Gejša

Pěkný film s úchvatnou výpravou, která si jistě Oscary ve výtvarných kategoriích zaslouží. Ale vše zůstává u toho, že "Gejša" je pouze PĚKNÝ film. V rukou asijského režiséra a v jazyce, kterým se v Japonsku obyčejně mluvívá, by to byl přinejmenším pozoruhodný film, který by se mohl čestně měřit např. s "Tygrem a drakem". Takto jen hollywoodská selanka. Také mě trochu zamrzela Ziyi Zhang - vždy to byla má oblíbená herečka právě díky své čisté a neotřelé kráse a herecky přesvědčivě ztvárněné vnitřní hloubce svých postav. Nyní jakoby to všechno zmizelo pod nánosem mejkapu, jakoby se zařadila do stádečka amerických krásek, kterým chybí vlastní originalita. (11.03.2006)

Je to celkom dobrá historická dráma z americkej produkcie. Má dosť dobrý príbeh o dievčati, ktorá je v detstve predaná, aby sa stala gejšou, s čím vôbec nie je spokojná, ale časom pochopí ich pravú podstatu a chce sa stať tou najlepšou vôbec, ale na tejto ceste ju čaká mnoho problémov, či už krutá konkurentka alebo láska. Spracovanie je celkom slušné, film sa po celý čas nikde neponáhľa, takže tempo má pomerne pomalé, ale s tým nemám problém, dej je takmer po celý čas zaujímavý, úvodných štyridsať minút sa venuje detstvu hlavnej hrdinky, ktorá so svojim osudom nie je zmierená a tak robí len problémy, ale potom sa jej to zapáči a začne najlepšia časť filmu, kedy je už dospelá, postupne sa vypracováva až na vrchol a zaujme tématika s predávaním nepoškvrnenosti, ale posledná polhodina po vojne síce tiež nie je zlá, ale ani ma moc nezaujala, za predchádzajúcim dianím výrazne zaostáva. Ale tento film má jeden veľký problém, točili ho američania, ktorí evidentne nič nepochopili a tak to aj dopadlo, film sa venuje japonskej tématike gejší a pritom som za celý čas ani na okamih z filmu nepocítil nič japonského. Herecké obsadenie je diskutabilné, na jednej strane som s ním veľmi spokojný, v hlavných úlohách trojica mojich veľmi obľúbených herečiek Ziyi Zhang, Michelle Yeoh a Gong Li a k tomu mnoho dobre obsadených vedľajších postáv ako Ken Watanabe, Cary-Hiroyuki Tagawa a podobne, ale zároveň točiť film o japonských ženách a obsadiť ho čínskymi herečkami, tak to už prekračuje akékoľvek hranice zdravého rozumu. Réžia síce vizuálne film zvládla, pekne sa na to pozerá, je tu vydarená kamera, ale z filmu omnoho viac cítiť čínsku atmosféru ako japonskú a to nemyslím po stránke obsadenia, dokonca ešte aj hudba je čínsky ladená, takže réžiu moc chváliť nemôžem, ale technická stránka je prvotriedna. Keď maximálne prestanem využívať rozum, tak tento film chválim, príbeh, herecké výkony, vizuál, to všetko je na tom dobre, ale točiť japonský film takto čínsky, to skutočne dokážu len američania. 73% (19.06.2007)

Zajímavě zpracované zákulisí v nám v podstatě neznámé kultuře, exotické prostředí a to vše neskutečně hezky a výpravně natočené. Kromě vizuální stánky je krásná i ta hudební, která sice na samostatný poslech nepůsobí moc japonsky (resp. spousta pasáží z také "východně-exotického" soundtracku Johna Williamse Sedm let v Tibetu zní dost podobně, přestože jde o naprosto jiný film z úplně jiné kultury), přesto zní nádherně nejen ve filmu, ale i na samostatný poslech (dominantní housle a cello). Bohužel film má i své zápory - jednak dost dlouhou stopáž (bylo sice pořád na co se dívat, ale po čase se i to krásné okouká) a hlavně dost stupidní příběh - exotika neexotika, jde v podstatě o normální americkou romanci (akorát místo kluka si gejša hledá cosi jako "sponzora") a na tu je víc jak 2 hodiny trochu moc. Nehledě na to, že při takovém příběhu spolu s megavýpravou a barevnými kostýmy nám tu vznikl docela pořádný kýč. (01.04.2007)

Po vizuální stránce perfektně natočené umělecké dílo. Nedíváte se na obrazy předválečného Japonska, vy JSTE v předválečném Japonsku a společně s hlavní hrdinkou sdílíte její strasti při trnité cestě za jejím vysněným cílem - stát se Gejšou a nalézt toho pravého "úhoře" pro svou "jeskyňku". Zvlášť Sayurino vystoupení na festivalu vás přímo přiková k obrazovce a nenechá vydechnout až do jeho konce. O to víc, o co jste omámení působivou exotikou předválečného Japonska, o to silnější ránu dostanete s příchodem války a totálním destruktem starých tradic a jejich postupným znovunalézáním v odporné levné amerikanizované deformaci. Opravdu silný film. ***Věděli jste, že: Obsazení známých čínských hereček Zhang Ziyi, Michelle Yeoh a Gong Li do rolí japonských gejš přineslo filmu ihned po uvedení veliké problémy v asijských zemích. Japonci projevili veliké rozhořčení z obsazení hereček z Číny, Číňané, kteří dodnes Japonsku neodpusili zvěrstva, která jejich armáda v Číně napáchala za druhé světové války, film dokonce zakázali promítat v kinech.*** (05.03.2007)

Je až fascinující, jak může tohle tohle zprznění japonské kultury a výsměch každému, kdo se o něj aspoň někdy zajímal, zaujmout tolik lidí - ale když odhlédnu od téhle roviny (věrnost a smysl filmu), tak mi zůstávají 2,5 hodiny nudy. Postavy jsou vyloženě odporné a snad až nereálné (takhle naprosto zlá a hloupá osoba by vážně mohla existovat, a ještě být prominentkou? Nemluvím teď samozřejmě o naší Číňance hrající Japonku). Žádné slzy se nekonaly, zato ale časté vyvracení panenek, hrátky s ostatními spotřebiči v pokoji a to zejména časté kontrolování hodin jsou pro mě důkaz, že se moje obavy tentokrát bohužel naplnily. (08.06.2008)