Zkáza zámku Herm

Především díky nádhernému vizuálu, krásné hudbě a opulentní výpravě jsem uvažoval o maximálním hodnocení, avšak pouze do chvíle, než se na plátně objevil Gaspard Ulliel. Ten mi opravdu do role vůdce lidové rebélie nesednul. Každopádně díky řemeslnému umu, s jakým je tento barvotiskový šestákový román natočen, určitě doporučuji každému ke shlédnutí. (15.08.2010)

Děj odehrávající se na francouzském venkově v polovině 19. století a zasazený do politicky nejisté nadvlády utra-royalistů a pronásledovaných protestantů začal nevinnou štvanicí na jelena. Smečku psů však odlákal pes, který přivedl rozhněvanou šlechtu až na práh polorozpadlé chatrče Martina Ferra. A když vyšinutý správce ve snaze trefit psa postřelí jeho ženu, Martin Ferro z obavy o život své rodiny správce zastřelí. Rázem se z něj stává štvanec, na jehož hlavu je vypsaná odměna, kterou krutý hrabě Nansac ještě zvyšuje. Před zraky svého malého syna Jacquoua je Martin Ferro dopaden, politicky vykonstruovaným procesem odsouzen k pobytu na galejích a posléze při údajném útěku zastřelen. Matka zapřísahá svého syna ke zkáze rodu Nansaců, aby tutéž noc zemřela žalem a sirotka Jacquoua nechala napospas svému osudu. Chtěl umrznout nad hrobem svých rodičů, ale místní farář byl proti a z malého Jacquoa vychoval ministranta. Živen láskou k dívce svého dětství Linou a podporován vesničany nespokojenými s krutovládou hraběte Nansaca, nastává čas splnit svoji přísahu. ● Kdybych se někdy chtěl naučit filmařskému umění, jistojistě bych se musel vypravit do Francie. Nadprůměrně excelentní filmové ztvárnění příběhu s již snad pro Francouze typickým natažením v lehce nelogický závěr. Co vytváří film krásným, z Jacquoa se nestává mecenáš či nadlidsky schopný hrdina, ale stále zůstává představitelem utlačovaných vesničanů, kterým sice vzali svobodu, ale již nedokázali vzít jejich vůli, vzpomínky i touhu po pomstě. Údělem dcery hraběte Galiote Nansac jako by mělo být podtržení Jacquoua charakteru i nesmazatelné nenávisti v okamžicích, kdy odolává jejím svodům i pokusům o jeho život. ║13.6.2009║ (13.06.2009)

Je zarážející, jak film po syrové první polovině vyměknul. Po tom, co hlavní hrdina ještě jako kluk přijde o oba rodiče, jde žebrotou a málem umrzne, čekáte, že druhá polovina bude alespoň stejně, ne-li víc, drsná. Omyl, ve druhé půli se dočkáme otřepaného příběhu o pomstě a lásce. Ulliel nenechává nikoho na pochybách ohledně svého značného hereckého talentu, ale ani on nepřemění Herm v něco zapamátováníhodného. Škoda, protože první polovina má hmatatelný náboj. (Hlavně díky schopným dětským hercům.) (19.10.2008)

Aby som to zhrnula. - Je to dlhé, kristepane, vyše dvoch hodín, to si robíte srandu. - Keby to aspoň celý čas držalo vyrovnané tempo, ale ono nedrží. + Pri tom je to však stále čarovné. + Prostredie je prenádherné a kamera si ho patrične vychutnáva. + Malý pohľad do histórie Francúzska. + Vynikajúci Léo Legrand, dobrý Gaspard Ulliel (dopozerala som to hlavne kvôli nemu a nebola som sklamaná). Plus na záver - krásna pieseň Devant Soi mi učarovala. Tak nejako mi z toho vychádzajú 4*. (02.02.2013)

Kdyby byl režisér trochu soudnější a vystřihl takových minimálně dvacet minut, byl by to suprovej dobrodružnej biják. Takhle má film velkej problém s tempem vyprávění. Je to velká škoda, protože vedle úmorných a nezajímavých dlouhých minut, film obsahuje taktéž pasáže velmi povedené, řekl bych až vymazlené, které dokáží diváka strhnout. (26.02.2017)