Člověk bez osudu

Problémem filmů o holocaustu je, že jsou si všechny až moc podobné. Ono je to samozřejmě pochopitelné a určitě by bylo cynické říct, že jsou na jedno brdo. Divák tedy už přednem ví, na co se to bude koukat, a teď záleží jen na tom, jakým způsobem mu to bude podáno. Člověk bez osudu je vizuálně velmi zdařilý film, dokonce až tak, že se divák nechá unést a chvílemi přestává vnímat zobrazované hrůzy. Možná trochu rozporuplné, ale přeci jen velké plus. (16.03.2011)

Světová válka je jedním z mých nejoblíbenějších žánrů - je jasné, že k této době lze těžko vytvořit alespoň trochu pozitivní snímek.. Nedokážu si ani zdaleka představit, co tehdejší lidé, už vůbec ne děti, prožívali.. Záběry z války vždy mrazí, proto jsou filmy z této doby hodnoceny vysoko.. Přesto mi tento film přišel jako jeden z těch slabších, co se týká válečného období.. Zbytečně zdlouhavý film, přičemž z obsahu jsem pochopil, že jde o v podstatě nemožné začlenění do společnosti po válce - z celého filmu cca posledních sedm minut..? Nelíbí se mi deseti vteřinové záběry ničeho, potom obraz zhasne a rozsvítí se někde jinde.. (02.06.2013)

Za pět, nemůžu jinak. Téma, herecké výkony (Otík János Bán), kamera, hudba a zase to téma. Film na který nikdy nezapomenu. Jsem ráda, že jsem ho viděla, ale už ho vidět nechci. Hrozně tyhle filmy prožívám, protože vím, že skutečnost byla ještě stokrát horší. Dívám se na ně, protože to považuji za svou povinnost, člověk před tou hrůzou nemůže utéct. Vydržela jsem i Šoa, ale někdy se nedodívám (Sofiina volba, Život je krásný). To vědomí, že k něčemu takovému mohlo v civilizované Evropě ve dvacátém století a po zkušenostech s 1. světovou válkou dojít, je strašné. Na to nemá žádný sebemorbidnější horror....Obdivuji všechny, kdo se do tématiky koncentráků pustí. Novelu si určitě přečtu. Teď čtu, lépe řečeno trpím, knížku Laskavé bohyně od Jonathana Littella, francouzsky píšícího Američana. Získal za ni Goncourtovu cenu. Je to fiktivní zpověď fiktivního důstojníka SS, nyní ctihodného francouzského občana, psaná, jak sám říká pro pořádek, ne na omluvu. Suchá, téměř bez emocí, občasná slabost tváří v tvář brutálnímu střílení nevinných lidí včetně dětí je stírána cynismem. "Hrdina" popisuje svou kariéru, zatím už asi na sto stránkách vraždí židy na Ukrajině, popisuje to se všemi technickými detaily. Z přebalu a recenze vím, že "nás provede...na frontu, do okupovaných oblastí i zázemí". Autor se inspiroval právě filmem Šoa, kde kolečka v soukolí typu vyhýbkář popisují svou práci a nikdo necítí vinu. (25.03.2010)

║Rozpočet $12miliónov║Tržby USA $196,857║Tržby Celosvetovo $2,280,297║ Vizuálne silné, príbehovo takmer do stratena, škoda že to nemá takú hĺbku ako by si zaslúžilo, takto to vyznie do prázdna bez toho aby si človek k filmu vytvoril vzťah. /40%/ (10.04.2009)

Je mi líto, ale tentokrát nesdílím názor většiny. Literární předlohu tohoto filmu neznám. Film rozhodně nebyl špatný, přesto mě však neokouzlil. Čekal jsem od něho, možná pod vlivem ostatních hodnocení, mnohem víc. Nevím, jestli se mi podaří několika větami vyjádřit, co mi na filmu připadalo jako nedokonalé. Při jeho sledování jsem se nemohl zbavit dojmu, že to celé je tak nějak jako za málo peněz hodně muziky. Nejvíce mi to tak připadalo při záběrech z koncentračních táborů. Povětšinou byly hrůzy tábora doprovázeny deštivým a jinak ponurým a nevlídným počasím. Asi to tvůrce vyšlo levněji než záběry na něco jiného. (15.09.2009)