Mind Game

Tu rákosnickou animaci jsem se už naučil tolerovat. Taky bych ještě snesl, že to nakonec nedalo smysl, pokud by to bylo dobré aspoň v průběhu (Revolver od Ritchieho). Tohle ale byla totálně dementní sračka bez jakékoli logiky, vysvětlení a vlastně všeho, co má dobrý film mít. V popisku je toho spousta, ale hodí se tam pouze Píčovina. 15% (29.06.2017)

Nevěřícně koukám na ta vysoká procenta. Tohle se líbí dnešní společnosti? No mě to teda hlava nebrala. Příliš chaotické záběry a barvy. Příběh, ve kterém je hlavní postava prostřelena skrz zadek a najednou je potom zase živa a stává se z ní hrdina... no nevím. Velká část filmu se odehrává v břiše veleryby, což už pro mě bylo po desítkách minut tak zdlouhavé a nudné, že jsem to vypla a raději šla žehlit. Až tak mne to nebavilo. Snad bych se musela pořádně přiopít, abych tomu dala víc než jasné slovní ohodnocení. Nikdy víc! (10.01.2010)

Vrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr. Tempo jako Prodigy. Zmrzlinove myslenky. Jehla. Au. http://www.youtube.com/watch?v=58CJih1iYC0 - přímo do žil Don't stop me now od Queen . Zavrat. Usmev. Nejlepsi anime? Muze byt. Jedno z mala anime, co je o necem. (11.04.2009)

Kurevskej nářez, kterej jasně ukazuje, v čem je výhoda animace oproti hranému filmu, tahle bizarnost totiž dost důrazně ukazuje záda (a pár dalších věcí) tuctovému vizuálu většiny anime (a to říkám jako ploutev, který má anime rád), stejně jako dalším filmům, které si o sobě myslí, že jsou ojedinělé a zajímavé. Nejsou. A navíc nemají morfující se paexistenci, která v jedné chvíli vypadá jako osoba s akvárkem místo hlavy a dalších XY hrozně zábavných věcí, na které se hrozně dobře kouká. Navíc děj jde ruku v chapadlu (ačkoliv ve filmu žádná chapadla nejsou) s hrozně zábavným vizuálem a obé je na naprostém vrcholu zábavnosti, magořivosti a obrovské kvality. Přitom začátek filmu se mi moc nezdál, hlavní postava byla poněkud uřvaná, občasný záběr vycházející z normální hrané formy, jenom lehce upravený nesmírně rušivý a děj poněkud nudně divný. Jaká to božská mana, že se to zlomili v něco tak skvělýho a divnýho v tom nejpozitivnějším smyslu slova. PS: animace vypadá mnohem, MNOHEM jinak a lépe, než to co je zde na zdejším velehnusném plakátu (04.05.2014)

Roztodivná myšlienková a audiovizuálna koláž, nku ktorej sa dá pristupovať ako k šialenému úletu a predobrazu presne toho, čo sa Sono (úspešne) pokúša vystihnúť vo svojich dvoch najbizarnejších filmoch (Pod vlivem lásky a Do poslednej klapky krvi), kontemplatívnemu filmu o optimizme a hľadaní toho dobrého vo všetkom zlom, alebo originálnemu návodu na skladačku menom život. Zdanlivo nesúvisiace obrazy vyvolávajúce dojem značne hyperbolického tripu (ktorého vrcholom je scéna orgazmu) a nesporne ultranápaditá obsahová a vizuálna stránka hýriaca farbičkami a zmyslom pre humor, vystreľujúca onu absurditu na pomyselný vrchol (synchronizované plávanie s lochnesskou príšerou v bruchu veľryby v sprievode klasickej hudby) animátorského raja japanofilných nadšencov akostnej skupiny A. Zmyslový a zmyselný zážitok č.1, veľmi zľahka pripomínajúci kúsky Satoshi Kona. Jediná možnosť, ako môže dojsť k tomu, že si film neužijete je, že sa tej opulentnosti prežeriete už behom prvej polhodinky. Inak je tu snáď spáchaných všetkých sedem smrteľných hriechov, nechýba yakuza, zmagorený futbalista, Boh, disko, ženské prednosti, sny, útržky z detstva, automobilová naháňačka, cestovanie v čase, úchylný starček a mnoho ďalšieho. Pomerne ťažký kaliber, ale nevadilo by mi ani, keby sa celý film niesol v duchu roztriešteného asociatívneho úvodu a záveru, v ktorom jednotlivé črepinky pomaly zapadajú do seba. 85% (03.07.2014)