Bohem zapomenuté děti

Začiatok filmu sľuboval zaujímavý príbeh o nadanom netradičnom učiteľovi, ktorý miluje svoju prácu s hluchonemými deťmi. Nechýbal ani vtip, dobré detské výkony, spád deja. V druhej polovici sa to zvrtlo do lovestory, kde obe strany hľadajú svoje miesto a pochopenie druhého, a vôbec do príbehu, aký druh neznášam. Samozrejme (z môjho mužského pohľadu) žena poriadne nevie, čo chce, a romantická zápletka je na svete. Už to len šťastne rozuzliť a na konci je zvonec... –––– Viete prečo sa treba naučiť rozprávať? – Aby sme mohli baliť počujúce dievčatá. (20.04.2014)

Vkusná romanťárna využívající motiv hluchoty hlavně k svému vlastnímu ozvláštnění (naštěstí ne k levnému dojení emocí), tu a tam i jako odrazový můstek k zpodobnění všelikých mezilidských propastí, blízkostí, pout a unikání. ***1/2 (na vážkách se čtvrtou, jak mi do druhého dne v hlavě zůstal hlubší a příjemnější otisk, než se původně zdálo.) (04.10.2015)

Tento film povie o hluchých ľuďoch a ich svete naozaj dosť. W. Hurt i sympatická M. Matlinová herecky výrazne dominujú a prinášajú nám ľudský príbeh z pomerne uzavretej komunity kdesi na americkom zapadákove. Film je ako život sám, občas vážny i vtipný, pobavia hlavne prvé komunikačné úspechy hluchých žiakov, ktorí majú problémy aj rečou. Asi to platí všeobecne, že najskôr sa človek naučí hrešiť...Vo filme zaznie i malá pocta Arnoldovi Schwarzeneggerovi a to rovno z úst W. Hurta, ale my všetci vieme, že Arnie je v prvom rade Terminátor a až potom herec. Kópia filmu odvysielaná na STV2 mi prišla ako kinozáznam. Strašné škrabance na obraze, také nevidíme ani na 60 ročných filmoch a celkovo naozaj biedna kvalita. Bavíme sa však iba o technickej kvalite, tá filmová tam rozhodne je. 80%. (24.01.2015)

...tenhle film pro mě "objevil" dvě věci...minimalistické herectví Williama Hurta a svět ticha... ...ráda bych řekla něco nového a objevného jenže u Bohem zapomenutých dětí jde čistě o pocitovou záležitost...donutila jsem se přehodnotit svoje představy o kvalitě života v závislosti na jakýchkoliv handicapech...došlo mi že emoce nejsou vůbec o tom kolika způsoby je můžeme (a spíš nemůžeme) vyjádřit...a že to co já považuju za normu chování myšlení a "bůhvíčehovšehoještě" jsou jen předsudky a neznalost věci... ...k tomu všemu skvělý W.H. jehož obličej dokáže vyjádřit cokoliv aniž by promluvil a neuvěřitelně opravdová M.M. která mluví celým tělem.. ...a pár nezapomenutelných scén...taky chcete při milování slyšet svoje jméno? (07.03.2010)

UFO jsem ještě neviděl Kleopatro :-), ale krásných filmů už dost. A tento mezi ně dozajista patří. Něco tak hluboce promyšleného a lidského z prostředí sluchově postižených dětí se hned tak nenatočí. Je to opravdu tlak na lidské (divákovo) cítění a přitom tak přirozený a nenásilný a citově vůbec nevydírající. Volba přidělit jednu z hlavních rolí právě neslyšící Marlee Matlinové byla naprosto správná, řekl bych doslova nanejvýše nutná. Žádná jiná slyšící herečka by zcela jistě tuto roli nezvládla tak přirozeně, jako ona. Podívejte se na tento nádherný snímek odměněný Oscarem (v tomto případě na rozdíl od jiných zaslouženě) a vžijte se alespoň na chvíli do role hluchoněmé(ho) a prožívejte tu životní "diskriminaci" v podobě zdravotního postižení spolu s Marlee Matlinovou. Velká škoda, herci, režisér a film samotný si zasloužil těch Oscarů víc. Minimálně alespoň za scénář. (21.08.2007)