Shake Hands with the Devil

"Musíte ma udržať na žive, to je rozkaz!", hovorí v závere generál, ktorému dochádza, že napriek nezáujmu, musí svetu povedať svoj príbeh. Kľudne by mohol začať tým, ako sa v Rwande pod mostom, dali nájsť zaujímavé veci, ale zlato ani drahé kamene to neboli. Približne 10. miliónovú krajinu mali všetky silné mocnosti na čele s USA a Anglickom v riti. Konflikt v bývalej Juhoslávii bol pre nich zaujímavejší a ani v najmenšom nechceli počuť slová ako Rwanda a genocída. Koho by zaujímala Afrika, zvlášť po zbabranej akcii v Somálskom Mogadišo, kde prišlo o život niekoľko amerických vojakov. Väčšina krajín začala po začínajúcich nepokojoch sťahovať svojich vojakov a tí, čo tam ostali, toho veľa nezmohli. Takmer bez streliva, s prísnym zákazom strieľať a zasahovať do sporu, ich velenie postavilo do úlohy gumených panákov. Napriek tomu dokázal generál, ktorého výborne stvárnil pre mňa neznámy Roy Dupuis zachrániť niekoľko tisíc životov. Scéna odmietnutia rozkazu je z ľudského hľadiska veľmi silná. Film kladie veľký dôraz na citové a psychické rozpoloženie hlavnej postavy. Nejde nespomenúť film Hotel Rwanda, ktorého porovnávanie sa s týmto filmom samo ponúka. Shake Hands with Devil ponúka omnoho komplexnejší a širší pohľad na túto situáciu a aj preto je z môjho pohľadu o niečo lepším filmom. Na mňa urobil veľký dojem a to hlavne preto, že som sa v generálovi videl. Ako jeden z mála robil to, čo káže zdravý ľudský rozum. Smutný záber zvýrazňuje dojímavá hudba a po chvíľke ticha som si vyhľadal záverečnú skladbu na you tube. this is it . Je tam v angličtine zaujímavý príspevok, ktorý veľa napovie o dnešnom svete. Prečo má pekná baba v obtiahnutom tričku milióny kliknutí a genocída v Rwande iba päť??? Film, ktorý donúti zamyslieť sa.... Záhadou mi ostáva ako tento film obišli na oscaroch. 100%. (10.07.2011)

Dať tomu väčší badžet, zastrešiť to pod nejaké renomovanejšie štúdio a vopchať tam expresnejšie hrajúcich hercov, mali by sme dočinenia s ďalším patetickým Schindlerovým listom. Našťastie Rómeo D. to tak nechcel a nechal svoju najsilnejšiu životnú etapu nakrútiť bez škrupulí, s neobrúsenými hranami, s vynikajúco dospelým Royom Dupuisom a s výsledkom môže byť podľa mňa veľmi spokojný. Spielberg by to takto realisticky asi nedokázal a radšej by diváka dojímal svojím bittersweet spôsobom. Pre mňa má takto ten príbeh výpovednejšiu hodnotu, pretože je iba BITTER (bez SWEET). (24.05.2013)

Jak já se hrozně těším, až někdo natočí neslzopudné rwandské drama! Anebo jinak, protože ryze o slzičkách to tentokrát není - ono by možná prostě jen stačilo, kdyby se ubralo na té rádoby dojemné hudbě, která doprovází brutální děj. Jsem rád, že tyhle snímky vznikají a svět je potřebuje jako sůl, jenomže já se chci u bedny kromě vzdělávání nadchnout i pro nezaujatou vyprávěcí linii..! (10.05.2015)

Vše krásně vysvětluje prvních pár vět úvodu filmu. Rwanda dříve měla 10 mil. obyvatel, kteří se nijak netřídili, pak přišli Belgičané a začali je dělit. Jihoafrická republika - na chlup stejné, tam byl problém navíc rasistický. Sierra Leone - diamanty, občanská válka pro bílé zbohatlíky. Pokud se zeptáte klasického Čecha na africké války, řekne vám tohle "jsou to opice, ať se pozabíjí". Srát se do cizího a dělat problémy by všem šlo, pomáhat je řešit, to už ne. Když spadnou mrakodrapy, kvičí se ještě deset let potom, v Africe je během pár týdnů zabito milion lidí a v USA to ani nejde ve zprávách. OSN je úplně na hovno, tento film to akorát potvrzuje, ubohá organizace, která snad za celou svojí existenci nevyřešila jediný problém. Jejich mírové jednotky jsou jen připosraní Pákistánci, kteří ani nevědí, jak se střílí ze zbraně. Můj komentář, který píšu značně nasraný a za což se omlouvám, zakončím větou z Hotelu Rwanda. "Vy nikoho nezajímáte, vždyť vy nejste ani negři, vy jste jenom Afričané." 85% 22.08. 2010 (22.08.2010)

Trochu jiný pohled na genocidu ve Rwandě, tentokráte očima generála mírových vojsk OSN R. Dallaira. Řekl bych, že předchozí Hotel Rwanda vzbuzuje určitě větší emoce a také - ač to narozdíl od tohoto filmu není hlavním tématem - se sledováním HR pociťujete větší naštvanost vůči západu, s jakou neochotou přistupoval k reakci na genocidu, která se ve Rwandě odehrávala. Podat ruku ďáblu je rozhodně výborný film, jen opět nějak nechápu, že jsem na něj narazil až náhodou tady na ČSFD a ne už dříve při udílení filmových cen. Kamera, jejíž prim hrají záběry rwandské krajiny, je nádherná. P.S.: Možná jste si všimli toho, kterak se Dallaire zmiňuje o problémech v jakémsi hotelu "Mille Collines" - ano, je to ten slavný Hotel Rwanda, ve kterém Paul Rusesabagina zachránil tolik Tutsiů. 8,5,10 (27.09.2010)