Strážce duší

Poměrně nadějný český seriál s kolísavou úrovní jednotlivých dílů. Některé příběhy většinou režírované Dušanem Kleinem mě opravdu bavili a hodnotil bych je i čtyřmi hvězdičkami. Ale na jeden takový díl přicházejí další dva špatné a tak seriál jako celek dost srážejí ke dnu. Nakonec dávám tři hvězdičky ale s trochu přimhouřenýma očima. (15.05.2007)

Nejdříve pár postřehů: A: Zuzce Norisové krátké vlasy prostě nesluší, takže mě potěšilo, že ve většině dílů je měla delší. B: Intro k první sérii by bylo vhodné do nějakého seriálu někdy v 80. letech, dnes je spíše k smíchu. C: David Suchařípa tu měl velice náročnou úlohu :-) _____ Tolik pár mých postřehů. Strážce duší je seriál, jehož díly jsou většinou vyrovnány, co se týče kvality. A určitá kvalita tu je, protože z hlediska toho, čím Češi poslední dobou zaplavují televizní obrazovky (VKV, Ordinace), je tohle svěží vánek, mezi jinak zatuchlým vzduchem. Sice není zas tak dobrý, ale v porovnání s výše uvedenými by si zasloužil Zlatý Glób. K obsazení prakticky nemám výtek. Je mi totiž zcela upřímně šumák, že Zuzka neumí tak dobře hrát, protože to je jedna z mála, u které mi to zas tak nevadí. Vaculík má taky nejlepší léta za sebou, je to ale pořád velký sympaťák, takže nepůsobí (alespoň na mě) trapným dojmem. A takhle by se dal označit tento seriál, který není vynikající, ale je minimálně sympatický. Za mě neurážející průměr. (14.07.2009)

Nemůžu si pomoct, mě se to líbilo. Thrillery prakticky bez děje a s příšernými hereckými výkony, ale zajímavá záhadologická témata (pochopitelně, nemůžete je brát jako dokumenty, je to jen film), pěkná vizuální stránka, skvělá hudba. Některé díly byly opravdu docela děsivé (ten o mimozemšťanech), celkově rozhodně patří k těm lepším českým seriálům. (18.09.2008)

Abych se já podívala na seriál, a český ještě k tomu, to už musí být. Pokud jsem kdy jedním koutkem oka zavadila o některý z dnešních českých seriálů, tak to na mě nezanechalo vůbec žádný dojem. Maximálně jsem si řekla, co to je zase za p***vinu. Tohle sice není Strachova Ztracená brána nebo Ďáblova lest, i když i tam se dala najít slabší místa, ale ani si to na nic lepšího nehraje. Nejsou to ani Akta X, ale je to Vašíček a jeho přístup k českým pamětihodnostem a jiným záhadám, který nechává spoustu prostoru pro fantazii. Většina dílů je zakončená vtipně (jak je Vašíčkovým dobrým zvykem) a některé jsou i celkem dobře zrežírované. Dojem mi nezkazili ani příšerní neherci, ani Vaculík, kterého nemám moc v oblibě, ani ne zrovna zdařilé dialogy. Ono to totiž mělo z větší části atmosféru, která všechny nedostatky bohatě překryla. S nemalým nadšením jsem sledovala díl odehrávající se ve Křtinách a tamním kostele, tam jsem totiž strávila jako dítě nejedny prázdniny. Na Moravě se konec konců skrývá spousta tajemných věcí a sama počítám, že se tam někdy vydám a začnu Vašíčkovi fušovat do řemesla. (02.11.2014)

"Oceánem věčnosti putují Strážci duší. Vedeni neomylnou Prozřetelností, přicházejí na svět, aby uchránili, co má zůstat skryto,a odhalili, co musí být zjeveno. Ve službách osudu berou na sebe lidskou podobu, ale jen vyvolení smějí spatřit jejich tvář" Minulost je vzrušující a velmi přitažlivá, dokonce víc než si umíme nebo chceme představit. Pokud ji rozkryjeme, můžeme vyřešit záhady současnosti. Takhle pracovala velmi sympatická dvojice Armín a Katka. Sice vypadali jako kráska a zvíře. Ale všichni si představujeme záhadologa a archeologa jako drsného a neoholeného chlapíka, který nerad chodí v obleku a po svém boku má mladou a krásnou ženu. (14.09.2009)