Maraton

Zbožňuju sportovní filmy, pomalu ale jistě zbožňuju i korejské filmy a mohlo by snad z téhle kombinace vzniknout něco, co by mě nenadchlo? Asi ne. Příběh Cho-Wona, autistického mladíka, jehož jediná větší záliba se skrývá v běhu.. Film se přelévá s tím, jaký vztah k Cho-Wonovi má jeho maminka. Zpočátku je jeho jedinou oporou, ale když si Cho-Won získá i důvěru někoho jiného přichází na řadu mateřská láska a strach... Seung-woo Cho jako autista je naprosto přesvědčivý a i když jsem ho viděl teprve ve dvou filmech, bez váhání bych ho zařadil mezi nejlepší korejské herce. Marathon je jak filmem o vztahu matky k synovi, tak filmem o sportu, ale hlavně je to film o naději, o víře, o překonání zdánlivě nepřekonatelných bariér... Nádhera. (07.08.2005)

Velice příjemná a pozoruhodná záležitost, ve které se umně snoubí několik filmových žánrů a dotýká se mnoha témat, ať už se jedná o sportovní drama, rodinnou/vztahovou psychologii či nahlédnutí do individuálního světa mladého autisty, k tomu jako bonus nadhled a jemný humor (vyjma trenéra, ten místy přitvrdil). Moc se mi to zamlouvalo, matčina láska i pochyby, včetně výčitek svědomí, Cho-won (úžasný Seung-woo Jo), který má rád běh, těstoviny a zebry a v neposlední řadě velmi nestandardní trenér, pod hrubým zevnějškem srdce na správném místě. Krásný film. (29.11.2019)

Vytvořit sentimentální sportovní drama o outsiderovi, který nakonec všem vytře zrak a překoná veškerá omezení, to je viditelně pod úroveň současného korejského filmu. Místo toho nabízí poklidně plynoucí příběh, v němž je daleko důležitější komplikovaný vztah ambiciozní matky a syna, který nikdy nedokáže naplnit její očekávání a touhy. Přesto se nakonec dokáže vzepřít hranici, která se mezi nimi vytvořila a otevřít opět cestu ke smíření a porozumění... Maraton zde tudíž hraje roli sportovního výkonu spíše okrajově, daleko více vystupuje jako zástupná metafora dlouhé cesty, která je před oběma hlavními postavami: cesty matky, jež se musí smířit s tím, že její představy ohledně Cho-wona jsou příliš sebestředné a cesta syna, která vede k odpuštění dávných křivd, které mladík postupně začíná ve svém svébytném uvažování chápat. Koneční závod je tak kontemplativní katarzí, která naplňuje daleko více než jakákoliv medaile. (11.09.2013)

Film o autistovi ktorého vášňou je behanie a snom zúčastniť sa maratónu. Najväčším kladom filmu je famózny Seung-woo Jo, ktorý autistu stvárnil absolútne uveriteľne a v pohode sa vyrovná aj Hoffmanovmu Rain Manovi. Pre mňa je bohužiaľ aj najväčším záporom, pretože film sa venuje najmä jeho postave a rôznym detailom na ktorých si zakladá. Radšej by som bol, keby sa film viac sústredil na jeho rodinu, ktorá je okrem miestami dosť otravnej matky v pozadí príbehu a len v stručných náznakoch sa dozvieme ako to znášajú. Nech už je Seung-woo Jo akokoľvek dokonalý, tak sledovať dve hodiny utekajúceho autistu nie je dostatočne zaujímavé. Škoda že línia s jeho trénerom má tiež málo priestoru. Tá ma bavila najviac. Výsledkom je taký milý pohodový film o handicapovanom človeku, ale poriadne ma nedojal ani raz. Keď už niečo s podobnou témou, tak novší Keys to the Heart ma bavil oveľa viac. 6/10. (29.06.2019)

První, co mě při sledování Malatonu nevyhnutelně napadlo, byla paralela s Rain Manem. I když snímky spolu nemají co do děje nic společného, spojuje je hlavní hrdina trpící autismem. Herecké výkony jsou fantastické, především pak Seung-u Jo v roli hendikepovaného Cho-wona jednoduše září. Překrásná hudba podtrhuje gradující děj a člověk se v závěru až přistihne, že mu moc nechybí k tomu, aby začal bulet jako želva. Jeden z mých nejkrásnějších jihokorejských zážitků, a to jsem samotnou zemi (zatím) nenavštívil. 85% (30.06.2010)