Sekai no čúšin de, ai wo sakebu

Sáhl jsem po "Crying Out Love" na popud zdejšího vysokého hodnocení a aj, dostal jsem přes prsty. Asi mám jiné představy o romantice (zdravím mou milou Jane Austen) nebo jsem možná na takový doják už moc starý (či snad zralý?), ale nedokázal jsem se zbavit dojmu, že v tomto filmu je vše plytce vyumělkované. Obávám se, že kdo je životem skutečně protřelý a kdo skutečně prožil něco podobně hluboce trýznivého, natočil by podobný příběh prostě úplně jinak. Jediná uvěřitelná postava v tomto filmu se mi jevil strýček Shige. (20.02.2011)

Už je to poměrně dlouhá doba, co jsem o tomto filmu četla na internetu a samozřejmě si tehdy přečetla i komentáře na CSFD. A pro tenhle film jsem se absolutně nadchla, sehnala si ho a vyčkávala a vyčkávala na nějakou speciální chvíli, kdy bych si ho mohla pustit. Čekala jsem, že to bude tak silný film jako například A moment to remember nebo pár jiných filmů z asijské romantiky. Bohužel, stalo se naopak přesně to, co jsem vůbec nečekala.... Sedím si tak večer na futonu, který jsem si pracně rozložila na tatami hotelového pokoje, navíc uprostřed mého vysněného japonského města Kjóta, kam jsem jela poprvé v životě... uvařím si japonský čaj sencha a řeknu si, že teď je přesně ta pravá nálada na to si pustit nějaký výjimečný japonský film. A pustím si tohle... koukám, koukám, koukám dlouho (138 min) a ono nic. Nic se ve mně nehnulo, nic mě nedojalo, ke konci už to i nudilo (!!!) Doteď nevím, co bylo špatně. Byly tam pocity, byl tam dojemný příběh, stará kazetová nahrávka, slzy, radost, smutek - všechno tam bylo, ale se mnou to ani nehnulo. Samozřejmě jsem byla zklamaná. Nedokážu říct, čím přesně to bylo, ale tenhle film mi absolutně neseděl a vůbec mě nedojal, ba dokonce mi ani nezůstal v paměti, jako to bývá u jiných filmů. Pro mě jedno z největších filmových "faux pas". ~(2,0★)~ (01.09.2010)

V subžánri tragická romantika absolútny top. Film o citoch a pocitoch, tematicky veľmi podobný kórejskému ....ing. Na rozdiel od ...ing je však Sekai no chushin omnoho menej farebnejší a formálne vyčačkaný, je civilnejší a menej uhladený. Práve to divákovi umožní vžiť sa do príbehu, akoby v ňom vlastne sám bol a omnoho intenzívnejšie prežívať s postavami štastné i smutné chvíle. Sekai no Chushin obsahuje niekoľko absolútne geniálnych scén, pri ktorých neostane žiadne oko suché a ktoré mi asi ostanú veľmi dlho v pamäti. Okrem toho je prešpikovaný jemnými detailami, na ktoré si treba dávať pozor, aby ste na záver pred režisérom dali klobúk dole ako perfektne všetky tieto detaily a detailíky sedia a dotvárajú celkovú atmosféru filmu. Film však stojí a padá na hercoch, či už dospelých (opäť raz výborná Kou "Mitsuko" Shibasaki a jeden z Kitamurovcov Takao Osawa) alebo mladistvých ako aj na tom, že je spracovaný ázijským spôsobom, tj. romantika bez akéjkoľvek telesnosti, i keď erotická atmosféra sa tu občas mihne. Takisto je tento film podľa môjho názoru prostý citového vydierania nad prípustnú mieru, čo pri takom námete vôbec nie je samozrejmosťou. Na záver rada cynikom- nepozerať lebo prídete na to, že ste vlastne citlivky 10/10 (08.02.2006)

Zdejšími uživateli opravdu přeceněný film. S emocemi Japonci pracovat umí, o tom žádná, ale tady se místy dost přestřelovalo. Způsob vyprávění děje je rozhodně zajímavé, posílání vzkazy pomocí kazet dokonce velmi nápadité. Snaha vyvolat hektolitry slz ztroskotává na nepříliš sympatických hercích, snad kromě Aki. Jsou lepší a opravdovější "tear films," vážně. (07.04.2009)

Nekdy jsou chvile, kdy se clovek trapi tolik, ze je do breku jemu i jeho blizkym. Je spousta veci, ktere to mohou vyvolat, ale ta nejopravdovejsi je laska. A je spousta filmu, ktere se prave timhle ridi.. Mucit odevzdaneho divaka premirou vyumelkovanych emoci jen pro to, aby uronil aspon jednu jedinou slzu. Vetsinou to funguje.. Ale nekdy se cloveku dostane pod ruku klenot, ktery citove nevydira a presto u neho breci a breci a je mu smutno.. a z toho, jak je mu smutno, je mu krasne. Takove filmy nejdou popisovat slovy.. a takovy je Crying Out Love, In the Center of the World. (16.04.2005)