Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vojna a mier, na bojisku aj v ľudských srdciach. V tieni Napoleonovej invázie do Ruska sa do seba zamilujú predstavitelia dvoch rodín aj napriek rozdielom, ktorí medzi ich šľachtickými rodmi panuje. Mladá šľachtičná Nataša Rostovova (Ljudmila Saveljeva) žije v nešťastnom manželstve s Pierrom Bezuchovom (Sergej Bondarčuk), čo vyústi do romániku s temperamentným princom Andrejom Bolkonským (Vjačeslav Tichonov). Keď vypukne vojna a Moskva sa dostáva pod francúzsku okupáciu, každý musí zápasiť s nástrahami lásky, čeliť stratám a búrlivým udalostiam histórie, ktoré preukážu česť, odvahu a odolnosť ľudského ducha tvárou v tvár nepriazni osudu. (Arsenal83)

(více)

Recenze (45)

Nethar 

všechny recenze uživatele

Tak jsem zdolal Bondarčukovu Vojnu a mír, jak by zvolali ruští vojáci: hurááá! :-) No je to epické, to je pravda. Velkolepé. Monstrózní. Neuvěřitelné, co s tehdejší technikou dokázali. Ale ta velkolepost je až přehnaná, teatrální. Asi to k tomu patří, no. Vizuálně to vypadá skvěle (tím zrovna nemysím, že by to běželo v HD), v průběhu jsem si uvědomil, že kdybych film zastavil snad ve kterýkoliv okamžik, vznikne z toho parádní obraz. Film stojí na oné velkoleposti, doprovází ho mocná hudba orchestru a sborový zpěv, často si zpívají vojáci samotní, jako žrát třeba knížku samotnou, tak mě to možná pohltí, ale Vojnu a mír jsem nečetl a ani se nechystám, takže pro mě to symbol není. Takže teď ale - znamená to všechno, že mě to bavilo? To ani snad ne. První díl - zpočátku jsem si říkal, že je to padesát let staré, takže přimhouříme nad přehráváním postav oči a užijme si děj. Vojáci zpívali, bitva byla veliká, jo jo, to půjde. I když já se začal spíše utápět v postavách (a to jich tam zbyde po pár úmrtích vlastně pět a půl, a že jsem na DVD sehnal jenom ruskou verzi s anglickými titulky, důvod není), konečné filozofování mě pak nudilo. Číst ho v knížce, zamyslím se nad každou "hláškou", ale u filmu to rychle plyne dál a zůstává jenom pocit zmatení. Druhý díl - něco zcela jiného. Tentokrát tu máme romantický příběh, nešťastné lásky, Ljudmilu Saveljevovou, plesy, tance, ach... S ohledem na původ a datum vzniku, dobré. Třetí díl - díl bitevní. A to pořádně - bitva u Borodina. Vojáci se mažou sem a tam, mezitím pobíhá v plamenech Sergej, soustředíme se spíše na utrápené výrazy jednotlivých vojáků než na situaci na bitevním poli. A já mám šťastný pocit, že už po druhém díle tady konečně vím, kdo je kdo a že se chystá závěrečný masakrózní vrcholící díl, který mě odrovná (neodrovnal). Druhý díl pro ženy, třetí díl pro muže. Takže pak čtvrtý díl - závěrečné zatočení s proradnými Francouzi, vypálení Moskvy. Traumaticky pojaté scény, utrpení, drsná hudba, výkřiky, tenhle je hodně deprimující. A v závěru opět filozofování, zamýšlení jednotlivých postav, dlouhé... Nutno říct, že onen Napoleonův závěrečný prů*er z toho opravdu beznadějí čiší. No ale kdyby mi někdo navrhl, podívejme se na to znovu, tak asi skočím k oknu, jak ruští vojáci na vodka párty v prvním díle. Čili pro mě prostřední dva díly výrazně lepší než dva krajní, celkově některé mocné scény nestačí převážit nános letité teatrálnosti. Tohle není akční válečný film, kdybyste snad mysleli, tohle je spíše drama jednotlivých hlavní postav na pozadí válečných událostí. ()

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Jeden z největších mezi největšími velkofilmy v celých dějinách kinematografie, podle počtu komparsistů možná úplně největší. To samo o sobě samozřejmě nezaručuje kvalitu, většinou tomu bývá spíš naopak, protože spousta podobných filmů skončí u sebeokouzlení výpravnými davovými scénami, skrz které se jim jaksi nedaří proniknout k podstatě tématu a psychologii protagonistů. Tohle se ale naštěstí Vojny a míru netýká. K ústřední trojici Andrej Bolkonskij, Nataša Rostovová a Pierre Bezuchov se přidává ještě maršál Kutuzov, hlavní postava bitvy u Borodina, a pro všechny čtyři přitom platí, že je věnována dostatečná pozornost tomu, aby byl jejich vnitřní svět zprostředkován divákovi ryze filmovými prostředky. Komorní scény vytvářejí působivý kontrast k výpravným, které jsou nejen řemeslně dokonale zvládnuté (obě bitvy, tj. Slavkov i Borodino), ale v mnoha případech vynikají i mimořádnou invenčností. Platí to hlavně pro první velký ples Nataši Rostovové, který i po padesáti letech působí obdivuhodně intenzivním dojmem: všechny ty nápadité rakursy a pohyby kamery jsou pak brilantně zhodnoceny ve střižně. Režisér se nevýhýbá žádným prostředkům filmové řeči, ať už jde o dvoj- a víceexpozice, krátké černobílé sekvence, nebojí se ani polyekranu. Málokterý z těchto postupů používá jako princip, spíš jen nahodile a klidně třeba jen jednou v celé epopeji - a ono to přitom vůbec nepůsobí jako formální neujasněnost, naopak, divák si v duchu říká, že přesně do toho kterého konkrétního místa se to které konkrétní řešení výborně hodí. Za zmínku stojí i práce se všemi zvukovými složkami. Hudba je vynikající sama o sobě, navíc je dobře propojena s výraznými ruchy, a obě tyto zvukové vrstvy nepopisným, ale o to emocionálně silnějším způsobem koexistují vedle roviny obrazové. - Pokud jde o srovnání s americkou adaptací Kinga Vidora z roku 1956, nemyslím si, že je špatná. Ale málo platné, vedle Bondarčukova veledíla působí asi jako paperback s hezky barevnou obálkou vedle po všech stránkách dokonale propracované bibliofilie. - Kdybych měl před pouhými několika týdny ohodnotit hvězdičkami tento film na základě toho, co ve mně zůstalo z předešlé, asi patnáct let staré divácké zkušenosti, dal bych za čtyři. Naštěstí ale přiděluju body zásadně podle aktuálního dojmu a díky tomu teď nemusím hodnocení měnit na dnešních pět hvězdiček. K některým uměleckým dílům holt asi musí člověk dozrát. ()

Reklama

baribal 

všechny recenze uživatele

U Vojny a míru na mě funguje jakási synergie, kdy celé dílo dohromady tvoří téměř naprostou dokonalost. Asi nikdo nemůže rozporovat, že se jedná o nezfilmovatelnou látku, která ve finále velkou část příběhu musí stříhnout. Bondarčuk je mistrem velkých scén, především bitevních, ať už je to tedy Bitva u Slavkova nebo u Borodina, tak největší dojem udělala hned ta první, u Schöngrabenu. Na plátně evidentně neběhají pixely, ale skuteční herci a kamera létá na bojištěm jak jsem to nikdy neviděl. Nebo naopak je přilepena dragounovi a sledujeme jeho jízdu na koni z prvního pohledu. Všechno to jsou silné zážitky, které se Vás dokáží až fyzicky dotknout. Mistr davových scén Bondarčuk stejně dobře dokázala zachytit i interiérové scény tanenční plesů, ale co bylo podle mého nejtěžší na realizaci je pojetí příběhu. Knižní předlohu tolik neznám a možná proto jsem ve filmu chvílemi ztrácel a podrobným obsahem knih jsem se do něje musel neustále vracet, ale to hlavní zůstalo zachováno, drama tří hlavních postav. Škoda, že takových filmů se dnes a ani už nikdy jindy nedočkáme, tohle muselo být šíleně drahé a to je pro dnenšní komerční dobu nepřijatelné. ()

BarryLyndon 

všechny recenze uživatele

Nádherný filmový brutalismus. Jsem naprosto unesený. Bondarčuk je génius a bez nadsázky v dost věcech předběhl dobu. S inflaci je to jeden z nejdražších filmů všech dob, kdybych tam započítal tehdejší sovětskou paritu kupní síly, tak se nikdy nic tak drahého nenatočilo a nenatočí. Ke konci já z toho byl po 7 hodinách dost vyzdimany. Ale stálo to za to. Měl bych výhradu k některým hercům a dialogům a myslím že by bylo umění jak řemen to sestříhat do verze bez dialogů:))) Trochu mi to nešlo přes pysky při těch zvěrstvech co Rusko dělá na Ukrajině a propagandy tu je jak máku. Ale je až fascinující, jak Bondarčuk potlačil postavy a nechal zářit pomyslného sovětského člověka. 9/10 ()

fruitbueno 

všechny recenze uživatele

Jiné číslo než pět nepřipadá v úvahu. Ruská Vojna a mír je filmový zážitek z jiného světa! Byla jsem ohromena, učarována, okouzlena, konsternována, dojata a dychtila jsem po dalších dílech. Umění v celé své (syrové) kráse, geniální spojení "nesourodých" částí filmů (každý díl je odlišný, přesto jako celek působí naprosto kompaktně). Prostě dokonalost, podívám znovu, ráda, několikrát. ()

Galerie (102)

Zajímavosti (5)

  • Natáčení exteriérových bojových scén se zúčastnilo přes 120 000 komparsistů. (ČSFD)

Reklama

Reklama