V jako Vendeta

Stejnojmenný komiks, jehož autorem je Alan Moore, je považovaný za jedno z nejslavnějších komiksových děl stojící na pomezí mezi klasickým superhrdinským a alternativním komiksem. Svého času jsem neodolal a zakoupil ho do své knihovničky, abych byl následně pořádně zklamaný, přestože z výtvarného hlediska jde o zdařilou věc a řada postav nebo motivů je rovněž zajímavá. Komiksová Vendeta ale u mě selhává ve dvou velmi významných bodech, a to je především nevěrohodné zobrazení autoritářského státu, jeho vznik, opory, celý systém a konečně i jeho pád. Na příběhu je znát, že tuto distopii psal příslušník národa, který už někdy od první poloviny 17. století nepoznal skutečnou tyranii. Svět Vendety je neživotný a nevěrohodný. Druhé negativum pak spočívá v romantickém hrdinovi, který uprostřed města prošpikovaného špicly a kamerami nosí divadelní kostým a masku, díky kterým vypadá jako uniformovaný policista, který chce inkognito proniknout do zločineckého gangu. Filmová verze je, aspoň pokud jde o o první problém, daleko lepší, protože film stojí nemalé náklady, a tak je potřeba z komerčního hlediska divákovi mnohé usnadnit a scénář je tedy více vysvětlující a logičtější než jeho literární předloha. Zůstává ale druhý problém, tedy onen tajemný hrdina schopný sám porazit diktaturu. Komiksová předloha umožnuje pojmout snímek jako akční nářez, ale naštěstí se tvůrci vydali druhou cestou - ostatně dvě akční scény, které film obsahuje, vyznívá stejně hloupě jako ty z brakových akčních snímků. Slabiny filmu jsou vlastně slabinami svojí komiksové předlohy. Natalie Portman v hlavní roli je po herecké stránce jen průměrná, ale pochopitelně stále hezká a se slušnou dávkou osobního kouzla. No a Hugo Weavinga pod maskou nikdo ani nepozná. Celkový dojem: 55 %. Mimochodem, komiks i film se přes základní dějovou linku v mnoha ohledech přece jen liší. Postava šéfinspektora Finche je sice i v komiksu zásadní, ale více mnohavrstevná a ve svém důsledku tragičtější. Je to člověk, který sice pochopí, že sloužil mizernému systému a špatné věci, ale nedokáže překročit vlastní stín. (08.01.2010)

Žádný jiný komiks ve mě v posledních letech nepodnítil tolik myšlenek a takovou touhu diskutovat. I přes tento fakt a perfektní herecké výkony se však očekávaný feeling nekoná. Neuvěřitelně mizerná expozice nedá ani omylem pocítit totalitní Londýn a tak do oholení hlavy se atmosféra rovná téměř nule. Od té chvíle, kdy Portman projde svou „očistou“, dostává film grády a konečně je cítit beznaděj, odhodlání i bezmoc. Ale čekat na to tak dlouho u filmu, který na tom defakto staví, to se prostě neodpouští (30.04.2006)

Jednou mě na gymplu přinutili udělat referát o Anglii v 17. století a díky tomu jsem si mohl užít tuhle parafrázi a zároveň odkaz na skutečnou historickou událost známou jako "Spiknutí střelného prachu" možná o něco více, než bych si ji užil bez onoho studia referátu předcházejícímu. I když...ona historická událost je zde trochu idealizovaná. (24.06.2007)

Začátek mě tedy poněkud zaskočil. Říkal jsem si, jak jsou ty poetické řečičky hlavní postavy pěkně trapné a už jsem si film pomalu odškrtával jako další komicsovou krávovinku, kterých jsou dneska megatuny. Jenže, co se nestalo. Najednou se z filmu stala naprosto úchvátná záležitost. Opět je to jeden z filmů, který sází na pro mě vděčné vykreslení antiutopické totalitní společnosti, opět je tu někdo, kdo se systému vzbouří, je to vlastně už dost klišé, ale na mě tato látka prostě pořád skvěle zabírá a myslím, že ještě nějakou dobu bude, zvláště pak, když má film takové napětí a navíc v hlavní roli roztomilou Natálku. Snímek si mě získal svými občasnými politicky nekorektními hláškami i tím, že jeho hlavní hrdina není ani jednoznačný záporňák natož klaďák a tak nějak se mi trefil do gusta v tom, co bych tak chtěl dělat, až u nás skončí demokracie. Je ale fakt, že film by potřeboval na pořádné (a nutno přiznat poměrně žádoucí) vykreslení celého příběhu a totalitního systému o několik hodin navíc a já bych je docela uvítal...a možná i s otevřenou náručí plnou červených růží... (02.07.2008)

Dějově silné, podnětné, se spoustou otázek a nejednoznačných odpovědí. Je opět vidět, že scénáristé (bratři Wachovští) mají talentu a nápaditosti na rozdávání a že akční scifi kult Matrix nebyl náhoda. I Vendeta je žánrově těžko zařaditelný film, ale funguje výtečně. Akce je solidní a líbivá (sekvence v BTN, kdy maskovaný hrdina vyřídí v kontaktním souboji tři nebo čtyři strážné, je neuvěřitelně nasnímaná), ovšem ne na všech místech se povedla na sto procent. Závěrečný bullet time je vyložene otravný. Nejde ale ani tak o vizuál, jako spíše o obsah, s kterým si tvůrci vyhráli ještě o něco více. Vložky typu "život lesbické ženy" jsou neuvěřitelně emocionální a už samy o sobě mají sílu. Rýpání se v režimech je už jen taková nenápadná meziřádková kritika naší doby. A zda je vyhazování budov do povětří to pravé ořechové je v konečném součtu jaksi irelevantní. (20.12.2006)