Nesvatbovi

Kdyby tam na konci nebyly ty trapné scény s Willem Ferrellem, tak dám 4 hvězdičky, protože jsem se docela bavil, ale především jsem si u tohoto filmu parádně odpočinul a o to mi šlo nejvíc. Isla Fisher, ačkoli hrála nadrženou dcerušku ministra, byla opět strašně roztomilá a mě osobně upoutala víc než Rachel McAdams. 65% (13.03.2012)

Opravdu nářezoidní a velice, VELICE vtipná komedie. Je super že stále jde natočit komedie s originálními situacemi a hlavně, aby ta komedie nebyla ani chvilku trapná. Což se Nesvatbovým povedlo i díky skvělému hereckému obsazení. Vince Vaughn a Owen Wilson se přesně doplňují a když jim přihrává Christopher Walken opravdu je se na co dívat. Ale opravdu VELIKÝM plusem je Rachel McAdams. Je opravdu hezká a milá a navíc fakt umí hrát. K tomu přičtěte GENIÁLNÍ cameo Willa Ferrela a skvělá komedie je na světě. (24.09.2005)

Má se obecně za to, že komedie jsou komediální a dramata jsou dramatická. Že prostě platí nějaký formy, a ty se dodržují. Problém je, že to není tak docela pravda, a třeba Nesvatbovi jsou toho dobrým příkladem, protože komediální je hlavně první půlka, zatímco druhá je spíš dramatem. Film se zhruba uprostřed zlomí a sled rozverností a zábavných flirtů najednou vystřídá celkem seriozní romantické drama. Místo svateb se začnou navštěvovat pohřby a vůbec je to najednou takový až nepřiměřeně melancholický. Zajímavý je, že úplně obráceně je tomu u dramat, který na začátku obvykle nastolí nějakou závažnou situaci, která působí celkem věrohodně, ale řešení té situace je často dosti komiksové jak z nějaký burlesky, asi nejlepším příkladem toho jsou mnohé akční filmy, kde se hlavní postavy napnou k nereálným výkonům, ale platí to pro spousty dramat obecně, kterým nezbyde než se z vážné situace vykroutit nějak filmově, nadsazeně, nevážně a šťastně. Komdie tudíž začínají jako komedie a končí jako dramata (s morálním ponaučením, proto skutečně velcí moralisti jako Tati nebo Chaplin točili komedie), zatímco dramata začínají jako dramata a končí jako komedie (se šťastným koncem a nutnou diváckou katarzí). Existuje ale pak něco jako skutečná komedie a skutečné drama? Existuje a pozná se jednoduše tak, že se uprostřed nezlomí, ale dovede věci z první půle do konce a ještě je v druhé půli vystupňuje. Příkladem takové komedie je podle mě Project X, kde se soukromá party vymkne kontrole a film místo nějakého obratu neustále nabírá obrátek, a hlavní hrdina je za celou věc dokonce ještě pochválen otcem, který měl za to, že je jeho syn loser. Co do dramatu je možný zmínit třeba to, co dělá Nolan, který používá tzv. snowball techniku, kdy nabaluje jednotlivé linky a střípky na sebe do neustále se stupňující a vzrůstající hroudy, která se valí kupředu. Je to samozřejmě riskantní strategie, protože hrozí, že se divák vyčerpá a semele to i jeho. Je to ale cesta ke skutečnému drama. Závěr z toho je ten, že i když mají Nesvatbovi status jedné z nejlepších komedií dekády, o skutečnou komedii nejde. Je to pseudo-komedie. (24.04.2013)

Hodně zábavná romantická komedie s dobrým scénářem a skvělým ústředním duem, výborný byl též Christopher Walken, kterého mám čím dál radši, hezkou roličku měl Will Ferrell. Škoda jen, že po velmi našpláplé první půlce trochu opadne tempo. Na pět to podle mě nebylo, třeba Lásku nebeskou mám o moc radši, ale 4**** tomu s klidem udělím. Obvykle tento žánr moc nesleduji, ale tohle byla romantika i pro kluky :D:D:D:D:D (10.08.2008)

Kvalitou naprosto srovnatelné se Starsky and Hutch, což je samozřejmě kompliment. Humor téhle bandy je mi prostě blízký, nehraje si na nic hlubokého, přitom neklesá (aspoň nijak výrazně) do samoúčelnosti, či pokleslosti, celé to drží tvar a chuť. Trošku pokulhává druhá půlka filmů, což je samozřejmě škoda, ale ta první je natolik nabušená, že to v celkovém hodnocení kompenzuje. Smál jsem se často a nahlas, to se prostě cení. 80% (23.06.2006)