Afrika aneb Češi mezi lidožravci

Nejlepší scéna je tak se jmelím. Ta je už takřka legendární. Zbytek rozhodně nebyl špatný, jsou zde vtipné hlášky a různé slovní hříčky, ale vzhledem k tomu, co pánové Smoljak, Svěrák a spol. předvedli dříve, to patří k těm lehce slabším dílům. Ale pro příznivce slušného humoru to je stále dobrá volba. (28.04.2011)

K čemu tahle hra, když Severní pól již byl dobyt?! Vypadá to jako takový druhý výluh téhož čaje, ale pravda je mnohem horší. Srovnejme si jen zdánlivě opakovaný námět kanibalismu. V Severním pólu se Češi (a Sokolové k tomu!) chtějí sežrat navzájem. To je, panečku, téma! „Neměli bychom zapomínat na ideály lidství. … Víte co? Pojďme ho nechat zmrznout.“ A tady? Jacísi rádoby divoši nemající své reálné protějšky ani v Africe, ani nikde ve vesmíru, zkrátka žerou na co přijdou, například bílé cestovatele. No, a co s tím? Komáři snad lidi nežerou? --- K tomu to nejapné rytí do kněze. Budiž, většině lidí to nevadí, jenže právě proto je to sranda laciná, ano, pokleslá, až kamsi do hlubin, kde potkávat Cimrmana nejsme zvyklí. --- A je to vůbec ještě Cimrman? Není tahle hra nakonec podvrhem zlořečeného prof. Fiedlera? (25.03.2011)

Nevím zda sám dokážu posoudit, nakolik jsem "brífinkový typ"....😃 Co však určitě posoudit dokážu je, že ani tato pozdnější  Cimrmanova hra neztratila mnoho ze svého originálního humoru založeného na slovních hříčkách a jazykové komice. Opět je tu spousta hlášek, co časem zlidověly a opět se zde můžeme setkat s řadou odkazů na českou literaturu nebo historii (viz zejména častá zmínka o básníku Josefu Václavu Sládkovi a jeho básni Znám křišťálovou studánku). Co k téhle parodii na badatelské výpravy ještě dodat? "Copak jmelí, ale jmelí!" 😃  (11.04.2024)

Určitě skvělá zábava, chytré vtipy, neuvěřitelné obsazení, ale mě některá místa přišla trochu nudná. Taková zbytečně nenaplněná. Ale přednášky mě bavili fakt hodně, a některé vtipy byli prostě perfektní. Na plný počet to ode mě není, ale za čestné čtyři určitě. Bavila jsem se, a navíc se tím člověk i pár věcí naučí. Pěkné. No pěkné! Ale co teprve jmelí.... (29.12.2012)

Další z těch děl, které má silné a velmi vtipné chvilky, ale celkově je slabší. Dozvídáme se o Járovi Cimrmanovi a jeho výpravách do Afriky, kde také jeden rok pracoval jako přednosta stanice, dovídáme se o jeho obdivu k Josefu Václavu Sládkovi, kterému pomohl se závěrem jeho nejznámější básně. A vsuvka jmelí, kterou herci používají, když zapomenou text a nápověda usne hlubokým spánkem. Něco jiného je, když se zapomene i na slova o jmelí. Hra samotná se věnuje české výpravě do Afiky, mezi domorodce, lidožravce, navíc albíny. Výpravu vede Dr. Emil Žába (dobrý Zdeněk Svěrák), v doprovodu duchovního Cyrila Metroděje (dobrý Petr Brukner), mecenáše, který utíká před rodinou, barona Ludwiga von Úvaly u Prahy (Jaroslav Weigel) a strojník vzducholodě Bohuslav Puchmajer (Genadij Rumlena). Náčelníkem lidožravců je Líná Huba (dobrý Jan kašpar), který má vždy za zadkem Uku (Marek Šimon) a Leleho (Robert Bárta) a vyznačují se neobyčejně velkou dávkou úskočnosti proti členům výpravy. A zase kousavý humor a příjemná zábava, i když už ne tak jako předešlé kousky. Inscence je z roku 2004. (04.11.2010)