ほしのこえ
Voices of a Distant Star
Obsahy(1)
Píše se rok 2046. Mikako Nagamine a Noboru Terao jsou kamarádi a spolužáci ze střední školy. Zatímco Noboru však bude i příští rok pokračovat ve studiu, Mikako byla vybrána, aby se zúčastnila vesmírné expedice, kterou umožnily technologické poznatky získané z objevených ruin mimozemské civilizace na Marsu. Jediným spojením Mikako a Noboru se tak stanou elektromagnetické vlny mobilních telefonů. Hoshi no Koe stvořil jediný člověk, Makoto Shinkai na počítači Apple a původní verze byla nadabována jím a jeho ženou. Později došlo i na namluvení profesionálními dabéry. (yenn)
(více)Videa (1)
Recenze (54)
Dalsi z opusu meho oblibeneho, beznadejneho romantika. V ani ne pul hodine vas Shinkai protahne od zapadle vlakove zastavky nekde v Japonsku az po vzdalene galaxie. Cele tak cini neuveritelne zrucne, treba jak snoubi poetismus se Sci-Fi. Ano jeho vytvarny styl je preslazeny a kdo tim strada at hvezdicku ubere-me to az zas tak neurazi. Velmi potesujici dilko. ()
Nechápu, jak mi Šinkai mohl dokázat vnutit pocit, že jsem viděl celovečerní film a ne prakticky na koleně vyrobené (existují dvě verze, z nichž první je i nadabovaná režisérem a jeho ženou) dílko se stopáží jediné anime episody. Nádherná SMSková romance skoro člověka nutí zabránit technickému vývoji, aby na milence nečekaly osudy, jaké jsou vyobrazeny v Hoši no koe. ()
Nic moc. Příběh je docela stupidní. Ne že by byl nějak hloupý, ale je na můj vkus dost sentimentální. Krom toho trvá film dost krátkou dobu na to, aby se dal příběh nějak srozumitelně odvyprávět. Sice jsem ho pochopil, ale bylo to nějaké spácané. Kresba ušla. Film určitě zachraňují celkem slušné bitevní scény ve vsemíru, která po všech stránkách předčí vše ostatní ve filmu, takže ve výsledku je film průměr. ()
"Hlasy vzdálených hvězd" jsou velmi solidním sci-fi předobrazem "5ti centimetrů za sekundu". Sms zpráva, která ze Síria na zem doletí za osm let a sedm měsíců, je jediným prostředkem komunikace mezi dvěma bývalými spolužáky, Noburem a Mikako. Smutné, melancholické. Hodně "muziky" na ani ne půlhodinové stopáži. Přitom vytvořeno v jednom počítači a "na koleně". Makoto Shinkai: Respect! ()
Musel jsem si to pustit ještě jednou a v klidu - jak jsem tušil již prvně, jedná se o moc působivý snímek. Animace je sice jednodušší a poněkud kýčovitá, ale přesto velmi líbivá a okouzlující. Samotný příběh opravdu zaujme, při jeho sledování vás zcela pohltí ta prázdnota, samota, opuštěnost, odloučení a dojemnost pramenící z hluboké lásky hlavní dvojice, zejména při krásné závěrečné skladbě je nápor na srdce opravdu silný. Makoto Shinkai, klobouk dolů! ()
Galerie (9)
Photo © Mangazoo
Reklama