Grand Prix

Staré formule mě vždy lákaly. Větší riziko, větší ukázka řidičského umění. Gladiátoři v autech, kteří riskují své životy, aby byli ještě rychlejší než ten druhý. Každý z nich ví, že může umřít a přesto chtějí stanout na výherním stupni slávy. Jenže chvilková sláva nestojí za jakýkoliv lidský život. Při závodech tu je ostrá, čistá kamera a výborný syrový zvuk motorů. Jakmile se ale film přesune mimo dráhu, tak začne nudit. Lásky pilotů Formule 1 neudrží stejné vražedné tempo jako na okruhu. Někdy příliš romantická hudba a někdy pocit, že jde spíše o romantický film než o závodní drama. Ale určitě to stálo za sledování. Le Mans (1971) pro mě zůstává stále králem v tomto sportovním žánru. (09.02.2013)

Ojedinělost projektu by si určitě další hvězdu zasloužila, ale ve výsledku je Grand Prix bohužel prakticky nemísitelná směs geniálně natočených závodů a plytkého romantična. Jakožto bývalý F1 fanoušek jsem byl scénami z okruhů nadšen i přesto, že jakýkoli soudobý F1 záznam nabízí totéž. Skutečně velice precizně sestříhaný a ozvučený materiál a stylové kolize dělají z úvodní Grand Prix Monako (i posléze Spa a Monza) skutečnou lahůdku. Frankenheimer kouzlí i s dělením obrazu na dva i tři paralelní děje, potažmo megalomanským rozdělením až na 32 snímků. Výplň je adekvátně romantická, ale na tři hodiny to dvakrát nestačí. 3,5*. (Z herců mě překvapil podmanivý Brian Bedford, jenž tu nemá ani svůj profil...) (27.06.2012)

Nie som fanúšikom športových drám, ale keď si náhodou nejakú pozriem veľakrát ma očarí a táto nebola výnimkou aj keď som k nej pristupoval trocha s nevôľou. A to kvôli tematike, lebo boli časy keď som sledoval skoro každú veľkú cenu, ale to je už nenávratne minulosťou a práve takéto filmy o rivalite naozaj nevyhľadávam. Preto som ešte nevidel ani rivalov, ale po tomto filme si ho budem chcieť niekedy pozrieť. Práve, že tento i keď má aj tu športovú rivalitu, nejde len tou linkou, ale zaoberá sa aj inými postavami, ktoré sú úzko späté s jazdcami či intímne alebo profesionálne sa nejako podieľajú na ich úspechoch. Fascinovalo ma hlavne to ako sa bravúrne vedela  kamera v jednom momente rozdeliť do viacerých obrazcov, aby sám divák nielen počul, ale aj videl, že načo jazdci myslia pri ich ich úžasných výkonoch. Na pretekoch to boli neskutočne dramatické a bravúrne zvládnuté momenty, ako keby som tam bol a videl to na živo a to nedokáže veľa filmov, takto realisticky na mna zapôsobiť. Herecky to bola ukážková záležitosť všetkých zúčastnených a bolo jedno či to bola hlavná alebo vedľajšia postava, všetci dali do svojich rolí maximum. A i keď tu vládla povrchnosť, pohŕdanie nad životom a aj silná ctižiadostivosť, tak mna osobne najviac zaujal šéf Ferrari, ktorého tvrdohlavo zahral ukážkový Adolfo Celi a vždy, keď tam bol, tak som si užíval jeho prítomnosť. A aj keď to bola vedľajšia postava, vo filme mala aj tak čo povedať. Je to dynamické, pôsobivé a chvíľami aj kruté, ale každý zanietený športový výkon máva v sebe i nejaké rizika, ktoré v grand prix môžu byť aj tragické a práve tu vidieť, že každí z jazdcov si je toho vedomí. Ku koncu filmu som bol presvedčený, že dám silne 4*, ale finále ma celkom emočne rozbilo a tak musim konštatovať, že si 5* tento film rozhodne zaslúži, po všetkých stránkach. Je to 21 film z diskusie V.R.K a zas je to u mna Willy Kufaltova rana do čierneho a to naozaj, na začiatku som z toho nemal dobrý pocit, ale moje obavy boli celkom zbytočné. (12.08.2023)

Jednotlivé závody sú skvostne nakrútené. Aj skvostne zostrihané a majú v sebe tak potrebný adrenalín. Grand Prix sa sústredí hneď na štyroch pretekárov a navyše aj na ich súkromný život, čo mi pripadalo akosi príliš. Samozrejme paralely medzi ich prístupom k životu, závodeniu a ženám sú dobre vymyslené a napísané. Možno by ale stačili dvaja aj so svojimi ľúbostnými avantírami a maly by sme tu film do dvoch hodín, čo by zrejme bohate stačilo. Tým pádom sa Grand Prix zaraďuje do sorty inak divácky veľmi príťažlivých filmov, ktoré si už nikdy nepozriem, tie takmer tri hodiny su skrátka moc. Je neuveriteľné, ako vyzeral kokpit a celková bezpečnosť závodníkov oproti dnešku, dá sa to prirovnať k dobovej výstroji hokejových brankárov. Inak ak je k dispozícii verzia, kde sú čisto len závody bez toho zvyšku, tak kupujem BD a tú si budem určite raz do roka s veľkou radosťou púšťať. 70% (15.11.2019)

To byla krásná doba, když do vozů F1 usedali piloti s vědomím, že vyhraje ten nejrychlejší blázen a ne ten, do jehož monopostu bylo zabudováno nejvíc elektronických vychytávek. Já mám tedy příliš málo sebevražedných sklonů na to, abych pociťoval touhu prakticky si vyzkoušet rychlost uhoření v monopostu, ale z bezpečí stabilně usazeného křesla jsem si vychutnal adrenalin na trati, zvědavě jsem si prošel depo a ani nakouknutí do osobního života pilotů nebylo zcela od věci. Tři filmové hodiny obvykle převyšují schopnost mého soustředění, ale Frankenheimer svědomitě sešlápl plynový pedál k podlaze a k podřazování se odhodlal jen ve velmi ostrých zatáčkách, takže mi Grand Prix profrčelo před očima rychleji než kterýkoli zásadní díl libovolné mexické telenovely. (27.02.2013)