Svatební košile

Karel Jaromír Erben bol významný český spisovateľ a básnik. Mňa najviac zaujal horrorovo ladenými romantickými baladami. "Kytice z pověstí národních". Jednou z nich je aj báseň "Svatební košile". Záhrobný príbeh lásky medzi krásnou, mladou dievčinou, ktorá privolá po rokoch svojho milého späť domov z vojny. Lenže namiesto švárneho mládenca sa vráti len chladný, mŕtvy prízrak. Odvedie ju na miesto, na ktorom sa má konať ich svadba. Na cintorín v ďalekej cudzej zemi, kde je i on sám pochovaný. Túto desivú literárnu predlohu skvele spracoval, v roku 1978, režisér Josef Kábrt. Natočil úžasný, animovaný, krátkometrážny, poetický horror. ***** (23.04.2013)

Vůbec jsem netušil, že takovéto zpracování klasiky existuje. Včera jsem ho náhodou shlédl na CS filmu a musel jsem si ho hned zopakovat na You Tube. Pustit to v dobách vzniku školnímu dítku, o rodičovskou bezesnou noc je asi postaráno. Dnes už je mládež školou povinná patrně podstatně otrlejší, takže hodnocení "horor" by se mohla cynicky vysmát - nevím. V každém případě skvělé připomenutí klasika české literatury a dob, kdy rouhání Bohu či Panně Marii bylo těžkým hříchem, jenž bylo záhodno odčinit těžkou životní zkouškou a soubojem se záhrobními bytostmi. Docela by mě zajímalo, o jakých lidských proviněních by Erben psal dnes.O rouhání těžko, to je jisté..... (14.01.2016)

Mrazivě chladný horor. I po více než 30 letech má atmosféru, ze které budete unešeni. K hudbě nemám co dodat. Ta se perfektně hodí a vzbuzuje strach. Animace je bezchybná a Holý s Bohdanovou verše přednesli tak, že lépe to snad ani nešlo. O hodnocení jsem ani chvilku nepochyboval. Snímek si nic jiného, než pět hvězd nezaslouží. (14.02.2010)

Tohle je formálně umělecky znamenité (vzpomínám rovněž, že jsem tuto Svatební košili kdysi viděl jako předfilm a bylo to pro nás adolescenty příjemné překvapení), avšak obsahově to komunisti (Kábrt) trestuhodně vykuchali. Odstranili modlitby a maximálně zastřeli náboženský prvek (vynechání odhození modlitební knihy a růžence). Namátkou tu chybí naprosto zásadní sloky: Ach běda, běda děvčeti! Umrlý vstává potřetí a velké, kalné své oči na poloumrtvou otočí. "Maria Panno, při mně stůj, u syna svého oroduj! Nehodně jsem tě prosila: ach odpusť, co jsem zhřešila! Maria, matko milosti, z té moci zlé mě vyprosti." A slyš, tu právě nablízce kokrhá kohout ve vísce; a za ním, co ta dědina, všecka kohoutí družina. ... Dobře ses, panno, radila, na Boha že jsi myslila a druha zlého odbyla! .... (17.12.2013)

Jako Západočecha mě těší, že tahle plzeňská pověst je jednou z básní, které zná i občasný frekventant pomocné školy, jako jezinku mě těší, že jeden z kolegů strašidel vešel do světa literatury a jako jedince milujícího dlouhé procházky mě těší to, že Svatební košile je báseň popisující sto jarních kilometrů (tedy přesněji třemi skoky 96,56). (30.05.2013)