Metropolitní nemocnice

Formálne úplne jednoduché, minimalistické, no Wiseman je klasa a pomocou postupov cinema direct okamžite diváka vtiahne a absolútne si ho podmaní. Od prvej minúty do poslednej sa nedá nadýchnuť. Šokovalo ma, koľko ľudskosti a pochopenia sa našlo u lekárov, ošetrujúcich sociálne prípady, drogovo závislých, či chudobných. Vo vzduchu panuje nefalšovaná chuť niekomu pomôcť. Absolútne neporovnateľné s naším súčasným podfinancovaným, rozkradnutým zdravotníctvom, v ktorom má človek pocit že doktora otravuje a ten ho chce mať čo najrýchlejšie z krku. Veľmi silný zážitok, no k plnému hodnoteniu mi chýbal silnejší presah. (06.06.2023)

Wisemanova Hospital sleduje chladnou metropolitní nemocnici, kam jdou ti bez pojištění či bez peněz. Mezi návštěvníky můžeme najít převážně afroameričany, chudinu a feťáky. Místo, kde těžko rozeznáte diletantství a lidské experimenty. Kde už tak malá snaha o zdraví pacienta zápasí s byrokracií zdravotního systému. Když přežijete pobyt v ní, máte velké štěstí. A když ne, tak se zdravotní studenti něco naučí na vašem mrtvém mozku. Chladnost a neschopnost něco proti systému udělat z tohoto filmu činí téměř hororový zážitek. Bizarní situace následují jedna druhou. Dítě, vypadlé z okna bez známé adresy. Muž, který se zraněním opustil své děti samotné. Feťák, který se přiotrávil. Prostitut s psychickými problémy, který nedokáže sehnat sociální dávky. A setkání dcery a matky na provizorních dýchacích zařízeních. Jeden z nejděsivějších dokumentů. (14.10.2020)

Jeden z nejpůsobivějších a nejsyrovějších dokumentů, které jsem kdy viděl a na který tak nějak nejde ani po letech zapomenout. Škoda, že ho Česká televize vysílala jen jednou při návštěvě Wisemana v Praze, což už je pěkná řádka let... Nezapomenutelná je hlavně scéna matky s dcerou, ale raději neprozradím, protože ji stojí si prožít jako panic :-). (19.01.2008)

Opravdu silný filmový zážitek, jenž nedoporučuji slabším náturám - syrové stísněné obrazy jsou opravdu fyzickou a psychickou zátěží, která se jen tak z hlavy a ze žaludku nedostane. (09.12.2010)

Asi se to nedá takhle škatulkovat, ale prozatím nejlepší dokument, co jsem kdy viděl. Někdo prý Wisemana obviňuje z chladnosti, jakou své věci natáčí, ale opak je pravdou. Sice tu neběží žádný humanistický komentář, ale tím jaké situace si tenhle genius vybírá a na které pečlivě dlouhé měsíce čeká, se pomalu dotýká až nebes. Nemluví a přesto zpívá. Tohle je film o lidskosti, lidském utrpení, o našich slabostech i výšinách. (22.06.2010)