Bohem zapomenuté děti

Před lety na mě tenhle film zafungoval stejně, jako kdybych na nebi zahlédla UFO. Film o barierách, jejich ignorování, jejich bourání, velké lásce .... Hluchoněmá herečka Marlee Matlin byla tehdy dalším zjevením a donutila s osudem své hrdinky bezezbytku cítit. Svůj handicap, bohužel, už nikdy tak hodnotně "nevyužila", ale i tak dokázala víc, než spousta hollywoodských tzv.celebrit. (17.01.2004)

Vkusná romanťárna využívající motiv hluchoty hlavně k svému vlastnímu ozvláštnění (naštěstí ne k levnému dojení emocí), tu a tam i jako odrazový můstek k zpodobnění všelikých mezilidských propastí, blízkostí, pout a unikání. ***1/2 (na vážkách se čtvrtou, jak mi do druhého dne v hlavě zůstal hlubší a příjemnější otisk, než se původně zdálo.) (04.10.2015)

Od Raidy Haines som videl len Alfred Hitchcock uvadi z roku 1985 a hned potom tento film. Celkovo je to pekny film, ale prilis vela priestoru dostanu medziludske emocie a prazdne tlachacky o medziludskych vztahoch. No nic, rezia je na urovni, William Hurt je vyborny a Marlee Matlin je skvela. Dialogy na urovni, ale obcas sa akokeby stracali a vyznievali do prazdna. Celkovo to vsak beriem : 76 % (10.01.2015)

Začiatok filmu sľuboval zaujímavý príbeh o nadanom netradičnom učiteľovi, ktorý miluje svoju prácu s hluchonemými deťmi. Nechýbal ani vtip, dobré detské výkony, spád deja. V druhej polovici sa to zvrtlo do lovestory, kde obe strany hľadajú svoje miesto a pochopenie druhého, a vôbec do príbehu, aký druh neznášam. Samozrejme (z môjho mužského pohľadu) žena poriadne nevie, čo chce, a romantická zápletka je na svete. Už to len šťastne rozuzliť a na konci je zvonec... –––– Viete prečo sa treba naučiť rozprávať? – Aby sme mohli baliť počujúce dievčatá. (20.04.2014)

Predstaviteľ americkej tvorby na pomedzí artu a kvalitnej komercie. Zvolená téma je ešte väčší hazard ako v Rain manovi, ale znova všetko parádne vyšlo. Ústredná dvojica je dokonalá, Oscara by som doprial aj Williamovi Hurtovi, s prihliadnutím na jeho veľmi silné obdobie v 80-tych rokoch. Nezabudnuteľná je najmä scéna vo vode, takéto jednoduché, ale silné humanistické metafory sa mi niekedy páčia viac, ako skryté, nerozlúštiteľné šifry ťažkých "artových" režisérov. (28.05.2012)