John a Mary

Dvě těla leží na posteli obrácená zády k sobě. Jelikož jsou obě nahá, tak je jasné, že po včerejším seznámení se majitelé těchto těl o sobě již něco dozvěděli. Teď je ráno a oba by rádi zjistili, jestli se pouze přátelsky rozloučí nebo jestli by jim nezachutnalo trochu společně strávené krmě. Obě těla již mají jisté zkušenosti a tak se ústy pokoušejí vypouštět neškodné informace, zatímco jejich mozky s vědoucím nadhledem komentují jednotlivé situace na základě dřívějších prožitků. Neustálý rozpor mezi mluveným a mysleným je také tím nejlepším, co může tento příjemný snímek nabídnout. (26.07.2009)

Konverzační, slušně obsazený a zahraný vtipný "romantický" film (schválně nepíšu komedie), který těží ze své obyčejnosti. Je o dvou lidech, kteří se vedle sebe ráno probudí a neví o sobě vůbec nic. Postupně o sobě začnou zjišťovat různé věci, které by za jiných okolností vyšuměly v průměrný romantický výplach, ale zde jsou vyprávěny originalním způsobem. Konverzace je proložena flashbacky a flashforwardy navíc okořeněná trefným a vtipným vnitřním monologem hlavních představitelů. Takhle z toho vzniká obyčejná, leč vtipná variace na "Poznej bližního svého". V závěru sami poznáte, že začáteční scéna v ložnici dostala díky jednodennímu vývoji postav zcela jiný, ne-li opačný rozměr. Roztomile přirozené. (18.02.2009)

Ospalé drama věnující se tématu z nejzajímavějších, a to tématu krásných a neotřelých lidských vztahů mezi bytostmi tak rozdílnými - mužem a ženou. Originální pojetí formou interakce mezi postavami jak na úrovni verbálně-neverbálních projevů, tak i formou interakce duševních myšlenek je poněkud umlčen celkovou omšelostí snímku a pomalejším plynutím děje. Pokud si však během sledování najdete cestu pod povrch celého hřejivého vztahu a budete se zabývat poodhalováním nitra obou pohlaví, zajisté se budete bavit. I když cesta tam bude těžká, jelikož se musíte odpoutat od uhrančivých výkonů dvou skvělých herců… (11.03.2009)

Jeden z prvních filmů Dustina Hoffmana se nese v poklidném duchu. Příjemné romantické drama s retrospektivními prvky a fůrou povedených flashbacků je dobře napsané, natočené i zerežírované. Hoffman i Farrow prokazují, že patří do nejvyšší herecké kvality a já tak defacto nemám co vytknout. Opravdu povedený snímek. (18.02.2009)

Dustinovi Hoffmanovi som milovníka a prešpekulovaného zvodcu opäť neuveril, sedel by mi skôr na čudáckejšie postavy. V tomto filme plnom dejových časových (ne)súvislostí a vzťahového chaosu je ťažké sa zorientovať, čiastočne sa mi to snáď podarilo aj vďaka načúvaniu myšlienok a občasnému úplnému zastaveniu času na usporiadanie si videného. Len tie politické vsuvky ma dosť vyrušovali, celkovo postavy ich (ne)vlastných partnerov boli obťažujúce, ale to bol asi aj zámer. –––– ...stojící hodiny, kde na ulici rostou stromy a děje se nanejvýš jedno dvě ubodání týdně. (10.08.2013)