Vzpomínky na lásku

Dojmy? Pocity? Zážitky? Silné, hluboké, nezapomenutelné. To je láska- být ochoten dnes a denně připomínat tomu druhému, co společně prožili a vědět, že se vás za pár týdnů může zeptat: Who are you? I odejít a umožnit začít nový život s někým jiným, to podle mě taktéž projev té nejhlubší lásky. Podstata je ale pořád stejná, chtít aby náš milovaný byl štastný. Trochu sem si zafilozofovala, ale tenle film je pro mě jednoduše něco víc.. (DC) Pro topku: Filmy jsou seřazeny v náhodném pořadí. (02.01.2008)

Nejkrásnější a nejdojemnější korejský film? Ne, tohle je nejkrásnější a nejdojemnější film vůbec. A moment to remember dokonale vystihuje každičkou radost i bolest, co se skrývá za slovem "láska". Hlavní dvojice je jako pro sebe stvořená. Celé je to natočeno tak pěkně skromně, opravdově a neuměle. Nevěřím tomu, že existuje někdo, kdo u toho nádherného díla zůstane chladný. Pro mě dokonalé ve všech směrech... (11.07.2011)

Ok, jsem připravený, že teď si to slíznu za to, jak hodnotím tenhle film, ale nechte mě to vysvětlit (nebo se o to alespoň pokusit). V době, kdy jsem se registroval na tento server, jsem prakticky neznal jiné filmy než ty americké (aby taky ne, když mi bylo… to raději ani nebudu zveřejňovat…) a když jsem se zde začal rozhlížet, upoutaly mě čtyři asijské filmy, které jsou podle mnohých špičky ve svém (asijském) oboru. Sedm samurajů, My Sassy Girl, Old Boy no a ještě tento snímek. (Snímky jsou v pořadí, v jakém jsem je viděl za sebou). Sedmi samurajům jsem dal (i přes stopáž) plný počet, protože mě tento snímek bavil. Filmu My Sassy Girl jsem dal tři hvězdy, protože jsem nepochopil, co na tom všichni vidí (navíc mi přišlo, že ten film musí mít tak čtyři hodiny, jak mě některé části nudily). Snímku Old Boy jsem dal za čtyři, protože jsem byl překvapený a nebyl jsem připravený na něco takového (a navíc už tenkrát jsem věděl, že si ten film ještě jednou dám znovu). No a konečně se dostávám k A Moment to Remember. Jak rád bych napsal, že mě tenhle film přesvědčil o výjimečnosti asijské kinematografie, ale nejde to a musím říct, že tento snímek je pro mě (co se týče zklamání) stejný, jako právě My Sassy Girl. Tentokrát jsem alespoň pochopil, co na tom všichni vidí, bohužel ale, se mnou tenhle film neudělal prakticky nic. Ano, bylo tam pár silnějších scén, to uznávám. Ale nic, při čem by mi projel mráz po zádech nebo při čem bych začal slzet. Navíc mi přišlo (za tohle to schytám, ale napsat to musím) že hudba a některé dialogy zněly jako z nějaké (pod)průměrné argentinské telenovely. Možná je to tím, že jsem neviděl Director's Cut, ale normální verzi, to nevím, ale jedno vím jistě. Nebudu se obtěžovat sháněním si DC verze, tenhle film mě nepřesvědčil o tom, že bych mu měl věnovat ten čas a myslím, že ta necelá půlhodina s tím filmem zas moc zázraků neudělá. 60 % s tím, že od asijských filmů od této chvíle už nečekám nic. Tak a teď hurá do mě, kameny pěkně do ruky a dál to znáte… :-) (18.07.2011)

Pamäť. Koľkokrát aj tuná, na čsfd pozerám po čase na vlastný komentár k filmu a vôbec netuším, že som niečo podobné niekedy videl. Ale toto si zapamätám. Minimálne kvôli nasledujúcej scéne. Odohrala sa však mimo filmu. On a ona sedia na pohovke a rumádzgajú. Ani malé deti. Slzy im tečú po lícach, brady sa trasú. A prečo? Lebo obaja čumia na kórejský slzopudný doják. Ten je len ixtou verziou základnej dejovej kostry takmer každého smutného ľúbostného filmu: Ich zaľúbenie bolo hlboké, šťastie dokonalé, no nemohlo to trvať príliš dlho, lebo... Avšak spôsob akým to je nakrútené vyplavuje slzy. A to sa počíta, navyše ak to nebola len obligátna slzička v závere. & obligátna poznámka na záver: vôbec ma neudivuje, že škála hodnotenia mojich obľúbených užívateľov tohto filmu je od odpadu po päť hviezd a aritmetický priemer 68%. (16.09.2013)

Kterak podat smutný osud tak, že utahá a ubije nikoli emocionálním dopadem a tragičností, ale délkou a přepísklou hudbou. Bohužel jsem viděl director's cut, ty dvě a půl hodiny byly opravdu moc. Mně stačí naznačit a nastínit, nemusí se mi vše do zblbnutí "vysvětlit" :-( Vyšší hodnocení za to, co se přesto dalo přimyslet (a že o čem přemýšlet bylo!). (22.09.2012)