Vzpomínky na lásku

Keď zmizne pamäť, stratí sa aj duša? Myšlienka hodná úvahy. Áno, ide o hroznú cukríkovú žmýkačku citov, ale aj tak to bolo dobré, neskutočne dobré. Jednotlivé situácie idú emočne až na hranu a na rozdiel od veľkej kopy rádoby sa tváriacich iných romantických filmov, tu nie je núdza o inteligentné dialógy, žiadne presladené žvásty dohromady o ničom sa nekonajú. Obsahová stránka má hlavu a pätu, hodnotné myšlienky pohladia na duši a celková pointa je reálna a dotýka sa mnohých z nás (samozrejme až v staršom veku, ochorieť na Alzheimera v 27. roku je vážne rarita). Jednoznačne plný zásah. (24.06.2014)

Já si ty korejské romance dávkuju postupně po čase, abych si je náležitě užila. Tahle je jedna z nejkrásnějších a bohužel také nejsmutnějších. Ústřední dvojice je neuvěřitelně sympatická a sledovat jejich příběh od zamilování se do přesmutného konce je zážitek. Někomu to jistě přijde jako citové vydírání, mně to tak nepřipadalo a určitě být na místě té dívky, udělám to samé, co ona. (16.07.2006)

Som rád, že svoj 1000. komentár môžem venovať práve tomuto filmu. Mnohým dnešným namysleným fiflenám by táto romantická dráma mohla pomôcť pochopiť podstatu šťastného vzťahu. Love story medzi finančne dobre zabezpečeným dievčaťom a tesárom, ktorý má vo vlasoch večne nejaké piliny a každý deň drie na stavbe, mi pripadala obzvlášť zaujímavá, pretože rovnako ako on, v stavebníctve pracujem. Síce ako odborník neviem, čo na stavbe riešil so stavbyvedúcim a budúcim svokrom, pretože debnenie je na betonáž buď pripravené alebo nie a žiaden dážď debneniu nemôže uškodiť, ale ok. To iba tak mimochodom. Mal som šťastie vidieť director´s cut, takže netuším, čo všetko v kratšej verzii chýba. Na tomto filme by som nemenil nič. Možno pre niekoho prehnaný gýč, vykalkulovaný doják a neviem čo všetko, ale je mi to fuk. Ten príbeh ma fakt dojal k slzám a to som si pred vzhliadnutím povedal, že sa pokúsim, aby ma film nezlomil. Zlomil ma ako golem zápalku a od ich prvého vtipného stretnutia som hltal každú minútu. Tak dojímavé scény a pritom tak jednoducho obyčajné... Záverečná scéna v ústave, kde hlavný hrdina skrýva svoje slzy cez úsmev a slnečné okuliare ma fakt dostala. Neuveriteľne dojímavá love stroy, ktorá trhá srdcia na kúsky a v žánri romantická dráma len veľmi ťažko nájde premožiteľa a bezkonkurenčne jej patrí miesto number one i moje plné hodnotenie. Chlapom možno postačí rukáv, či papierová vreckovka, no a baby moje... vy si pripravte rovno uterák. 100% (26.12.2011)

S kórejskými filmami zatiaľ nemám bohaté skúsenosti, ale stačilo, že si ma tento slaďák získal už len titulným obalom. A čo sa skrývalo za ním? To sa snáď ani nedá opísať slovami. Nádherný film, nádherní herci, svojimi výkonmi dodávajúci snímke osobité čaro a aj sentiment, ktorý sa tu často trhal z reťaze, k tomu akosi prirodzene patril. Klavírny motív smutnú atmosféru iba podtrhoval a obzvášť ma úplne uchvátila scéna na kopcoch s fialovými odleskami v pozadí či intímnou kamerou. Hlavná hrdinka bola stelesnením vnútornej krásy a ani nemusím byť beznádejná romantička, aby ma toto dohnalo k slzám. (16.03.2010)

"Odpuštění je obětování malého kousku srdce na oltář svojí nenávisti." Já jsem velký romantik, ale nedá se to poznat. Také jsem hodně odolný, možná jen zabržděný, vůči vyvolávání emocí a nesnáším citové vydírání. Ve prospěch snímku, jehož originální název 내 머리 속의 지우개 mi učaroval, musím konstatovat, že jsem z něj necítil kalkul. Nicméně ždímání emocí probíhalo na příliš vysoké otáčky, které mi nebyly moc příjemné. Abych však jen nehaněl, tak musím vyzdvihnout Ye-jin Son, která dokázala z očí vykouzlit lásku, radost, smutek i prázdnotu a když se k těm očím přidal zbytek herečky, tak to byla docela síla. Já jen nejsem tím pravým divákem pro tento druh filmů. (15.04.2016)