Soul at Peace
Režie:
Vladimír BalkoScénář:
Jiří KřižanKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Attila Mokos, Roman Luknár, Helena Krajčiová, Robert Więckiewicz, Jan Vondráček, Viera Topinková, Ľubomír Paulovič, Ľubo Roman, Jaromír Hanzlík (více)Obsahy(1)
Silný životní příběh se odehrává na pozadí drsné scenérie hor se vším, co je pro střední Slovensko typické – patriarchát, pytláctví, rasová nesnášenlivost, krádeže dřeva, ale hlavně ukazuje velkou soudržnost rodiny, víru, přátelství a lásku. Pokoj v duši je příběhem Tóna (Attila Mokos), který se po pěti letech vrací z vězení, kde si odseděl trest za krádeže. Přijíždí do rodné vsi a zjišťuje, že mnohé věci se změnily: s manželkou (Helena Krajčiová) se odcizil, pětiletého syna vlastně nezná, nemůže najít novou práci… Jeho přátelé z dětství – kněz Marek (Jan Vondráček) a podnikatel Peter (Robert Więckiewicz) se mu snaží pomoci v návratu do normálního života, ale mají své vlastní problémy a trápení. Tóno zoufale hledá východisko ze své situace. Šanci mu nakonec jako jediný dá majitel místní železnice, strojvedoucí Smejkal (Jaromír Hanzlík), který jako jeden z mála netrpí předsudky... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (199)
Možná jsem moc přísná, ale jestli nám tenhle film měl něco sdělit, tak já jsem si z něj odnesla jen to, že se na Slovensku strašně chlastá a že Slováci neumí udělat dobrý film. To, co je vykreslené na pozadí (cikáni žádající o podporu, lidi, místní, kteří nedokáží odpustit...), to není jen na Slovensku, ale všude po světě. Nějak mi unikla hlavní pointa, jestli tam vůbec nějaká byla, a konec? Ten tomu nasadil korunu. Mám ráda nečekané zvraty, ale tenhle nedával žádný smysl. Film mě zklamal, čekala jsem víc... ()
Dodatek -- Po uplynutí půl roku od shlédnutí: Pokaždé, když slyším onu opojnou píseň, vidím ten film a mám pocit, ze na něj myslím stále. Silný námět. -- Konec dodatku -- Pokoj v duši po zhlédnutí filmu tedy nezůstal. Ovšem film v mysli a duši ano. Je velmi o citech a je smutný. Pohledy na krásnou krajinu navozují atmosféru a berou za srdce a to je ten moment, kdy se vám pod kůži a do mysli dostane dost podmětů k zamýšlení. A ten smutek. Trošku mě nesedlo takové "sekání" příběhu - neplynul zcel přirozeně. Dost jsem vnímal skládání jednotlivých scén za sebe, krátké a rychlé. Film jsem si vybral protože je slovenský a předchází ho výborná píseň od Jany Kirschner. ()
Pokud je umění natočit film o ničem, pak je Pokoj v duši jedním z nejumělečtějších snímků. Nádherná písnička Jany Kirschner mi evokovala výpravný příběh ze života, ale dostalo se mi útržkovitých scén, v nichž se místy odráží Križanova lyrika, ale celkově mozaika obyčejných strarostí nefunguje - namátkou zcela vyčpělý motiv psíčka/ štěněte. ()
Konečně dramaturgicky i režijně fungující slovenský film s poctivou atmosférou i poetikou. Na druhou stranu je trochu problém přijmout děj postavený na přímočarém řetězení řady životních kopanců. I když Křižan opět pracuje s easternovými motivy a postavami s přesnými obrysy a morální pozicí, musím říci, že plastický obraz současné vesnice, který ve slovenském filmu tak chyběl, je obětován průhledné a uměle emotivní moralitě připomínající v principu zápletky období divokého kapitalismu. Zážitek tak setrvává na povrchu a nezanechá hlubší stopu, i když je vidět snaha po hlubší a nadčasovější existenciální výpovědi. Bohužel ani herci svými výkony ponoru příliš nepomáhají a předabovaný Vondráček skutečně zamrzí. ()
Pan Balko zná prostředí, ve kterém a o kterém točí - ta zapadlá slovenská vesnička se mu vážně povedla. Přesně takhle to tam chodí - lidi sice nemají práci, ale od rána je plná hospoda, v potoce si hrají cikánské děti, zatímco jejich mamky tu klidně myjí hrnce nebo perou, plný kostel při mši, kolem nádherný kopce........ a když k tomu přidám tu parádní hudbu, ocitla jsem se na chvíli zase tam ;-) to ostatní mě jen vracelo do reality, která - bohužel - zasahuje i do takových míst :-( ()
Reklama