Vítejte v Sarajevu

Nemůžu se zbavit pocitu, že by to šlo i lépe. Nic proti dokumentárním záběrům mrtvých (nejen)dětí, ale když tvoří polovinu filmu, přijde vám pak samotná hraná část tak nějak navíc. Prostředí obleženého Sarajeva s prostřihy na usměvavé západní politiky odvede většinu práce za režiséra, Harrelson a spol, ať hrajou sebelíp, pak vypadají jako úplně z jiného filmu, stejně tak zápletka s holčičkou působí ve srovnání s kterýmkoli autentickým záběrem přinejmenším zbytečně. Vystříhejte hrané pasáže (zvláště tu s četníkama v autobuse, což byl imho vrchol samoúčelnosti), přidejte pár autentických rozhovorů a bude z toho pětihvězdičkový dokument. (21.07.2011)

Hodně zvláštní válečný film, podaný z pohledu zahraničních zpravodajů, dosti realistický.. Dějově syrové a nepředvídatelné. Smutná podívaná nejen na trpící a umírající děti, ale na všechny, kdož v tom byli nevinně. Tedy obyčejní lidé.. Ale dosti o filmu. Sarajevo potažmo celá bývalá Jugoslávie, zničená jedním z nejkrvavějších (možná i nejkrvavějším) konfliktů posledních let, v rukou několika desítek ´´politiků´´, kteří se fotografují, smějí do kamery a předkládají vám svou pravdu, tak jako je tomu vždy v každém válečném konfliktu. Občas se mě zmocňoval neskutečný vztek.. (17.11.2010)

Nádherný film, kterému ale chyběl větší spád, přesto jej považuji za nesmírně důležitý, těchto snímků je jak šafránu, a pokud se už něco natočí na téma bývalé Jugoslávie, absurdní války, která zde probíhala, jsou nespravedlivě opomíjeny, což je prostě špatně. Skvělý způsob jak se blíže seznámit s konfliktem, který se udál na starém vyspělém kontinentě a v nedávné době, konfliktem, kterému nikdo nechtěl věřit, že se zvrhne do takových zvěrstev, aneb střet civilizací na vlastní oči. (29.01.2011)

Vyborny film o masakrach a hrozach juhoslovanskych vojen, ktore vypukli po roku 1989. Sarajevo - to bolo najdlhsie obliehane mesto v Europe, ani Leningrad ani Stalingard, ne, ne. Obliehanie Sarajeva trvalo v case cca 2. 4. 1992 - 2/1996. Autenticke, surova atmosfera, vyborna rezia Michela Winterbottoma a vyborne dialogy - to su nesporne plusy filmu : 89 % (28.07.2015)

Opět se potýkám s rozpačitým dojmem a zřejmě budu souhlasit s názorem, že to mělo být buď pojaté celé jako dokumentární film a nebo jako příběh podle skutečné události, protože obojí by mohlo být silně emotivní i tak. Tahle mixáž autentických záběrů a zároveň určitého příběhu (i když podle skutečné události) na mě nepůsobila vůbec kompatibilně. Navíc některé scény z té příběhové linie bych úplně vynechala, protože byly naprosto zbytečné. Z této oblasti nemůžu nesrovnávat s filmem Válečníci, který mě svou atmosférou sednul daleko víc. Tím ovšem neříkám, že na mě autentické záběry nezapůsobily silně depresivně, protože taková krutost a lidská tragédie nemůže nechat klidným snad vůbec nikoho. (07.01.2013)