Režie:
Susan StromanHudba:
Glen KellyHrají:
Nathan Lane, Matthew Broderick, Uma Thurman, Will Ferrell, Roger Bart, Eileen Essell, Michael McKean, David Huddleston, Debra Monk, Andrea Martin, Jon Lovitz (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Známého producenta Maxe Bialystocka, přezdívaného „král Broadwaye“, jednoho dne nečekaně navštíví účetní, který má zkontrolovat jeho účetnictví. Zatímco Bialystock se snaží zbavit jedné ze starých dam, které mu za trochu laškování slouží jako pravidelný přísun peněz, Leo Bloom, jinak velmi nervózní a nesmělý mladý muž, mu ukazuje lístek na hru, kterou kdysi shlédl a kterou uváděl právě Bialystock. Přáním účetního totiž vždy bylo stát se producentem. Má ale ze všeho strach, takže se drží při zemi. Během kontroly ho náhle napadne, že by se paradoxně dalo na ohromném propadáku vydělat víc než na úspěšné hře. Shromáždí se velký kapitál, vyprodukuje propadák za málo peněz a zbytek shrábne producent. Bialystock, který není v nejlepší finanční situaci, se toho hned chytí a láká Blooma, aby se spolu o něco takového pokusili. Ustrašený Leo ale tvrdohlavě odmítá… Když se ovšem v úřadě opět setká s nesnesitelným šéfem Marksem, náhle vidí, že žije jako otrok, a na místě se rozhodne odejít a přidat se k Bialystockovi. Ten je nadšením bez sebe a oba hledají nejhorší hru, jaká kdy byla napsaná. Max nakonec vytipuje hru nazvanou „Jaro pro Hitlera“. Její autor, jistý Franz Liebkind, se ukáže být nadšeným chovatelem poštovních holubů a také bezvýhradným obdivovatelem Hitlera… (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (119)
Šílená hudební jízda. Nacisti, homosexuálové, Uma Thurman coby švédská nymfomanka, nacisti, zpěv, Will Ferrell, homosexuální nacisti.. co víc kdo může chtít od muzikálu? Můj názor je, že kdo má rád moderní muzikály, měl by dát Producentům šanci a kdo ne, neměl by se dívat a hodnotit, protože tenhle film má na víc, než aktuálních 57% ()
Ano, s MelBrooksovou klasikou se tohle opravdu nedá srovnávat, přesto je to tisíckrát vtipnější a řemeslně zpracované, než totéž na prknech karlínského divadla. Ale stejně si nemůžu nevzpomenout na skvělou hitlerovskou kreaci Willa Ferella. Nebýt té rozvleklosti, mohl film dostat i 3*, takhle o jednu méně. ()
Hned v prvních sekundách příběhu se divák ocitá na Broadwayi, mezi svítícími neony, v úvodním oslnivém hudebním čísle. Muzikál producenta Maxe Bialystoka (jméno jako parafráze na mocnou kliku evropských uměleckých imigantů) Funny boy (adaptace Hamleta!) se stává totálním propadákem a starý lišák se musí poohlédnout po něčem novém Elementární příběh shánění peněz a představitelů pro nový (nejhorší) muzikál se stává lehce plynoucí fraškou tu a tam proloženou hudebními čísly. Producenti jsou životním projektem Mela Brookse – kromě filmu z roku 1968 existuje i broadwayský muzikál z roku 2001. Brooks napsal scénář filmu, hudbu i texty zpívaných čísel a celý film také, jak jinak, produkoval. Rukopis zkušeného autora filmových parodií je na Producentech velmi znát. Herci celou dobu dokonale přehrávají (všechny postavy filmu jsou pouhé karikatury, načrtnuté podle několika základních vlastností), občas se objeví nějaká ta citace (muž na střeše – Ghost dog, scéna u soudu – Tanec v temnotách, Kafkova proměna jako scénář k muzikálu), film je naprosto nekorektní k často tabuizovaným tématům (nacismus, homosexualita, staří lidé), některé scény jsou absolutně nekoherentní k veskrze pozitivní, usměvavé a „dokonalé“ hollywoodské muzikálové tradici. Neonacistický muzikál Jaro pro Hitlera s ultrazženštilým homosexuálem v hlavní roli je ostatně příkladným pro všechy zmíněné kategorie. Hudební čísla jsou do detailu propracovaná, choreograficky originální (bíle natřená kancelář, účtárna, pochod babiček), s velmi dobrými texty (časté opakovaní elementárních struktur, slovní hříčky). Celý film se vnímat jako sarkastický pohled na chod showbyznysu i jako parodii typických prvků daného žánru. Především je to ale „rozesmívající“ dílo, jehož ztřeštěným fyzikálním zákonům se krásně podléhá. ()
Film, který má tak nízké hodhonecní proto, že se na něj nelze dívat jako na film. Dívejte se na něj jako na divadlo! Když to zvládnete (mně to trvalo dokud se na scéně neobjevil Will Farrell), tak budete mít úžasnej zážitek. Spousta skvělejch vtipů, chytrejch písniček, dobrejch melodií i scén. Jen je to divadlo a ne film, tak to tak berte. ()
"Keep it gay!" Neonacistický muzikál se podruhé vrací na filmová plátna... A podstatně hůře. Je to estrádnější, barevnější a prvoplánovitě lacinější než-li Brooksův originál. Satira z toho zcela vyšuměla a vlastně se to proměnilo v ukázkový příklad toho z čeho si předloha utahovala. Na druhou stranu je to stále příjemně švihlé a pocit pohody to také umí místy navodit perfektní. Kdyby tvůrci zkrátili stopáž většiny písní a úvod prostříhali tak aby se na samotný muzikál "Springtime for Hitler" nedostalo až po cca sedmdesáti minutách filmu, tak to mohlo fungovat výrazně lépe. Takhle vás tu ubije ještě předtím než k tomu dojde. Obsazení ujde. Celkově je to docela dobré. Což, vzhledem ke kvalitám originálu, je poněkud málo. Znáte-li původní Producenty, tak se těmto vyhněte, pokud vás však minuly, tak si v klidu pusťte tuto verzi. Třeba vás poté navnadí k sehnání té z roku 1968. A mimochodem, bude-li dostatečně trpěliví, tak i zde na vás čeká zpívající klasik Mel Brooks. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (17)
- Spoluautor filmu a také divadelního představení Thomas Meehan si zahrál v Producentech Maxova právníka. (imro)
- Mnozí komparzisté nejsou skuteční herci, ale lidé, kteří dali peníze na charitu a za to se mohli účastnit natáčení. (imro)
- Závěrečnými titulky snímek nekončí. Po jejich skončení je možné vidět scénu, v níž se objeví i režisér původního snímku Mel Brooks. (Dzin01)
Reklama