní a na kterou je radno rychle zapomenout. (05.09.2011)

Ne, mně to nepřišlo až tak hrozné, jak se tu píše. Možná proto, že neznám ani knihu, ani jiné adaptace a že se mi tu moc moc líbil mladičký Redford (už vím, komu se podobá Brad Pitt). Chápu, že měl tolik fanynek. Nevadil mi český dabing, líbily se mi kostýmy, lokace, celé mne to bavilo a ano, asi to mohlo být drama, asi to mohlo mít větší hloubku, ale nedostatek toho všeho odpouštím. Vždyť je to jakási klasika, na kterou se dá i po víc než 30 letech velmi dobře dívat a to se cení. (15.03.2011)